25.6.2016 Kpjostat - Norsko

Samé superlativy.

Sluníčko tak nějak zapadá okolo 2 hodiny a hned za chviličku vychází. 

Máme opět přenádherný den, sluníčko svítí jako o život, je příjemných 17°C a solárka makají na plný výkon. Takže není co si přát více.

Dneska se máme setkat se Zdeňkem a Álou a ujíždíme do bodu setkání jako o život.

Strašně moc se těšíme na náš, dva měsíce plánovaný srazík. Kluci si zarybaří a já si konečně pořádně, po čase, žensky, pokecám.

Dneska máme opět trajektový den. Čekají nás celkem tři trajekty, z toho dva krátké a jeden hodinový. Hlavně, dneska dosáhneme další mety našeho putování a to severní polární kruh. Opět spousta jezer a fjordů. Míříme do města Bodo, kde se máme kousek od něj setkat. První trajekt je Levang – Nesna. Krátká, 25 min plavba za 302 NOK. Stále máme krásné počasí a jen obdivujeme tu nádheru okolo nás. Norsko je opravdu, opravdu nádherná země a opravdu, opravdu, nemá cenu si jí kazit takovýma prkotinama, jako je cena potravin, anebo jako teď monumentálně, cena trajektů. Zkrátka to tak je, a když pak vidíme tu pohádku okolo nás, tak si musíme říct, stojí to za ty peníze a je to tak neskutečný a nádherný zážitek, že to se vyrovná všem útrapám, ústrkům a víru v peněžence.

Honem se přesouváme na další trajekt, který je delší. Skoro hodinu pojedeme z Kilboghamn do Jektvik. Je to jeden z nejdražších trajektů, bratru 501,- NOK.

Doufáme, že na palubě bude internet a budeme moci vložit minulý den na stránky.

Posledně na tom delším delším, hodinovém trajektu internet měli. Taky jsme dlouho neviděli zprávy a hodně nás zajímá situace v Anglii.

Ale zpět do Norska.

Stavíme kousek před trajektem na parkovišti, kde avízují toalety, vodu na doplnění a výpustní místo. Voda je a výpustní místo taky. Zdenda se hned pouští do čištění nádrže na pitnou vodu. Očistu dělá asi tak jednou za měsíc a vždy, když je možnost a dobrý přístup k pitné vodě.

Všechnu starou vypustí, roztokem sava vystříká, vyčistí, vytře a napustí čerstvou vodu. Do nádrže používáme stříbrnou destičku, asi tak jako všichni. Nemohu si odpustit se nedat parádní toalety. To už mě rozum nebere.

Založila jsem si složku s názvem Kadibudky a postupně fotím takové ty krásně dřevěné s květinovou zahradou na střeše. Ale to co mají zde, tak to je opravdu už nad moje chápání. Tady se přímo vyřádili. Tak parádní toalety jsme ještě neviděli. Samozřejmě, teplá voda a temperování. Kousek stranou je budník s vodou pro nás a výlevní místo pro nádrže a pro naše senkrovny. Samozřejmostí už je krásný výhled na jezero a skály naproti, lavičky, stoly a čisto a pořádek. Nikde se nic neválí, nikde není jediný papírek na zemi.

Kousek dál je náš první ledovec. Samozřejmě, je tu i zbudované parkoviště pro spoustu aut, odkud se dá pohodlně fotit a jak jinak obdivovat okolní hory.

Počasí se začíná pomaličku kazit a mraky nám padají dolů. Čeká nás severní polární kruh a jen doufáme, že se počasí aspoň trošku udrží.

Opět několik farem po cestě a většinou jsou takto pěkný.

Nikde se nepovalují staré, odložené stroje. Všude je vysekaný trávník okolo a spousta krásných a dobře živených zvířat na pastvě. Velmi se mi líbí, že tady vodí veliké krávy svoje telata. Ty stále pijí od svých matek mléko a všichni jsou spokojený. 

Telata dobře prospívají, to je na nich vidět. Tak, a tady mají skvělou letní květinovou zahradu přímo na střeše. Takových domů se zahradou na střeše je tu spousta. Většinou dodržují přírodní dřevěný ráz, ale tento dům je vyloženě nový, krásně bíle natřený a na úžasném místě. Najíždíme na trajekt Kilboghamn směr Jektvik a platíme dalších krvavých 501 NOK.

Po ránu jsem zadělala na rohlíčky, první to můj pokus a jsem zvědavá, jak to dopadne a jestli to moje úsilí bude alespoň k jídlu. Mám v plánu péct po cestě, při jízdě. Hledáme to správné slovo pro tento druh pečení. Už mám pro buchty a koláčky pečení jen ze solární energie název sluníčkové buchty a teď hledám název pro buchty pečené za jízdy zase jen za využití energie z baterie nabíjené za jízdy. Zatím mám pracovní název, cestovní buchty, cestovní rohlíčky, ale není to ono.

Na trajektu internet bohužel nemají, což je nám líto, ale to je tak vše. 

Imaginární křivku polárního kruhu oznamuje velká, železná zeměkoule, kterou si všichni fotíme.

Je to pro nás veliký zážitek a jsem šťastný, že tu jsme. Dokázali jsme to a to je důležité.

Severní polární kruh je dobyt. Pekelně fouká a prudce se ochladilo. Zkrátka, jsme na polárním kruhu a to je znát. Náš první polární den je podmračený, ale mohlo by být mnohem hůř.

Na další trajekt ujíždíme jako o život, protože už jsme se hodně zdrželi a nevíme přesně, kolik ještě dneska jede trajektů do Foroy. Máme strach, abychom tady neuvízli a s kolegáčky se nesetkali až zítra. Máme štěstí, trajekt ještě neodjel a jsme skoro poslední ve frontě, kteří se na něj vešli. Trajekt je kratičký, jen 10 minut za 213 NOK.

Dojíždíme na místo setkání. Stojíme na velkém parkovišti, kam se vejde několik aut a hlavně, u mostu je skvělé rybaření.

Kluci hned odchází na ryby a jsou velmi úspěšný. Zítra budeme grilovat. No a povídání? To nebere konce. S ohledem na polární den, je ještě ve čtyři ráno vidět jako ve dne.

Dnešní trasa je 241 km