18.9.2015 Karadasu Eerli

V Karasu je nádherná dlouhá pláž, kam až dohlédneme, kde se dá skvěle koupat. Dopoledne se jdeme všichni vykoupat je je to skvělé. Voda má okolo 25°C a svítí sluníčko tak to nemá chybu. V poledne si dáváme oběd a já ještě na rychlo peču sluníčkové muffiny. Zdenda si přál čokoládové, tak má čokoládové.

Nicméně, Karasu je mrňavé městečko, vyloženě výletní a pro dovolenkáře. Pár starých domů a prodejny všeho co potřebujeme. Máme tady sbírku všech lacinějších prodejen BIM a 100*1 a spousta malých potravin, zelenin a hlavně kaváren, které jsou poloprázdné a hlavně nové výstavby.

Tak ta se nám líbí a hlavně je vidět, jak budují nové město. Všude je výstavba, všude se něco staví.

Pěší zóna, silnice, nové obytné domy, řadovky s předzahrádkou, nové kruhové objezdy a chodníky. Lámeme si hlavu, kde na to vše berou peníze. Jsou to honosné domy, kde už lidi bydlí a jen chybí dodělat parkové úpravy okolo. U některých jsou díry jako hrom na bazény a v domě se větrají peřiny, suší prádlo na sušákách a celkově je vidět, že se tady bydlí a ne jen dovolenkuje. Ostatně, už je po sezoně a není tu vidět moc lidí, myslím jako dovolenkářů. Některé domy, jsou v hloučku a mají mezi sebou bazény anebo řadové vilky a krásné předzahrádky. Je vidět, že si tady s tím vším vyloženě hrají. Toulavý psi jsou dobře krmený a je na nich vidět, že žádnou nouzí netrpí. Kousek dál staví novou mešitu se dvěma minarety.

Jedeme podél pobřeží kopci a čekají nás parádní serpentiny.

Velmi slušné stoupání a následné klesání do vesniček o pár domcích a krávy na silnici?

Žádný problém. Majitel je v klidu a čeká, jak to dopadne. Kráva se nakonec umoudřila a ustoupila na stranu.

Jsme v říši lískových oříšků. Ty svahy jsou oříškové plantáže. 

Celé kopce jsou plné keřů lískových oříšků a každý dům má na slunci obrovskou plachtu a všude se loupají, suší a různě upravují na prodej.

Množství plantáží je nekonečné a neskutečné. Samozřejmě, mají i techniku, velké stroje, které klepou a čistí oříšky do bubnů, kde se rovnou pytlují, ale malé plantáže se asi sklízejí ručně. Nutno říct, že jsme nikde neviděli žádné česáče. Kopce a kopce keřů, které jsou obsypané plody a jsou všude, kam až dohlédneme.Chtěli jsme se na chvilku zastavit a prohlédnout si to vše pěkně zblízka na jediném místě, které bylo ve velkých serpentinách možné, ale nevím, kde se vzala tu se vzala policie a hned nám ukazuje, ať jedeme dál, že tady stát nemůžeme. 

Tak pokračujeme a už sjíždíme k moři, kde neúspěšně hledáme místo na koupání a parkování. Ukazuje se, že jedeme špatným směrem. Moře máme přes svodidla, a i kdyby bylo nějaké místo, tak se k němu nedostaneme, leda se budeme muset někde otočit a vracet se. Což by byla veliká zajížďka.

Cesta nás neúprosně vede do města Karadasu Eerli, kde zůstáváme na noc. Obrovské plechové, rezaté obludy na kraji města jsou vytažené lodě, respektive, železné základy budoucích nádherných a vznešených lodí.

Takhle vypadají jako monstra z nějakého filmu.

Velmi rušné město s parádní pobřežní zónou a spoustou restaurací, laviček a zón pro malé děti. Tak na ty si tady vůbec potrpí. Nemáme kde zaparkovat, všude se hrnou lidi na nábřežní molo a okupují desítky kavárniček ostatně, je pátek a není čemu se divit. Nakonec Zdenda nalezl klidné místo stranou, kousek od moře, přímo u plotu vojenského areálu.  Večer sedíme a povídáme, co život dal a vzal a je nám dobře. Vypadá to, že Hela s Mirkem se už odpojí a vrátí zpět do Karasu na pláž a užijí si poslední teplé dny na koupání a my budeme už pokračovat sami samotinký. I těch 14 dnů, co jsme prožili společně, bylo skvělých.

Dnešní trasa je 83 km.