17.6. 2016 Trollstigen - Norsko
Přesně, jak předpovídala Wynditi, kazí se počasí.
Musím, ale poctivě přiznat, že naposledy jsme měli ošklivě v Lipsku, kdy nám půlka dne propršela. Pak občas sprchlo, ale jen v noci, takže se nás to nijak valně nedotýkalo. Jen se hezky spalo. Dneska se začínají mraky honit už od rána. Tak, nám to ani nijak valně nevadí, jen je škoda, že fotky nejsou plné sluníčka a pokud nejsme profesionálové se zacházením s aparátem, tak fotky nebudou nic moc.
Občas mě hodně mrzí, že jsem se nevěnovala fotografickým technikám více a byla vždy jen použivatel fotoaparátu a nejvíce preferovaný program byl A, automat.
Teď lituji, že neumím používat clony a různé časy. Pak se dá udělat slušná fotka i v podmračeném počasí. Pokračujeme dál po č. 60 a blížíme se k další UNESCO památce a to Giarangerfjord.
Je to ukázka minimálního zásahu do krajiny a čistota území zavdala důvod k zapsání do UNESCO.
Je to krása, i když nám zrovna počasí moc nepřeje.
Takto by to nějak mělo vypadat, kdyby ovšem nebyla taková mlha.
Zatím není plná sezona a tak jsme tu osamocený, ale v sezoně prý vyhlídku navštíví 600 tisíc turistů, což je pekelné číslo.
Obdivujeme nádheru přírody, která je pro nás něco nepředstavitelného a nepochopitelného. Vysoké hory se klenou nad mořskou zátokou.
Jsme hodně vysoko a tak máme opravdu krásný výhled do postranních ramen fjordu. Teda, měli bychom lepší, kdyby se počasí umoudřilo, ale jak je vidět, tak dneska to nehrozí.
Sjíždíme dolů a objíždíme pobřeží dál, podle plánu. V cestě nám dneska stojí jen jeden trajekt. Faktem je, že trajekty fungují skvěle a není problém přijet a za chviličku už jsme na palubě a odplouváme.
Na chvíli jsme zastavili ve městečku Stranda a u prodejny REMA 1000 jsme se krásně připojili k jejich internetu a můžeme vložit do stránek dny minulé. Oni mají internet v prodejně volný, ale uvnitř, v prodejně. Dříve bychom vzali počítače a šli si sednout do dovnitř, do prodejny ale díky anténě můžeme sedět v pohodlí našeho Flíčka a v klidu vkládat do stránek vše, co potřebujeme. Jen si ještě musíme pořídit rozdvojku, abychom mohli být připojení oba dva na jednu anténu. Takto se o anténu přetahujeme a další kupovat rozhodně nebudeme. Ono zase mít na střeše dvě antény, by nemuselo zrovna projít. Takhle už jsme zaanténovaný až hrůza.
Trajekt je krátký a i přes délku platby je drahý. Platíme 213 NOK, ale jen díky Zdendovi, který s kamennou tváří řekl výběrčímu, že máme sedm metrů. Trochu se to pánovi s pokladničkou nezdálo, ale Zdenda byl neoblomný a tak to prošlo.
Máme cenu 6 – 7 metrů, která je podstatně nižší. Dneska to prošlo. Na lodi je asi nová kapitánka, kormidelnice a učí se řídit trajekt. Trošku máme obavy, protože, když trajekt připlouval, tak se poněkud nevešla do přístaviště. Rána jako hrom a na několik pokusů vjela na správné místo, auta vyjela a my mohli najet dovnitř. Náhodou, přistání se povedlo na jedničku a k molu jsme přirazili lehounce, jako vánek.
A už stoupáme zase do kopce směrem k nádhernému přírodnímu úkazu a to vodopádu Gudbrands, který máme po cestě na Trolí stezku, kde je dnešní cíl.
Nádherná dravá řeka se rve kaňonem a průrvou.
Norové tu udělali moc pěkné vyhlídkové molo, protože jinak by jim turisti padali dolů.
Ono to strašně moc láká. Pořídit tu nejlepší fotku a nejlepší záběr z nejnemožnějších úhlů.
Až člověk najednou zjišťuje, že je po kotníky ve vodě anebo hupne do díry, kterou původně vůbec neviděl.
Samozřejmě je tu prodej krásných norských svetrů, sobích kožešin a trollích figurek. Bohužel, vše je pro nás pekelně drahé.
Pokračujeme dál po silnici RV63 do městečka Valldal a dál na Stezku trollů.
Počasí se valem horší a mlha – mraky jsou čím dál tím níže.
Klesá taky teplota a jak tak koukáme, za chvíli budeme v mrakách a neuvidíme vůbec nic. Škoda.
Všude okolo nás jsou zbytky sněhu a spousta vodopádů a potůčků. Zdenda si musí okusit sníh a těžce lituje, že jsme nevzali sáňky, nebo alespoň boby a od stavění sněhuláka jsem ho musela hodně zrazovat. Jako malý kluk. Tak a to je dnešní poslední fotka. Už jsme vystoupali do mraků, a jak všichni chápou, už není co fotit.
Veliké parkoviště na vrcholu je příjemné. Stojíme v mohutné řadě kolegů bydlíků, kteří přijely před námi a poslušně se stavíme na vymezené místo. Ale toho tu je požehnaně a není žádný problém tu stát několik dnů. Rozhodli jsme se, že podle předpovědi se má z neděle na pondělí počasí umoudřit a v pondělí dopoledne by mělo být dokonce azuro a tak tu počkáme. Z restaurace máme díky anténě internet až do auta a za autem jsou parádní toalety s vodou. Restaurace, která nás tolik nezajímá a samozřejmě mohutný obchod se suvenýry. Ráda bych na památku koupila do auta malou postavičku trolla, jsou strašně hezky vyvedený a roztomilý, ale i miniaturní postavička vyjde na 500.- Kč. Tak nevím, ale myslíme si, že pak dole ve městě by v normální prodejně mohly být levnější.
Dnešní trasa je 112 km
