25.5. 2015 Rostock

Včera jsme se zdrželi v Lipsku. Trošku nás zazlobily počítače. Vše připravené na odjezd, já už napsaný stav tachometru, skříňky zabezpečený a Zdenda jen v navigaci dolaďuje detaily. No a co čert nechtěl, najednou se mu to vše rozhodilo a začal boj. Navigace zastávkovala a rozhodla se, že nikam nejede. Kousek od nás, na parkovišti u IKEA, je volný internet bez omezení a docela slušná rychlost. Teda, žádná sláva, ale už jsme pracovali na horší síti a jsme vděčný i za připojení, nad kterým bychom doma ohrnuli nos a bez ustání remcali. Přejíždíme a Zdenda se snaží znovu nahrát a aktualizovat na svém, novém narozeninovém počítači všechny mapy. Já pro změnu zjišťuji, že mám zase deaktivované offisy. Teda já nevím, co s tou technikou děláme. A to se ke všem těm zařízením chováme veskrze slušně, úslužně a zbytečně se nesnažíme něco byť jen sebeméně vylepšit. Ani náhodou. Jsme jen uživatelé a to velmi pokorný. Pravidelně při otevření slušně pozdravíme a vůbec. Nicméně, občas se stane, že jeden z nás přijde o svůj pracovní nástroj, prachsprostou zlodějnou nebo jako Zdenda teď, dostal od nás všech společně nový a na problém je zaděláno. Přesně jako se mi zhroutil můj systém na podzim. Dostat počítač z továrního nastavení do fungující podoby je nadlidský výkon a pro laika práce na několik dnů a bezesných nocí. Naposledy se nám přestala zobrazovat fotogalerie na úložišti OneDrive. Ale tam jsme v tom byli nevinně. Microsoft prý v rámci lepšího zabezpečení pozměnil odkazy. Na Zdendy dotaz nám sdělili, že snad nějakou dobu další změny nebudou.

Snažíme se také zjistit jak funguje objednávání trajektů z Rostoku do Telerborku a zatím to vypadá, že tam odjedeme někdy k létu. Na internetu se vše tváří vyprodaně na 14 dnů dopředu. Každopádně tam dojedeme a nějak se přes to moře dostaneme. Zas, ono není tak široký a to by bylo, aby se nám to nepovedlo. Napadají nás všelijaké varianty, ale všechny jsou hodně praštěné. Zkrátka, dostali se stovky bydlíkářů do Švédska, tak se tam snad nějak dostaneme taky.

Německem jen projedeme. Chceme si nechat na našeho velkého souseda dost času a ten budeme později mít. Procestujeme Německo křížem krážem, hezky s průvodcem a po památkách. Na to teď není mnoho času a těšíme se už na sever.

Od rána je ošklivo a vyrážíme hned po snídani. Dneska chceme ujet celou trasu až do přístavu, což je nějakých 370 km. Na nás nezvyklá délka trasy. Při našich původně plánovaných 30 km za den bychom v Norsku stihli tak akorát polární záři a to ještě kdoví jestli. Sněhové řetězy sice sebou vozíme od začátku, ale to spíše kvůli bahnu a skládací lopatka, kterou jsme si teď dokoupili, je primárně určená na žížaly.

Rostock je velké  přístavní město, které jen těsně prohrálo v soupeření o hlavní město Meklenburska-Předního Pomořanska s dalším velkým městem Schwerinem. Vysoká věž kostela sv.Petra je už i z dálnice z dálky vidět. Věž dlouho sloužila mořeplavcům jako důvěrně známý maják.

Do přístavu na trajekt se velmi pohodlně dostáváme po skvěle značené silnici.

Němci si na preciznost potrpí a rozhodně nehrozí, jako v Athénách, že se na té nejdůležitější křižovatce směrová cedule někam zatoulá.

Lístky koupené dopředu nemáme, nakonec jsme si řekli, že nějak se tam přeci dostat musíme a vlastně i tak to dopadá. 

Přijíždíme pozdě odpoledne.

Společnosti Scandlines, TT-line, Stena

Lístky na trajekt s odjezdem za dvě hodiny stojí 160 Eur, odjezd ráno 140 Eur a zítra odpoledne 90 Eur. Máme čas a tak jedeme zítra odpoledne v 16 hodin. Stát se dá pohodlně na velkém parkovišti hned před pokladnami, máme tady volný internet a toalety jsou uvnitř. 

Lístky tu prodávají tři společnosti, ale ceny jsou veskrze stejné. Opět, žádný problém zakoupit lístky i pro člověka, který neumí jazyk. Stačí napsat na papírek základní údaje a slečna u přepážky je už zvyklá a ochotná a napíše zase na papírek co je potřeba. Vím, že hodně lidí se bojí cestovat jen pro to, že neovládá řeč, ale opravdu to není až takový problém a psát umí každý.

Rádi bychom se zítra šli podívat do města. Hlavně jsme zvědavý na starou část Rostocku, která sice byla vybombardovaná, ale i tak prý stojí za prohlédnutí. Celé pobřeží Německa projedeme, až dojedeme pobřeží Polska a pak už přijde na řadu.

Dnešní trasa je 370 km