5.10.2015 Sinop

Město Sinop je prastaré město a víc jak 2500 let sloužilo jako obchodní přístav.

Jelikož byl Sinop z moře velmi zranitelný tak ho již v roce 2000 př.n.l. opevnili Chetité, ale dnešní hradby a opevnění je poněkud mladšího data.

Pontský král Mitridatus VI. vztyčil hradby v roce 72 př.n.l. a dále přistavovali a rozšiřovali všichni pozdější dobyvatelé. Římané, Byzantinci, Seldžukové a Osmané. V jednu chvíli byly hradby dokonce 3 m tlusté a více než 2 km dlouhé. Ze sedmi bran, kterými se vcházelo do města, zbylo pramálo. Něco padlo za oběť při stavění nových domů a něco se jednoduše rozebralo.

Zbytky opevnění jsou rozeseté po městě a v Sinopu se jim nevěnuje nijak velká pozornost. Město samé je na skalnatém výběžku a je jediným městem na pobřeží Černého moře, které je otočeno na jih. Dneska jsme si dali celý den na prozkoumání města a dopoledne, řádně vybaveni svačinkou, můžeme vyrazit na cestu. 

Kusy opevnění jsou hezky vidět z několika míst ze břehu, kam jsme náhodou došli.

Mile nás opět překvapil trh se zeleninou a ovocem. Samozřejmě jsem fotila rajčátka. 

Cílem je největší a nejstarší mešita ve městě a to Alaadin Camii.

Je krásná a na mapě je vidět, jak je zastavěná okolními domy.

Ale v zahradě mešity je nádherný klid.

Na odlehlém místě ve stínu objevujeme lavičku, ideální místo na svačinu a odpočinek. Mešita je z roku 1267 postavená pro Süleymana Pervane. Konečně vím, že ten mramorový výklenek se jmenuje mihráb a označuje v každé mešitě směr k Mekce a krásná dřevěná kazatelna se jmenuje mimber.

Hned vedle je další krásná stavba mocného seldžuckého vezíra Pervane, seminář, který nechal postavit v roce 1262 jako připomínku seldžudského dobytí Sinopu.

Seminář má překrásnou mramorovou kašnu a v jednom z vchodů místnost s prastarou hrobkou.

Věž s hodinami. Je fajn, že si člověk může vybrat čas dle libosti. Ani jedny hodiny ze čtyř neukazují stejný čas. Podobně jako naše, už tři, teploměry a to k nim máme ještě barometr a ten si taky ukazuje, co se mu zlíbí. Jinak v Sinopu je nesmírná výstavba obytných domů. Chrom, sklo a obrovské balkony všech možných tvarů. Ale abychom byli spravedlivý, je tu stále ještě dost prastarých domů, které stojí jen silou vůle.

Ale je vidět jak jsou pomalu a jistě vytlačovány novými. Přestože je to poměrně, na Turecké poměry, malé město, jen nějakých 40 tis obyvatel, je hodně živé a takové pohodové. Pěkný a příjemný přístav plný malých rybářských loděk.

Rybářstvím se tady živí hodně lidí a čerstvé ryby jsou ke koupi pomalu na každém rohu. Líbí se nám tady, ale zítra už musíme jet dál. Z konzulátů, jak našeho tak Tureckého, žádné nové zprávy nemáme, tak nastupuje plán B-rychlejší varianta. 

Západ sluníčka na rozloučenou.