3.3.2016 Pátra
Ráno je pohodička, nic vážného, zajímavého a zapsání hodného se nestalo a tak rovnou skočím do Pátry. Pohodlná cesta, jahodníkový ráj a provoz veskrze žádný. Všude jsou obrovské foliové skleníky plné jahod, které se už sklízí.
Pátra je třetí největší město v Řecku a největší na Peloponésu. My se tu zastavujeme jen na přespání. Zítra už pojedeme zpět na pevninu, kde nás čekají poslední dvě historické zajímavosti a pak už jen Thermopyl a jeho skvělé prameny.
Parkujeme na molu, kde je spousta místa na zastavení a přespání. U paty velkého domu, který vypadá jako bývalý sklad, kde stojíme, je kohout s pitnou vodou a kde je možnost si vodu natankovat. My jsme to nevyužili, vody máme dost, ale info se může hodit. Jdeme se podívat do města, protože jsem tady nikdy nebyla a jak jinak, jsem zvědavá.
Cíl jsme si dali na hrad – pevnost. Pěkný trosky hradu jsou na d městem, ale bohužel, více informací se mi nepodařilo o něm zjistit.
Jediné, že je to hrad v převážně byzantském stylu. Vyhlídky do Korintského zálivu jsou parádní a pod námi je celé město.
Jenže, je zamženo a i když svítí sluníčko a je nějakých 22°C tak do dálky není moc vidět.
Hrad je rozlehlý a perfektně udržovaný. Blíží se půl třetí a už jsme upozorňovaný ostrahou, která si významně klepe na hodinky, že se blíží doba uzávěrky. Tím, mě osobně, teda děsně štvou.
Když si představíte krásné odpoledne, sluníčko svítí, pofukuje příjemný větříček, jsme na hezkém místě, sedíme mezi troskami hradu, pevnosti, starověkého města, meditujeme nad minulostí a povídáme si o lidech, co tu žili, co to tu vystavěli a hluboce filozofujeme nad zaniklou historií místa a nějaký člověk si to přihrne až k nám a buší do svých hodinek, že za půl hodiny se zavírá, tak to jednoho opravdu naštve.
Bohužel, ani z výšky není Pátra nijak valně hezká a která postrádá klasické staré město, jak jsme zvyklí. Škoda.
Pár křivolakých uliček je těsně pod hradem, ale těch je opravdu jen hrstka a už scházíme do města, které je plné kaváren, restaurací a obchodů.
Ulička hned pod hradbami
Kousíček od hradu je nedávno opravený Ódeion - divadlo.
Staré římské divadlo uprostřed města. V letních měsících se tu konají divadelní představení.
Docela zajímavé a řekla bych, že rekonstrukce se zdařila.
Nic nenásilného tu není a vše působí dost přirozeným dojmem. Samozřejmě, perfektní akustika.
Ráno jedeme směr přes Koryntský most a průplav na Delfy.