6.3.2016 Hérakleion odjezd z Kréty
Je neděle a skoro po dvou a půl měsících opouštíme Krétu. Bylo nám tady krásně a hlavně, teplo. Parádní počasí bylo skoro celou dobu našeho putování a opravdu, velmi vřele doporučujeme vyměnit aspoň na jednu zimu oblíbenou zimní destinaci Španělsko a Portugalsko za Krétu. Kdybychom neměli před sebou další putování a další cíle, určitě bychom zde zůstali alespoň ještě jeden měsíc. Není kam se hrnout a hlavně, velmi příjemných míst na stání, na divoko, je tu spousta. Jsme mimo sezónu a zákazy parkování pro bydlíky a karavany, kterých je tu požehnaně, jsou nyní bezpředmětné a většinou jsme na plážích a stáních osamocený. V létě je to hlava na hlavě, spousta slunečníků, lehátek a turistů. Klasika, ale není čemu se divit. Některá místa jsou opravdu překrásná a to mě vede na závěr našeho putování k malému ohlédnutí za tím, co se nám zde nejvíce líbilo. Po bouřlivé diskuzi jsme se shodli na nejhezčích místech a památkách po dvou zástupcích. Problém je, že nemáme až tak shodný názor na vše, jak by se mohlo zdát a díky mé výbušné povaze se Flíček občas chvěje v základech, což lze vnímat, jako zpestření každodenní jednotvárnost Dohodli jsme se, že uděláme takový žebříček zajímavostí a krásy, vždy po dvou zástupcích.
Jako první jsou města.
Jednoznačně vede Chania s krásným prastarým benátským přístavem, kde dokola stojí panské domy bohatých benátských rodin.
Barevné domy, dláždění, fontány a křivolaké uličky historických čtvrtí města, to vše je velmi hezky udržované a příjemné.
Chania je větší město s pohodlným parkováním a klidnou celkovou atmosférou.
Rethymno volíme jako druhého zástupce města. Krásné pláže plné sprch a vody, opět velmi pěkně udržované uličky, kde se dá bezcílně toulat.
Římské město Rithymna se změnilo na dnešní Rethymno, ovšem osídleno bylo už v minojskem období.
Další benátský přístav, další krásný maják tentokrát z 16. století. Pevnost Fortetza, která se pyšní nad městem a stojí za prohlídku.
Protože milujeme historii tak na první místo bych dala Archeologické muzeum v Héraklieonu.
Nádherné sbírky, téměř nová budova, velmi moderně členěná. Jen je někdy problém, dostat se dovnitř.
Všem známá, slavná socha z fajánsu, bohyně s hady nebo také hadí bohyně se správným jménem „Bohyně Ofeon“.
Knósos se svojí kontraverzní rekonstrukcí vykopávek. Rozlehlé naleziště největšího minojského chrámu a města na Krétě.
Kolébka prastaré civilizace rodiště mnoha mýtů, dohadů, pověr.
Sídlo bájné nestvůry s býčí hlavou a tělem člověka Mínotaura a když do toho zapleteme ještě Ariadnu se svojí nití a Théseuse, který netvora zabil, je to místo, které si nikdo nesmí nechat ujít.
Nádherné pláže, které se nachází podél celého pobřeží berou dech a nabízí ideální příležitost k nabrání dechu před další cestou. Pláží je veliká spousta a jedna je krásnější než druhá ovšem na některé se nedá dojet a jsou velmi špatně přístupné.
Na první místo dáváme sice špatně přístupnou, ale nádhernou pláž Balos s působivým ostrovem Gramvousa na poloostrově Gramvousa.
Krásné laguny průzračně čisté vody, bělostný písek a slunce. Volně průtočné mělčiny a několik barev moře, to vše je opravdu překrásné.
Bohužel cesta vede z velmi prudkého kopce a po celodenním slunění návrat k autu musí být utrpením.
Druhá nádherná pláž a též špatně dostupná je u soutěsky Kourtaliotiko, pod klášterem Preveli.
Nádherná pláž s říčkou, která protéká soutěskou s divokými palmami. Trochu náročnější cesta nás odmění naprosto úchvatnou scenérií už nahoře, na začátku sestupu.
Pláž je krásná a díky své odlehlosti zajímavá. Soutěskou vede pohodlná cesta mezi palmami, nad námi se tyčí mohutné skály a u nohou se nám žene průzračná říčka.
Jako první pro nás nejkrásnější pláž, která je pohodlně přístupná bydlíkem a kde se dá mnoho a mnoho dní pobýt, jsme zvolili pláže v Elafonisi.
Stín, nádherně přístupné písečné pláže, části skalnatého pobřeží, členitý terén na parkování. Každý si tam může najít své místo.
Několik letních taveren díky rozlehlosti prostoru nijak neruší celkový dojem z místa. Bylo nám tam skvěle a jen jsme litovali, že už odjíždíme.
Na druhé místo s možností parkování je Matala. Opět krásná pláž, příjemná vesnička a spousta historie. Pohodlné parkování přímo u pláže.
Římské skalní pohřebiště stojí za prohlídku. Pláž je ze stran chráněna mohutnými masivy skal.
Výstup na jejich vrcholy nás následně odmění pohledem do dálky.
Kréta je plná klášterů a kostelů. Na každém kroku je znát velká pobožnost místních. Z velké části jsou všechny kostely skvěle udržované a opečovávané. I kostelíček na totálně odlehlém místě má krásnou výzdobu, čisťounkou podlahu a připravené svíčky na zažehnutí.
Nejvíce se nám líbil klášter Arkadi, který jako mnoho jiných klášterů normálně funguje. První zmínky jsou již z 5. století, ale jako pevnostní komplex je datovaný až k 14. století.
Jeho téměř mexický vzhled a stavby na nádvoří nám připomínaly staré westerny a kdyby vyšel zpoza rohu mexikánec v obrovském klobouky s kolty proklatě nízko, asi bychom se moc nedivili. Klášter plný květináčů a květin s překrásným chrámem – kostelem je unikátní. Už jen pohled na bělostný kostel je úchvatný a stačí ho obejít, abychom se prošli několika stoletími.
Tady se nebouralo, tady se jen přistavovalo. Vnitřní výzdoba stojí za prohlídku. Jen málo kostelů a chrámu dosahuje místní okázalosti a výhled mají také bombastický.
Druhý, pro nás, nejhezčí klášter je klášter Preveli. Klášter je plnohodnotně využívaný a místní mniši jsou i průvodci. Spousta obřích květináčů, krásné zahrady a velmi pečlivě rekonstruované mnišské cely.
Poměrně rozlehlý a účelně řešený klášter byl absolutně soběstačný a i dnes je velmi bohatý. Vlastní dokonce spoustu vinic, olivových sadů a vyrábí ve svých sklepeních víno, olej a jak jinak i rakiji, místní oblíbenou pálenku.
Krásná výzdoba kostela je dech beroucí, ale bohužel, hlídající mnich nám nedovolí fotit. Klášter má velké a pohodlné parkoviště, kde se dá v klidu a pohodě přespat.
Typ na výlet
Sougia je lokalita, která stojí za námahu. Jednou soutěskou se šplháme nahoru a druhou se drápeme dolů k archeologické lokalitě Sougia. Kostelík sv. Kirykose je ukázkou toho, jak tady pečují i o nejzapadlejší kostelík.
Odměnou za štrapáci je krásná kamínková pláž s mořem úchvatné barvy a jako perlička zděné tholové hrobky. Celá cesta je značená barvou na kamenech.
V rokli u pláže je několik horských ledových pramenů a několik stovek koz a ovcí.
Soutěska mrtvých u archeologické lokality Kato Zakros a další mohutný výlet do jeskyně Cave Pelekita opačným směrem.Oba dva výlety jsou úchvatné, jeden je skalnatý a druhý lesnatý.
Lesnatý výlet je v úžasné, hluboké soutěsce, kudy vede pěšinka a několik pokusů o odpočívadla. Potůček z pramenů, které vyvěrají kousek výš je čistý a osvěžující. Skalnatý výlet vede vrchní částí pohoří přes kopečky, kde roste jen křovinatý pichlák, ale výhledy do dáli jsou parádní.
Otevírá se nám veliký kus pobřeží Kréty a je na co koukat. Samozřejmostí je krásná pláž kousek od bydlíku.
A ještě, málem bych zapomněla, poslední květnatý pozdrav z Kréty.
