29.5.2016 Helsingborg - Švédsko
Odjíždíme z parádního parkoviště v Landskrouně. Jen bych se ráda zmínila, že před námi je kruhovité zařízení s několika toaletami, klasika, jak je známe. Ovšem tady je to drobet jiné. Nejenže jsou perfektně čisté, se zásobou toaletního papíru, ale ještě z kohoutku teče báječně horká voda. Využili jsme příležitost a trochu si té horké vody nanosili. Vypadá to, že hned tak nedojde. Samozřejmě, vždy dbáme na to, aby po nás nezůstal žádný nepořádek. Pokud někde stojíme a pak odjedeme, nikdo nesmí poznat, že jsme tam vůbec stáli. Docela mě udivilo, že když jsme stáli na parkovišti u trajektu a čekali na loď, stáli vedle nás čtyři bydlíci a v klidu vypouštěli odpad na parkoviště. A já to řeknu rovnou, byli to Francouzi a Němci. Všichni měli otevřené nádrže s odpadní vodou a všechen nepořádek, z nich vytékal na parkoviště. Stékal sice po pár metrech dál do kanálu, ale vypadalo to hrozně. To jsem ale odbočila.
Jedeme tedy dál, směr Helsingborg. Zdenda se snaží jet mimo dálnici, abychom projeli vesnice při pobřeží.
Dálnice je po naší pravé ruce a my se couráme mrňavými městečky. Teď v sluníčku je na co koukat.
Jen obdivujeme. Míjíme dvě velké prodejny Lidl, ale cenový průzkum mám v plánu až na zítra a tak jen informace, že v neděli mají otevřeno.
Nafta stojí všude skoro stejně, okolo 12.87 – 13.02 SEK za litr což je docela dost. Při kurzu 2.904 Kč / 1 SEK to dělá pomalu 35 Kč. Na plyn jsme ještě neměli štěstí.
Jak přijíždíme k městu, domy se pomaličku zvedají do výše a už jsme v překrásném městě.
Parkujeme hned u moře, kousek od historické části města. Máme místo, kde není žádný zákaz a kupodivu tu není ani automat na zaplacené parkovného. To se tady velmi liší. Většinou je na hodinu za cca 10 – 20 SEK.
Město je opravdu moc hezké a doporučuji se zde zastavit.
Procházíme se starými uličkami a šlapeme na návrší nad městem, kde je rozhledna, 600-let stará středověká tvrz ( Kärnan ).
Chvilka odpočinku a jdeme se dál toulat uličkami.
Helsingborg je jedno z nejstarších měst ve Švédsku a první zmínky o jeho vzniku jsou datované rokem 1085. Poloha Helsingborgu byla dlouhou dobu klíčová pro Dánsko, které kontrolovalo až do roku 1658 oba břehy průlivu.
Dominanta a snad nejkrásnější stavba - radnice.
Od roku 1429 totiž Dánsko vybíralo poplatek od všech lodí, které tudy projížděly. Peníze, které se tady vybraly tvořily důležitou část příjmů Dánské Koruny což se samosebou zase nelíbilo Švédské straně a byla válka. Při švédsko-dánské válce v letech1657- 58 vyhrál jih skandinávského poloostrova Karel X. Gustav. Dánové se však strategického území nechtěli vzdát a několikrát se snažili Helsingoborgu dobýt zpět, což už se jim nepodařilo. Dánsko je pouhé 4 km vzdáleno od nás a několik trajektů permanentně křižuje trasu mezi Dánskem a Švédskem.
Na protějším břehu už je Dánsko.
V kostele sv. Marie Kirka ( bohužel, neumím to nijak rozklíčovat a kloudněji přeložit ) se právě konají křtiny a po dovolení a svolení pana faráře smíme zůstat a přihlížet.
Kostel je velký a krásný.
A protože jsme v přístavním městě, jako ozdoba je zavěšená od stropu veliká, prastará a krásná plachetnice.
Tak to jsme také ještě neviděli, aby v kostele byla replika plachetnice.
Tycho de Brahe je nějak spjatý s městem, ale bohužel, nenašla jsem více informací.
Každopádně několik pomníků, veliký obraz v kostele a tato krásná zeměkoule nebo zvěrokruh usazená v kašně.
Na nábřeží přesto, že je necelých 20°C, ale sluníčko, tak na dřevěném velikém platu a na louce je velké slunění.
Chodíme po městě více jak pět hodin. Vzali jsme to až na konec mola k rybářům. Zdenda okukoval, na co tady chytají. Neuvěřitelné, jako návnadu používají koupené velké zmražené neloupané krevety. Ty vyloupou z krunýřků a napíchnou na háček. Takovou dobrotu. Netuším, kolik pytel krevet tady může stát, ale my na ně asi chytat nebudeme.
Zítra pojedeme zase o kousek dál. Norskou dálnici máme zaplacenou, respektive jsme zaregistrovaný, asi tak jako všichni za 1 NOK až od 3 června. Vlastně od 6. června, ale můžeme podle informací na dálničním portálu najet na dálnici o tři dny dříve. Nechceme zbytečně riskovat problémy a tak najedeme do Norska opravdu až toho třetího. Máme před sebou ještě několik švédských měst a času tak nějak docela dost. Víme, že se musíme do konce srpna vrátit. Poslední týden v srpnu už musíme být v Čechách a za tři měsíce bychom mohli vše stihnout. I s grilováním šašliku v Estonsku na pro nás nejhezčím místě pobřeží a RMK, na Nově.
Na závěr musím znovu pochválit naší novou WIFI anténu. Máme opět signál z města. Normálně bychom si ani neškrtli, ani jeden počítač síť nevidí. Žádnou. Stojíme kousek od centra, kde je volná městská síť, ale jsme na příjem signálu daleko a ještě ke všemu krytý velkým starým domem. Teď máme perfektně silný signál a můžeme vkládat do stránek. Sice pomalu, ale můžeme.
Dnešní trasa je 29 km
