29.6.2016 Hatnesset - Norsko
Přespali jsme na parkovišti v Inhavet a nic moc. Nakonec jsme strávili noc naproti Rema 1000 na velikém parkovišti pro nákladní auta a autobusy. Pod námi je u moře velké parkoviště, ale je placené. Ono z počátku vypadá jako volné, ale cedule, která není patrná hned hlásá, že platit se musí na benzínce, 150 NOK za noc. Ale ani oni tam pod námi to neměli nijak růžové. Naproti, přes vodu zpevňují břeh obrovským kamením a od rána pilně pracují, takže neskutečný kravál až mě jich bylo líto. Zaplatili tolik peněz a jsou už tak brzo a tak děsivě probuzený. Od půl sedmé začali na stavbu navážet a skládat obrovské balvany a usazovat na místo. Pokud jen sledujeme, jak mistrovsky usazují kameny na sebe tak je to krásná podívaná, ale když nás to vzbudí, obdiv je ten tam.
My odjíždíme do Bognes a budeme se plavit na Lofoty. Proč do Bognes? Protože je to mnohem levnější než z Bodo do Å.
Z Bodo by stál trajekt skoro 2000,- NOK a z Bognes, které je pár kilometrů od Bodo nás trajekt vyšel na pouho pouhých 527,- NOK a já jsem stála 68,- NOK.
Takže stejně je to ten nejdražší trajekt, ale už by měl být poslední. Nicméně pokud to jen trošku jde, vyplatí se zkusit tvrdit, že máme sedm metrů. Ve skutečnosti máme 7,5 metrů, ale pokud nemají výběrčí v ruce laserový měřič, tak informaci o délce berou bez mrknutí oka. Ušetřili jsme hodně peněz, protože rozdíl mezi autem délky 6–7 m a 7-8 m je velký.
I tak je plavba dlouhá, skoro hodinu a počasí se nám nijak valně neumoudřilo. Prý až odpoledne, ale nám je to v tuto chvíli tak nějak jedno.
To, že tu nebude pořád azurová obloha, to jsme věděli a někde si ten příděl deště a zatažena musíme vybrat. Spíše, že protivně fouká a vždycky se hrozně ochladí. Ale jak říká náš kolegáček Zdenda s Álou, není špatného počasí, jen špatného oblečení.
Lofoty jsou prý krásné, ale to zatím nemohu nijak potvrdit, neb z hor vidíme akorát ty spodní části a nijak valně se nám nepředvedly. Vrcholky zůstávají ukryté v mlze a je lezavo. Brrr.
Parkujeme na krásném místě, které doporučil Zdenda s Álou. Je to stará, původní cesta okolo hory, než tu vykutali tunel.
Stojíme vlastně vedle tunelu, dostatečně daleko od silnice na perfektním velkém místě, kam se vejde spousta aut. Hned pod námi je rameno fjordu s beztrestným rybolovem. Taky se Zdenda hned vypravil pro nějakou rybičku. Ideální místo na rybolov, parkování a jak tak koukám, i několik ohnišť, takže dá se tady skvěle jak grilovat tak upéct úlovek na ohni. Dřeva je tu spousta.
Cestou jsem za jízdy upekla další várku rohlíčků. Zkouším různé způsoby pečení a druhý pokus taky nedopadl špatně.
Rohlíčky jsou obzvlášť vypečené. K tomu moje další prvotina, Milušky domácí paštika, která se mi taky docela povedla a tak je svačina na světě. Dobrota.
Dnešní trasa je 140 km