8.9.2015 Sofia

V klidu a v pohodě ráno balíme a jedeme dál. Teda, ráno to rozhodně není. Spíše brzo dopoledne, nebo pozdě po ránu, každopádně žádný stres a spěch, hezky v klídku. Druhá posádka taky nikam nespěchá, tak paráda. Skvělá snídaně a ranní kávička nesmí chybět, naplánování trasy a jedeme. V Rumunsku ještě tankujeme za všechny zbytky jejich penízků, které máme, protože Rumunskem už zpět nepojedeme a zbytečně bychom je vozily sebou.

Použili jsme dálniční přechod Kalafát a při té příležitosti zaplatili za most přes Dunaj 6 Eur. Kdybychom měli bulharský Leva, tak by nás to bylo bývalo stálo trochu méně. Takto nám v kukani přepočítali děsně nevýhodný kurz. I na Dunaji je vidět, jak má taky málo vody.

Asi jako všechny řeky v regionu a i u nás.  Za mostem je další platba a to dálniční známka pro Bulharsko 5 EUR. Té se bohužel nelze vyhnout, i kdybychom dálnici vůbec nepoužili.

Ze zkušenosti z minulého podzimu víme, že jí na hranicích s Tureckem od nás nekompromisně bulharští celníci požadovali.  Hned v prvním městě za hranicemi, už ani nevím, jak se jmenuje, je Kaufland a hned vedle u vchodu je směnárna s příjemným kurzem. Vyměňujeme v kurzu 1 EU = 1,94 Leva. Při kurzu 28,- Kč za EU to máme 14.43 Kč za jedno Leva. Na hranicích je kurz daleko horší, nevyplatí se tu měnit.  Nafta je téměř stejně drahá jako v Rumunsku. Liší se o haléře, takže nějak valně spekulovat nemá cenu. Ještě je zajímavé, že v Rumunsku mají stejně drahý benzín jako naftu. Za totožnou cenu.  Cestou je spousta policistů hlídajících rychlost ve vesnicích. Takže jedeme hezky podle předpisů a značek, čímž uvádíme místní řidiče v šílenství.

Nikdo rychlost nedodržuje a asi se všichni spoléhají, že oni zrovna nebudou chycený. Víme, že na nás by si smlsly a tak jedeme jak se má za což jsme si vysloužili několik troubení, asi spoustu nadávek a Mirka dokonce jeden chvátalek vybržďoval. Naštěstí je Mirek velký kliďas a tak si to spíše užíval. 

Jedeme do Sofie, kde chceme hned na kraji přespat.

Pohoří Stará planina se tyčí do výšky a míříme přímo k němu. Nádherná krajina, ale městečka a vesnice jsou hodně tragické. Jedno z měst cestou jsem musela zdokumentovat. 

Tak tady se zastavil čas. Hrůza a vesnice jsou v této oblasti Bulharska ještě v dezolátnějším stavu.

Strašná špína, bordel a domky těsně před spadnutím a okolo toho všeho úžasná příroda a v dáli se zvedající kopce. 

Tak alespoň něco. 

V Sofii parkujeme na velikém parkovišti u obchodního centra. Je už hodně k večeru a parkoviště je v pohodě prázdné. Bohužel, nemáme kliku na signál. Zatím jsme neměli štěstí na silnou volnou síť.

Dnešní trasa je 360 km