2.2.2015 Alexandropouli
Ráno se konečně přehnala bouře a vysvitlo sluníčko. Je příjemných 15°C, ale stále dost silně fouká vítr. Jdeme do města koupit internet a pojedeme dál. Ve Vodafonu nás velmi příjemně překvapili. Kupujeme 1,5 GB za 12 EUR a SIM karta je zadarmo. Omezená platnost půl roku nás nechává klidnými. Potřebujeme akorát pas a ještě v prodejně nastavujeme v počítači síť. Podrobnosti uvádíme v kartě internet na cestách.
Mořská bouře poničila nábřeží a všude je dost nepořádku, které vyplavilo moře.
Maják z roku 1880 vévodí městu a promenádě.
Alexandopouli se rozrostlo z rybářské vesnice v městečko až za rusko – turecké války v roce 1878, kdy si zde rusové postavilo mnoho účelových budov. Ve městě jsou k vidění turecké mešity, ruské kostely a italská architektura.
Nicméně rádi město opouštíme a ujíždíme k prvním skutečným památkám na naší cestě po Řecku.
Venkov, i takové hezké domy máme na cestě.
První na trase je archeologické naleziště Zoni, které patří do skupiny několika nalezišť v regionu. Na vykopávkách se finančně spolupodílela EU. Přijíždíme už je po pracovní době, do 15:00, a tak parkujeme na příjemném parkovišti před bránou a jdeme kousíček k moři.
Je nádherné.
Krásné místo na koupání, slunění a relax.
My využíváme jen slunění a relax, na koupání to opravdu ještě není.
Den se s námi loučí hezkým západem slunce.