12.3.2016 Methana

Než začnu s dnešním dnem, tak se hned musím opravit. Včera jsem psala, že parkoviště, kde stojíme, by bylo vhodné pro přespání. Nebylo. 

Vůbec jsem si nevšimla cedule na okraji u vjezdu, kde je zákaz parkování karavanům a ještě nějaký milovník cestování tam přidal obrázek smrky s kosou. Je fakt, že teď si nás nikdo nevšímá, jsme tu osamocený a problém s parkováním nemáme, ale v létě to bude o řád jiné. Nicméně, proti nám přes vodu je taverna s velikým parkovištěm a tam by se stát dalo.  

Korintský průplav zná většina cestovatelů z výšky, protože většinou pospíchají, omezeni časem dovolené, a nebo se jim jednoduše nechce zajíždět a přejíždí na Peloponéský poloostrov po dálnici, která je samozřejmě rychlá a velmi pohodlně je dopraví do cíle cesty na Peloponésu.

My máme čas a hlavně, chceme si prohlédnout raritu, most, který se nezvedá, ale klesá na dno.

Bohužel, dneska od rána skoro pořád krápe, prší, mrholí a krápe. Předpověď není nijak valná a déšť nás bude průběžně provázet celý den a prý i několik dalších dnů. Naštěstí je poměrně teplo, okolo 16°C a tak se to dá v pohodě zvládnout.

Stojíme kousek od mostu a pozorujeme, jak lodě proplouvají Korintským průplavem. Pokud se jedná o větší loď, tak má sebou doprovodné plavidlo místní správy průplavu.

Lodivod si dojede pro čekající loď, a buď jí táhne průplavem, nebo jí jen doprovází a hned se vrací zpět na molo, kde je správa přístavu a tam i stojíme.

Přes most projíždějí auta s váhou podle cedule do 3t, ale nikdo to nerespektuje.

Jakmile se blíží čas průjezdu, spadnou závory a archaický mechanismus pomaličku celý most zanoří do hloubky.

Nevím, kolik je takto velkých mostů v Evropě konstruováno na zanoření, ale asi mnoho jich nebude a podle velikosti proplouvajících lodí, to musí být poměrně hluboko.

Ovšem, je to hezká podívaná, a pokud je čas, tak opravdu to stojí za zajížďku. Mohutné stěny průplavu jsou vskutku mohutné a lodě jsou tam z dálky jako krabičky od sirek.

Propojit Korintský záliv s Egejským mořem podle záznamů napadlo jako prvního císaře Nera kolem roku 50 n. l. a také slavnostně provedl výkop stříbrnou lopatou.

Tady je vidět, že slavností zahájení stavby má minimálně 2,5 tisíce let starou tradici. Fakt je, že tehdy to bylo také jediné a u té snahy a okázalosti to skončilo. Dál se lodě plavily okolo celého Peloponésu anebo se náklad tady vyložil, přepravil přes šíji a zase naložil na další čekající lodě. Taková starověká překládka, ale stále to bylo bezpečnější pro lodě i zboží, hlavně, když se zkazilo počasí a i když lodní navigace byla na velmi vysoké úrovni, říká se, že pobřeží podél celého Peloponéského poloostrova je doslova poseto vraky obchodních lodí.

Jedná se vlastně o průplav 23 m široký a dlouhý pouhých 6 km. I tak trvalo 12 let na přelomu minulého století, než byl dokončen. Mluvím o roku 1893 a na tehdejší dobu to bylo dílo unikátní. Nevím, z které doby je most, který se spouští na dno a bohužel, ani nevíme, co vedlo stavitele k tomuto, naprosto ojedinělému řešení.

Díky své šíři nemohou proplouvat obří lodě průplavem. Jedná se spíše o menší obchodní nákladní lodě, soukromá a výletní plavidla.

Nádherná a elegantní patrová jachta právě okolo nás proplouvá a je opravdu krásná. Pravá anglická dáma.

Odjíždíme směrem na Epiduarus, kde má být údajně jedno z nejkrásnějších archeologických nalezišť a má to být starověké divadlo. Na obrázku v průvodci je to vyobrazeno nádherně. Asi jsme se někde sekli, ale Epiduarusů je nejspíše několik, protože směrovek bylo nepočítaně a každá se hrdě hlásila, ale každá vedla někam jinam.

Dojeli jsme sice k nějakému Epidurasu, bylo tam sice původně nějaké divadlo, ale bylo to celé malé, děsně zarostlé, zavřené a nikde nikdo. Nemělo ani cenu to fotit, ale co zde bylo a to veliký sad pomerančů a voda. Než jsem ohřála oběd, tak Zdenda vyrazil na lup a já začala přípravu na menší přepírku.

Dlouho jsme neměli volný přístup k vodě. Zdenda mi pomáhá s mácháním a za chvíli máme plnou sprchu a garáž vypraného prádla už jen na vykapání.

Nemůžu toho vyprat víc, protože není kam v autě prádlo pověsit. Tak vždy jen to co se vejde. Je skvělé, že ve sprchovém koutě i na tyči v garáži máme do rána prádlo suché. Tu tyč do sprchového koutu vřele doporučuji. Když tam nesuším prádlo, tak se skvěle hodí na vlhké ručníky a utěrky. Každé ráno na tyč na ramínko věsím naše pyjamka na vyvětrání.

  

Jedeme dál podél pobřeží a jak je vidět, počasí se nelepší a bohužel, ani lepšit nemá.

Tak já nevím, na co si stěžuji, ale sluníčko by už mohlo vysvitnout.

 

Pozdě odpoledne dojíždíme do Methany. Když jsme pátrali po termálních koupalištích v Řecku, našli jsme odkaz na Termální lázně v Methaně.

Proto jsme se sem rozjeli a podle popisu by se mělo jednat o velmi teplé termální prameny, které vyvěrají ze skal nad městem a část si jich berou lázně, které by měli být volně přístupné, a zbytek vtéká do moře, které je tím pádem velmi teplé. Cestou se domlouváme, kolik dnů strávíme cachtáním v termální, horké vodě, která je trochu cítit po síře. Respektive, kolik dnů si můžeme dovolit jednak časově a druhak, než se úplně v té vodě rozpustíme.

Ovšem to co nás čekalo a neminulo přímo na místě, bylo úplně špatně. Honosný název Královské termální lázně, jsou honosné jen názvem. Ošuntělá a samozřejmě zavřená budova, jezírko, na obrázcích tak lákavě vypadající je plné nepořádku a odpadků. Z dálky vše vypadá bezvadně.

Voda je studená a to co vtéká do moře je taky studené. Zchátralý domek, nebo převlékárna na břehu moře a schůdky dávají tušit, že tady se asi, kdysi, možná, někdy scházelo do moře. Jediné co nás ohromilo, je hejno poměrně velkých ryb, které si v té smradlavé vodě užívají.

Lázně a koupání jsme odpískali a tak si jdeme alespoň prohlédnout městečko a dlouhou procházkou podél pobřeží završíme dnešní uplakaný den. Jako všude, kde jsme byli, je první řada honosná, samé kavárny, hotely, restaurace a pronájmy pokojů.

Ovšem za nimi je to někdy, hodně často běs a hrůza. Rozpadlé domy, opuštěné hotely, vybrakované celé areály, zarostlé pozemky.

Někdy nám to nebere rozum. Je sobota večer a tady mají nějaké slavnosti.

Lidové písně a tance, paráda. Ještě zítra odpoledne má být další program. Určitě tady zůstaneme.

Máme pěkné stání opět přímo na molu. Dá se zajet až úplně dozadu, kde je velký prostor a klid a mír.

Dnešní trasa je 84 km