14.6.2016 Bergen - Briggen - Norsko

Než začnu nový den, tak bych předně chtěla poslat velké poděkování a pozdrav do Šumperku. Díky kolegáčkovi jsem napravila několik chyb na stránkách. Hlavně jednotlivé dny už jsou zobrazované náhledy a nejsou dlouhé jako toaletní papír a také, zobrazují se už fotky.

Drobně jsem si chtěla usnadnit práci se vkládáním fotek do textu, maličko jsem pozměnila postup v administraci a problém byl na světě. Samozřejmě, na příčinu chyby jsem přišla po několikahodinovém pátrání a zkoušení.

Zdenda ještě v noci byl úspěšný a v půl dvanácté chytil takovouto parádní rybu. Hned bylo velké focení, ale tady, jak je patrno, je vidět naprosto skvěle. Skoro v půl jedenácté teprve zapadá sluníčko, ale vidět je pomalu až do jedné hodiny v noci. Pak se chviličku smrkne a už nastává svítání.

Já jsem zase byla úspěšná po ránu a než jsme odjeli, upekla jsem České kynuté povidlové buchty na norském silném sluníčku. Takže máme opět, jak říkáme, sluníčkové buchty, upečené jen ze solární energie. Sluníčko svítí, baterky jsou plné a ještě se dobíjí jako o život a do večera se dobijí na plnou kapacitu. Ještě pocukrovat a můžeme podávat snídani.

Dopoledne se přemísťujeme do Bergenu, kam se moc těšíme. Je to dost známá památka UNESCO a míří sem většina turistů a i místních. Takže bude asi rušno. Marně hledáme parkoviště. Všude jsou placené stání a hlavně, všude hodně překážíme. Projíždíme městem a najíždíme na parkoviště, které Zdenda našel v navigaci a které by mohlo být pro nás vhodné. Ten nápad jsme neměli sami, už tu stojí 4 bydlíci a my se ještě v pohodě vejdeme.

Parkoviště je hodně stranou a nikomu nepřekážíme. Stojan na parkovné je hned proti nám, a jelikož všichni mají zaplacené parkovné, platíme, ač neradi také.

Nechceme zbytečně riskovat konflikt se zákonem.  Platíme 22 NOK a jdeme do města. Nádherně barevné hanzovní domy v Bryggenu, což je vlastně staré centrum Bergenu.

Jedná se o přístaviště, které mělo být zbouráno. Jen díky archeologickému průzkumu, který se táhnul skoro 15 let, získal Bryggen čas, vytvořila se nadace na  jeho záchranu Bryggenská nadace a začalo se s velkou rekonstrukcí. V historii Bryggenu, kromě jiného, vévodí požáry. Ty jej poničily minimálně sedmkrát. Naposledy v roce 1955, kdy lehla pelem celá třetina dřevěných domů. Před posledním požárem kus Briggenu smetla v roce 1944 exploze holandské lodi plné munice. Výbuch smetl střechy poloviny domů a posunul přístavní hráz. To vše, včetně upadajícího obchodu a velké chudoby místních, vedlo k obrovské zchátralosti.

Dneska je Briggen nádherný a sjíždí se sem turisté z celého světa. Zapsání na seznam světového dědictví UNESCO v roce  1979 je velkou odměnou všem, kteří dohlíželi na autentičnost rekonstrukcí. Velkým problémem je, že podloží Briggenu klesá o 8 mm za rok.

Je to hezky patrné na některých domech, které jakoby padají na sebe. Docela je s podivem, že jim jdou ještě zavřít dveře. Ve všech domech na nábřeží jsou luxusní krámky s oblečením a suvenýry. Oni spíše ty ceny jsou luxusní, jak to zboží, ale svetry mají teda parádní.

Couráme se uličkami a obdivujeme krásu dřevěných staveb, které sice nejsou až tak staré, ale je tu vidět snaha o zachování slohu a autentičnosti.  Město je také proslulé kamennou dlažbou u nás známou jako kočičí hlavy.

Procházíme nábřežím, kde je veliký rybí trh a rovnou tu i ryby připravují na sto způsobů. Nabídka je obrovská. Všechny možné druhy ryb, krevet, krabů. Vše na co si rybí gurmán vzpomene a velmi pěkně naaranžované a určitě i chutně upravené.

Ceny jsou jak v Eur tak v NOK. Mlsně jdeme okolo a rozhodujeme se, že bychom měli ochutnat nějakou místní specialitu. Byla by to ostuda být v Norsku a neochutnat jejich kuchyni. Jen ta cena nás odrazuje, ale až půjdeme zpět, něco ochutnáme. Nemusí to být zrovna veliká langusta nebo pekelně drahý rak.

Jdeme stranou od všech turistů, kde už nikdo není a procházíme celým starým Bergenem - Bryggenem.

Naštěstí se skoro všichni návštěvníci drží na nábřeží a tak máme klid na courání  křivolakými uličkami a kouzelnými náměstí.

Je tady krásně a i domy, které jsou hodně stranou, jsou velmi pěkně udržované. Bryggen je vlastně staré hanzovní město. Asi by bylo dobré se zmínit o tom, co to vlastně byla hanza. Hodně jsem hanze psala u pobaltských republik Estonsko, Litva a Lotyšsko, měly také několik hanzovních měst.

Počátky hanzy spadají do počátků 13. století, kdy se německé městské státy sjednotili do obchodních svazků, kdy nejvýznamnější a nejaktivnější byla hanzovní liga, která měla centrum v Lübecku. Na vrcholu podnikání a obchodování měla liga 150 členských měst a byla nejmocnější hospodářskou silou v severní Evropě. Brygen byl díky svému chráněnému přístavu velmi zajímavý a tak se tu usadilo na dva tisíce převážně německých obchodníků, kteří dováželi obilí a vyváželi převážně sušené ryby.

Další historické podrobnosti a zajímavosti uvedu v kartě UNESCO, tady už bylo o Bryggenu až dost.

Je odpoledne a obloukem se vracíme na nábřeží a vybíráme si jednu velikou rybí prodejnu s takovým rychlým bistrem, občerstvením, restaurací. Nevím jak to pojmenovat, ale z obrovské nabídky na pultech jsme si nakonec vybrali talíř, kde je vše.

Na salátu je kopeček krevet, dva větší plátky uzeného lososa, kus tuňáku, pečená makrela a ještě něco jako rybí mleté maso, ale zajímavé a výborné. 

Takže jsme si ještě koupili dvě housky, dostali jsme máslíčko a nějakou maličkou pomazánku v košíčku. To vše za bratru 190 NOK. Co říct, bylo to vše naprosto delikatesní a sprdli jsme to jako malinu.

Jdeme pomalu zpět k autu a máme za stěrači pozdrav od místního správce všech parkovišť. Poprvé, za dva roky cestování jsme zaplatili u stojanu za parkování, poprvé jsme na placeném městském stání a poprvé budeme platit pokutu. Pokutu za stěrači mají všichni kolegové. Dokonce jeden si zaplatil celý den. Uhradil 150 NOK a stejně je to špatně. Za stěrač jsme dostali plánek parkovišť v Bergenu a pro obytná auta tady není žádné. Vše je doplněno nějakým paragrafovým zněním č. 17, samozřejmě jen v norštině. Na plánku je vyznačeno parkování obytek daleko za městem.

Ve městě se jednoduše nesmí vůbec stát, a pokud nedostaneme pokutu, tak se jedná o náhodu. Zrovna na naše místo kontrolor nedorazil. I zaplacené stání u stojanu, nezabrání pokutě. Marné je vysvětlování policistovi, že tady není žádná značka o zákazu pro nás, policie s tím nemá co dělat. Policista nám s omluvou vysvětloval, že policie to nemá v kompetenci a ani nám nijak nemohou pomoct. My jsme si zaplatili jen pár hodin, ale bylo mi líto kolegů z Německa, kteří měli poctivě uhrazený celý den a pokutu dostali stejně. Tak si vlastně společnost přijde na dvojí peníze.Na lístku je bankovní spojení a veškeré údaje, včetně naší SPZ a typu auta, takže se z toho asi nevyvlékneme.  Termín úhrady je tři neděle a to ještě budeme v Norsku. Jen jsme poprosili Andulku, aby se pokusila k nim zavolat a dotázat se, jestli by pro nás nebyla nějaká drobná, nevýznamná sleva. Vracíme se zpět na naše parkoviště u obchodního domu a zítra budeme pokračovat dál.