Kalwaria Zebrzydowska 9.8.2015

Poslední zastávka na naší cestě je Kalwaria Zebrzydowska, druhé nejvýznamnější poutní místo v Polsku.

Někomu by se mohlo zdát, že jezdíme, jen po sakrálních památkách, ale je to o Polsku, které je tradičně velmi věřící a tak, spousta památek je náboženského charakteru.

I když, přiznávám, že ve vedrech, která máme konečně tu čest zažít, chladný interiér kostelů je balzámem na naše těžce zkoušené tělesné schránky. A pokud se náhodně naskytneme, při akci jako je varhanní koncert, tak je to paráda, taková třešnička na dortu. Nejsme věřící, ale máme úctu ke každému vyznání, pokud není omezující a militantní a respektujeme právo na svobodnou volbu, ať už vyznání tak stylu života. Jsme amatérští milovníci historie a umění a tradic a všeho krásného a kostely, mešity a svatá místa jsou tradiční stavby každé, té které oblasti a zasluhují si náš obdiv a úctu. Obdivujeme, co dokázali středověcí stavitelé postavit a vytvořit. Jaké nádherné fresky, sochy, klenby a budovy. Jak geniálně volili místo a orientaci staveb. A vůbec.

Kalwaria  vděčí za svou existenci krakovskému šlechtici Nikolaji Zebrzydowskému, který v roce 1600 nechal postavit pro řád cisterciáků kostel a klášter. Zdejší krajina mu tolik připomínala Jeruzalém, tak na okolních kopcích nechal postavit množství kaplí. Celkem 24 kousků a některé byly věrnými kopiemi kaplí v Jeruzalémě. Nakonec jich tu stojí celkem 40 a v roce 1999 byl kostel a kapličky, prostě celá oblast zapsané do seznamu světového dědictví UNESCO.

V kartě Unesco – Polsko je již fotogalerije, teda, alespoň se domnívám, protože to je parketa Zdeněčka a já dodám text, jakmile budu mít sílu a čas. Poněkud nestíhám. Ráda bych také dokončila drobnou statistiku našeho cestování, co se týká km / spotřeby plynu, benzínu, nafty / dnů v každé zemi a tak podobně. To mi připomíná, že mám ještě resty v Unescu a to Krakov a solné jeskyně.

Kostel je nádherný a celé místo vyzařuje poklid a pohodu. Opět máme drobné štěstí a v kostele se slouží jakási mše a hlavně je vše doprovázeno nádhernou hrou na varhany. Tak jen stojíme a v úžasu posloucháme krásnou hudbu. 

Pod kostelem je několik velikých parkovišť, kde se dá pohodlně zaparkovat bez placení.  Jen je potřeba dojet až pod kostel, protože parkoviště ve spodní části jsou soukromá. 

Je obrovské vedro a tak na nějaké štrapáce po včerejším pochoďáku v Krakově nemáme sílu. Parkujeme v chládku pod stromy a léčíme si rozbolavělá těla. Dneska ještě zůstáváme na místě a zítra už přejedeme do Čech.

Dnešní trasa je 37 km