11.3.2016 Palaio Kalamaki - Korintský průplav

Konečně odjíždíme z Athén a za sebe mohu říct, že jsem jenom ráda. Athény, tak jak jsem se na ně těšila, mě osobně nijak nenadchly, ale tak, je dobré je projít, trochu prošmejdit, aby člověk měl srovnání, porovnání a rozšířil si drobet znalosti. Je to několikamilionové hlavní město a určitě stojí za to se tu na pár dnů zastavit.

Jedeme do přístavu Pireus. Je to kousek od našeho parkoviště. Stačí jen spadnout nějakou ulicí k nábřeží a jet stále do města. Za chvíli máme přístav před sebou a hlídáme si jen vjezd E3 a parkujeme vlastně přesně tam, kde jsme čekali na trajekt. Toto mohu s klidem doporučit. Nikdo si nikoho nevšimne, nikdo nás nevyhazuje a místa je dost.

Nevím, jak by to fungovalo v noci, když odjede trajekt, ale asi stejně. Jen je to do centra na památky hodně daleko, ale jede tady metro a tím se dá do centra pohodlně taky dojet. Chceme si jen prohlédnout přístav a kousek staré části města. Obrovské lodě čekající na pasažéry průběžně odjíždějí a na jejich místo hned kotví jiné. Je to obrovský mumraj. Pireus je už od r. 500 př. n. l. důžitým přístavem a  stále zůstává jedním z největších ve Středozemním moři. Pár ulic nad přístavem je vše úplně jinak. Moderní domy na nábřeží ukrývají za sebou křivolaké uličky a takovou správnou permanentní pouliční tržnici.

Spousta čerstvých ryb, krevet, chobotnic.

Co kdo má rád. V průchodu je trh masa. Jen si se Zdendou říkáme, že si vůbec neumíme představit toto u nás.

Čerstvé maso a vedle toho sýry, mléko, máslo. Naše hygieniky by z toho ranila mrtvice. A to tam je ještě veliká přepravka s živými králíky, které se přímo ve stánku postupně zabijí, stáhnou a nabídnou zákazníkovi. Při představě, co vše musí naši prodejci splňovat, co musí splňovat pěstitelé a producenti sýrů, klobás a já nevím čeho všeho, kolik musí mít certifikátů jakosti a potvrzení o nezávadnosti provozoven a tady? Přestože je to také země EU, pravidla má poněkud jiná, řekla bych, drobet volnější. Tak, mě to nevadí, jen udivuje.

Prodejna kávy překrásně voní celou ulicí.

Samozřejmě okukujeme prastarou pražící mechaniku. Další prodejna uzenin.

Tak, takto nazdobenou, jsme ji ještě neviděli. Prodavač před prodejnou nabízí vzorečky a Zdenda samo sebou neodolá.

Hned se dá do řeči s prodavačem a vůbec nevadí, že na něj mluví česky, prodavač něco řecky a ještě chvíli a měl by po vzorcích.

Jedeme na Peloponés. Tam plánujeme strávit zhruba měsíc. Je tam několik velkých lákadel, které si nemůžeme nechat ujít. Hlavně Olympii, Mykény, Nafplio, Mani, Pátru a další. Vyhybáme se dálnici, která je placená z Athén skoro až do Korintu.

Jedeme příjemnou starou silnicí a projíždíme několik městeček u pobřeží. Příjemná cesta, která je pohodová a zadarmo.

Dost pozdě dojíždíme do Korintu a parkujeme přímo na molu a vysoké věže správce průplavu. Nejdříve jsme parkovali naproti, tam je také velké parkoviště, ale je to blízko mostu přes průplav a auta, která most přejíždějí, dělají dost kravál.

Hned přejíždíme na druhou stranu a tady je mnohem klidněji. Místa je tu spousta i pro několik bydlíků v naprosté pohodě. Bohužel, až pozdě večer proplouvá velká loď a ten most se nezvedá, on zajede na dno. Zítra to snad nafotím a ukážu.

Dnešní trasa je 86 km