7.6.2016 Ostebo - Norsko

Dneska už nebude asi tak krásně, jako minulé dny. Je poměrně zataženo a docela slušně se ochladilo. Po ránu 15°C. Nic moc. Naše večerní parkoviště nám dobře posloužilo.

V klidu snídáme mysli s mlékem, chleba a co kdo rád. Máslo, sýr, med a marmeláda. Samozřejmě výborný čaj a předodjezdovou kávičku si nenecháme ujít. Vše uklidit a vyrážíme. Počasí se pomaličku začíná vybírat.

Napojujeme se na E39 podél pobřeží.

Míříme k doporučované silnici č.44, která je prý nádherná.

Nejdříve máme pár maličkých měst jako je Sogne, 

Mandal

a další krásná městečka podél pobřežní silnice a za chvíli najíždíme na poklidnou pobřežní silnici č.44.

Velmi úzká silnice se vine překrásnou přírodou.

Spousta jezer a jezírek.

Mokřady a vysoké skály.

Pod námi je občas velmi divoká říčka.

Tady si vzala kus silnice a ta se hned opravuje.

Na oběd se zastavujeme na jednom z mála větších parkovišť a Zdenda hned jde zkusit štěstí. Než jsem uvařila polívku a ohřála hotový oběd, pěkně si zarybařil. Po chvilce se u nás zastavily další bydlíky. Samý Němci. Tady je to opravdu hlavně o cestovatelích z Německa. O víkendu to byla síla cestovatelů v bydlíkách z Norska. Měli jsme pocit, že snad každý druhý Nor vlastní bydlík. Ale pozor, vesměs velmi zánovní nebo nové. Velmi málo starších modelů. Než jsme se nadáli, stojíme sice jako první, ale za námi je už pět bydlíků a jen tak tak se vejdou na parkoviště. Další projíždějí okolo, sondují situaci, a protože už se nevejdou, jedou dál. Všichni obědváme a jedeme dál. Je to teda síla. Ještě jsme nepotkali ani jednoho Čecha, tak statečně hájíme naše barvy sami a v těžké přesile.

Nicméně, nevím, jestli se mi to nezdá, ale čím starší auto, tím jsou kolegáčkové z Německa komunikativnější.

 

Naštěstí se začíná, trochu více, ukazovat sluníčko, ale je stále dost chladno a fouká poměrně studený vítr. Jen si držíme palce, abychom měli na Kazatelnu alespoň trošku slušně. Tak projíždíme krásným územím a máme tady dost dobře utajenou památku UNESCO a tím je přírodní park Magma Geopark.

Stahovala jsem si před cestou všechny památky UNESCO, aby nám nějaká neunikla, ale tato nikde není zmíněná.

Nebo, já ji alespoň nikde neviděla uvedenou. Jedná se o přírodní chráněné území, kde před 20 tisíci lety bylo moře. Moře tady bylo ve výšce 15 metrů.

Bohužel, ani průvodce se o Magma Geoparku nezmiňuje jediným slůvkem a připojení na internet teď nemám, takže více podrobností možná později v kartě UNESCO.

Ze silnice č.44 odbočujeme na vesnici Roligheten - Ostebo, kde bychom také rádi zůstali na noc.

Maličká kouzelná vesnice roztažená podél břehu veliké zátoky. Řeka, která se posbírala z potůčků se tady vlévá do mořského fjordu.

Parkujeme hned u silnice, nic moc, ale ráno jedeme dál, tak hlavně že Zdenda může pokoušet štěstí a já mohu v klidu číst a trošku se trápit s angličtinou.

Nicméně, jedno auto za dvě hodiny dává tušit, že provoz nebude žádná sláva a budeme v klidu.

Dneska jsme měli mezinárodní večeři. Měla jsem ještě zatoulaný poslední balík těstovin z Turecka, zmrzlé kuřecí prso z Bulharska a skleničku nakládaných sušených rajčat z Řecka. Tak jsem na českém oleji a německé cibuli vše orestovala a zamíchala do těch báječných těstovin. Byla to dobrota.

Dnešní trasa je 124 km