15.2.2015 Stratoni

Jedeme dál pohořím, které se teď táhne po celém pobřeží. Na vyhlídce dáváme svačinku a kafíčko.

Veliký strom, jestli se nepletu, s mimózou voní až k nám. Neodolala jsem a větvičku si beru na cestu. Pod námi je cíl naší dnešní cesty. Další maličké přístaviště.

Tady spousta mužů loví ryby, povolenka není potřeba, ale spíše jsou to takový čudly, ale hlavně tu loví chobotnice a kalamáry.  Hází návnadu umělého kraba a kousek rybičky daleko od břehu a po dně táhnou návnadu zpět k sobě. Mají na vlasec takové velké kolo do ruky, na které pomaličku navíjejí silný vlasec a lákají chobotnici. V zátokách jich bude asi docela dost. Ten kousek co nám byl, jako nefalšovaným turistům předveden, měl prý dvě kila a rybář ho prodá, nebo vymění za jídlo.

Mluvili jsme s jedním rybářem, který uměl dost dobře česky, jak to u nich chodí. Je to číšník a dvacet let pracuje v přímořských oblastech, ale vždy jen na léto. V zimě se musí postarat sám o sebe a s ohledem na to, že jsme v oblasti, kde takřka nejsou žádné větší firmy, nebo průmysl, to má dost těžké.

Tak se živí i tak, že loví chobotnice, občas nějakou chytí a prodá a má pár eur na jídlo. Dost děsný. Asi nebude ani nijak pojištěn a o důchodu si může nechat leda zdát.

Nocujeme v přístavišti na molu.

Hned u auta máme vodovod, jsme tady úplně sami, stranou od prvních domů a ráno na nás hezky svítí sluníčko.

Solárka nabíjejí a vše plyne tak jak má.

Vedle nás je krásná pláž jako stvořená na ranní koupání, ale na to je ještě děsná zima.

Dnešní trasa je 72 km