26.10.2015 Tasucu

Ráno nás budí prastará paní a stádo koz. Noc byla pohodová, přímo v srdci historie.

Stojíme na hlavní třídě starověkého římského města Diocaesarea, které bývalo původně helénistickým městem Olbia, místem, kde se horlivě uctíval kult Dia Olbia. Cesta, kde stojíme bývala ulice s kolonádou.

Samotný chrám Dia Olbia má 12 znovu vztyčených sloupů. Jsme tu ztracení v horách, ve vesničce s pár baráčky.

K významným římským stavbám patří Krásná monumentální zaklenutá městská brána.

Pozůstatky chrámu Tychy, 1. století n.l.  s pěti korintskými sloupy.

Zapomenutý sarkofág, mnoho hlavic sloupů, vytesané reliéfy s převážně zvířecími motivy.

Nechybí klasické římské divadlo.

Ještě štěstí, že tu všichni chovají ovce nebo kozy a tak pozůstatky města jsou alespoň trochu vidět. Jinak by byli totálně zarostlé. Hned u paty vykopávek a římských sloupů je kamenný dům, kde opravdu bydlí místní chovatel koz. Hned kousek po svahu dolů k moři si jiný místní, určitě ne chovatel koz, taky zrovna staví domek na nádherném místě na kraji lesa.

To jsou ty obrovské rozdíly, o kterých jsem už tady psala, které jsou občas do očí bijící. Kamenný středověk a nesmírný luxus.

Jedeme do města Tasucu, kde je mohutný hrad, který už vidíme z dálky.

Bohužel je zavřený a tak si v podhradí uvaříme oběd a sledujeme, že i místní, kteří přijeli na hrad, jsou překvapený, že je zavřeno. Tasucu je mrňavé městečko s velkou promenádou na pobřeží a perfektním velikým parkovacím místem u moře.

Hned pár metrů je krásná písečná pláž. Na zítra slibuje Windyty, že má být dokonce 27°C tak to vypadá na koupání. Jsem na to zvědavá. Potřebujeme dokoupit zeleninu, ovoce a skvělý trh se zeleninou je naše spása. Za pár liber máme plné tašky zeleniny. 

Dnešní trasa je 40 km