16.6.2016 Hornindal - Norsko
Po ránu, no v brzkém dopoledni, odjíždíme směr Molde. Pokračujeme dál po silnici E39, která vede k trajektům přes Nordfjord.
Jeden z velkých fjordů, který nám stojí v cestě na sever. Najíždíme na boční silnici okolo Norfjord. Mohli jsme využít trajekty, ale velitel vozu rozhodl, že cesta po silnici bude zajímavější a pro nás mnohem příjemnější a užitečnější.
Zkrátka, byla by škoda si cestu zkrátit a tak jedeme hezky okolo a celý fjord hezky objedeme až na jeho konec a po protější stráně se dostaneme vlastně k naší E39, kterou bychom jeli od trajektu.
Malá městečka Loen, Stryn jsou jen taková trošku větší, ale spousta odlehlých stavení a statků.
Jak tak koukáme, vše co má kola a může, se věnuje sečení trávy, sušení a odvážení čerstvé na siláž. Tady se snad nic jiného už nepěstuje než tráva.
Ale ta je teda opravdu pořádná. Krávy mají trávu až po břicha a v některých loukách už jsou ovcím vidět jen hřbety.
Stoupáme opět až k nebesům a jsme odměněni nádhernou vyhlídkou do dáli. Jen je škoda, že dneska už není tak hezké počasí.
Sluníčko je skoro stále nad mraky a ty se honí, jak jen to jde. Takže ani fotky nejdou bohužel moc prosluněné. Teplo je příjemné, stále okolo 20°C. Kupodivu, jsme dneska nic neplatili. Ani žádné mít a ani trajekt, což je dost výjimečný.
Jsme z toho celý nesví a je nám to stále tak nějak divné. Pořád čekáme zradu a za dalším ohybem světelnou ceduli mýta s patřičnou částkou. Tunelů je nepočítaně. Norové jsou pěkný norci a krtci. Takhle prokutat kdejaký kopec, to se hned tak nevidí. Dneska stojíme pár minut na dvou místech, kde pokládají nový asfaltový koberec. Celý velký úsek E 39 rozšiřují, zpevňují, budou další nové tunely a mnoho kilometrů nového asfaltu. Všude je spousta mechanizace a dělníků. Je vidět, že opravdu peníze jsou tady použity správně a kvalitně. To mě přivádí k pokračování nakousnutého tématu.
Před pár dny jsem se zmínila o historii Norska jako takové a skončila jsem šedesátými léty minulého století. Jelikož se dneska nic valného neudálo, mohu pokračovat a připojit zase pár řádků, tentokrát zaměřených na ekonomii Norska a jejich nejdůležitější zdroj bohatství a to nález ropy a co s tím Norové podnikly. Už jsem se zmínila o tom, že do konce 60.let než byla nalezena v Severním moři ropa patřilo Norsko k absolutně nejchudším zemím Evropy.
Totálně zaostalé a velmi zoufale potřebující zahraniční půjčky, zahraniční pomoc a zahraniční investice. Před krachem země přišla záchrana v poslední chvíli. Objevem ropy se začalo vše měnit a z nejchudší země se pomaličku stávala po Švýcarsku, druhá nejbohatší.
Nicméně pokud se trochu začtu do článků o životě v Norsku, musím jen smeknout. Nové parkoviště dotažené do dokonalosti.
Jistě, nikde není vše tak ideální, jak by si mnozí přáli a ani tady to není úplně ideální, ale v mnohém to připomíná tak trochu pohodový život. Sice pracovní, ale s tím, že stát je rozumný. Mohu začít jen pro představu, Norů je necelých pět milionů, z toho je půl milionu přistěhovalců. Nicméně, Norsko má největší počet vzdělaných přistěhovalců.
Panuje zde téměř nulová nezaměstnanost a hlad po pracovnících otevírá možnosti pro kvalifikované pracovníky ze zahraničí. Koukali jsme se na platy v dělnických profesích, které jsou většinou garantované odbory a plně odpovídají zdejším cenám. Odchod do důchodu je, pozor, v 67 letech.
Tak to je pro nás, Čechy dost nepředstavitelné. My se bouříme s nynějším zvednutím věku, ale tady je to ještě mnohem výše. Mateřská dovolená je při plné vyplácené mzdě 46 týdnů a 80% mzdy po dobu 56 týdnů. Pobavilo mě, že je placený ještě k tomu otcovský příspěvek, desetitýdenní minimum, který je ovšem brán z doby matky, ale pokud jej otec nevypotřebuje, nebo lépe, pokud otec není doma s dítětem a matkou, tak o těch deset týdnů přijdou oba. To je vynikající. Otci umožní strávit s miminkem alespoň nějaký čas. Jsou to 2,5 měsíce, ale jsou příjemný a myslím, že je to vynikající řešení.
No a pak nastupují další sociální dávky a příspěvky, kterých je spousta. Velmi vysoké porodné a tak podobně. Je to ovšem částečně hrazeno z progresivní daně z příjmu. To znamená, čím vyšší příjem, tím je vyšší daň.
U vysokých příjmů to činí skoro 50%. A teď trocha statistiky, průzkum poměrně staršího data odhalil, že v Norsku je nejvíce milionářů na počet obyvatel na světě. Norsko se také ocitlo na prvním místě indexu lidského rozvoje OSN na prvním místě podle indikátorů kvality života. Norsko má druhou nejvyšší průměrnou mzdu, po Švýcarsku, v rámci zemí OECD.
Norsko má nejpropracovanější sociální systém. V Norsku jezdí snad nejvíce aut na elektriku velmi populární značky Tesla. Jen v Bergenu jsme jich za odpoledne viděli 15. Tady je to přehlídka barev a modelů této velmi drahé značky, ale auta jsou to opravdu parádní.
Tak jen něco málo o ekonomice země, kde právě jsme. Jeden z nejdůležitějších aspektů celé sociální politiky je spravování Norského ropného fondu. Ale o tom si povíme pár slov příště.
Dojíždíme na parkoviště hned u silnice, takže nic moc na klid a pohodu. Tak, jak jsme byli zvyklý parkovat na molu ve vesnicích a městečkách, tak tady máme hodně smůlu.
Mola jsou pro nás zakázané. Všude jsou cedule jako hrom se zákazy pro obytná auta. Takže mola, naše oblíbené parkoviště jsou pro nás nepřístupná. Musíme se houfovat na parkovištích na odpočívadlech, anebo jet do kempu. Cena se obyčejně pohybuje okolo 250 – 300 NOK za obyčejné stání s toaletou a vodou. Elektřina se připlácí zvlášť. Obyčejně okolo 50 – 80 NOK. Nezapomeňme vše násobit třemi.
Dnešní trasa je 180 km
