Grudziadz město na Visle 1.8.2015

Přespali jsme na krásném místě na břehu Visly v (strašné jméno, nedá se to kloudně vyslovit) Grudziadz.

Míříme do Toruně a toto město máme při cestě.

Poštolka kousek od našeho auta vyčkává u myší díry, nutno podotknout, byla úspěšná. 

Konečně máme krásný den a tak jdeme na prohlídku města, ale jen staré historické části.

Přímo kousek od nás je hlavní stará brána původního hradu, jak jinak, německých rytířů.

Z hradu nebylo skoro nic.

Nově vystavěná věž slouží nejen jako vyhlídková věž, ale uvnitř je výstava dobových rytin původního vzhledu města a hradu.

 Zajímavostí města jsou unikátní obilnice – sýpky, které byly vybudovány po celé délce říčního náměstí.

Obilnice vznikaly už v 14. století a v průběhu století byly mnohokrát upravovány, zpevňovány a dostavovány.  

Kolikrát až šestipatrové budovy byly v posledních letech upravovány na obytné bloky domů proražením oken apd. Nicméně, mnoho sýpek bylo po druhé světové válce strženo a do prázdných míst postaveny nové ošklivé domy.  Město není nijak zajímavé a dopolední procházka bohatě stačí na pár historických zajímavostí.

Je to dobrá zastávka na protáhnutí nohou. Na nábřeží je úplně nově vybudované stání pro bydlíky s elektrickými přípojkami a toaletami za cca 600,- Kč.

Obdivujeme řeku Vislu a vidíme, že i tady je patrný nedostatek vody. Podle kamenů na břehu, které jsou normálně pod vodou a mola pro čluny, který je celý na suchu odhadujeme, že Visle chybí minimálně dva metry vody.

Jedeme po jejím toku a stále je co obdivovat. Ukazuje se, že původní Zdendův plán po Visle jet na jih byl správný a výborně promyšlený.  Vlastně, skoro všechna historická sídla a důležitá města se stavěla nebo, vznikala na březích velkých řek, kudy se plavily lodě obchodníků, kudy proudilo zboží a kde se plavilo dřevo a vůbec. Zkrátka velké řeky byly z historického pohledy vždy velmi důležité.

Nicméně, po obědě vyrážíme směr Toruň další historická perla na cestě zapsaná na seznamu UNESCO. Paráda.

Dnešní trasa je 95 km