Dopoledne odjíždíme z rozbouřeného Kapisu. Vesnice plná rozporů a překvapení.

Na jedné straně nové několikapatrové domky a obytné domy, chrom a sklo a na straně druhé polorozpadlé domy nebo úplně rozpadlé, kde mnohdy ještě někdo bydlí.

Na straně jedné propaganda, jak je zde nebezpečno a na... číst dál

Dneska zůstáváme na místě a plánujeme návštěvu tržnice a dokoupení zásob zeleniny a ovoce.

Počasí se vybralo a je pěkně, ale už to není to dusné horko, ale nějakých 20°C je velmi příjemných. Moře je jak rybník. Máme jeden velký problém, o kterém se více rozepíšu v deníčku. Ale jen krátce. ... číst dál

Ráno je nádherně, krásných 18 °C  a hned po snídani vyrážíme na další kus cesty.
Jedeme stále po silnici 010 podél pobřeží.

Cesta je to úžasná, ale já jsem trpěla jako kůň. Nevím jak kdo, ale já se na silnici nikdy moc nevešla s osobákem a natož s naším Flíčkem. 
Řídil samozřejmě Zdenda... číst dál

Krásný den a parádní snídaně. Vše, co máme rádi je na stole.

Máme rádi, když je na stole spousta dobrot a můžeme v klidu posnídat a probrat nadcházející den. I to k tomu našemu cestování patří. Den začínáme skvělým místním jogurtem. Ten už kupuju v tříkilovém balení, menší balení je ztráta... číst dál

Město Sinop je prastaré město a víc jak 2500 let sloužilo jako obchodní přístav.

Jelikož byl Sinop z moře velmi zranitelný tak ho již v roce 2000 př.n.l. opevnili Chetité, ale dnešní hradby a opevnění je poněkud mladšího data.

Pontský král Mitridatus VI. vztyčil hradby v roce 72 př.n.l. a... číst dál

Mávnutím kouzelného proutku se naprosto šílená silnice D010 mění na perfektní, úplně novou dálnici.

Jen zíráme, kolik materiálu sem museli navozit, aby ze silničky, kam se nevejdou dvě velká auta vytvořili něco tak obrovského.

Dálnice od Sinopu je ještě nedodělaná, ale v provozu. Chybí... číst dál

Dneska zůstáváme na místě a pokud to jen trochu počasí dovolí, chceme si prohlédnout starou část města a zítra jedeme dál.
Celý den vytrvale prší a tak se věnujeme plánování trasy a Zdenda propočítává a propočítává dny a kilometry, které tu můžeme být a ujet. V průvodci lovíme co bychom chtěli... číst dál

Děsivý hukot nás velmi záhy probudil. Moře se docela slušně rozbouřilo a tak, jak mám moře ráda, tak rány do nábřeží, jsou veliké.

Jdeme se podívat a opravdu, moře je rozbouřené až hrůza. Zacouvali jsme ještě ke kašně a Zdenda načepoval plnou nádrž čerstvé vody a pojedeme dál. Tady rozhodně... číst dál

Ordu, jedno z mnoha měst na naší cestě a není ničím zajímavý, kromě lanovky na kopec nad městem.

Ovšem, park na nábřežní promenádě, kde parkujeme, mají parádní a od rána je tu armáda uklízečů, kteří zametají chodníky, čistí odpadkové koše a uklízí naplavený nepořádek na pláži. Nám se zdá... číst dál

Stále jedeme po nové dálnici 010 podél pobřeží a dojíždíme do města Trabzon. Je to poslední město na pobřeží Černého moře kam jedeme. Mělo jím být původně město Of, ale Zdenda byl přehlasován valnou většinou pro návštěvu klášteru Sumela. Měli jsme na výběr ještě Uzungöl s mešitou na břehu jezera... číst dál

Den nás vítá krásnou, slunečnou oblohou a odjíždíme z Trabzonu do vyhlášeného kláštera Sumela. Tiše jsme doufali, že už by se počasí mohlo umoudřit a na Sumelu budeme mít alespoň oblačno, bez deště. Kamarádka Windyty, také tvrdí, že se počasí mění a jsme rádi, že aspoň ráno je slunečné. Už... číst dál

Ráno jsme skutečně pozvaný na snídani. Naštěstí už sedíme u své a tak si ji jen přenášíme dovnitř, což naše hostitele dost pobouřilo.

Měli už vše nachystané. Vajíčka na tvrdo, olivy, slaný sýr, chleba, nakládané višně a pekelně silný čaj. Městečko Bayburt je malé, na turecké poměry, ale... číst dál

Klasicky, ráno nemohu dospat. Nechávám Zdeněčka v pelíšku dospat sen a sama se courám okolo auta a okukuju nádherný palác a domek s hospodářstvím, hned pod palácem a pozoruji probouzející se hory okolo.

Jen tiše zírám, jak tady lidi těžce žijí a bojují o přežití. Teď je ještě poměrně teplo... číst dál

V 5.30 vstáváme, protože začíná krápat a my máme obavy, abychom vyjeli z louky. Tráva čvachtá pod botami a to je výjezd do mírného kopečka. Na nic nečekáme a budíme nočního hlídače z blaženého spánku, aby nám otevřel vrata. Nablýskaný Flíček se okamžitě mění v kouli bahna, ale Zdenda je skvělý... číst dál

Noc jsme bezpečně přečkali na benzínce. Nejdříve jsme tam natankovali nejlevnější naftu v širokém okolí a Zdendovi se to tam zdálo na noc bezpečné a po krkolomné domluvě nám nabídli, že tam můžeme v pohodě zůstat a navrch jsme měli pár hodin internet. Tak jsme alespoň stihli dát do stránek dny... číst dál

Na noc jsme parkovali na téměř uzavřeném parkovišti v oáze, nicméně pozdě večer přišla k nám ještě noční ostraha. Zdenda pánovi vysvětlil, že tady budeme spát a ráno jedeme dál. Stačí posunky a vše je pochopeno. Takže, není na co si stěžovat.
Silnice č. 300 nás vede opět překrásným územím... číst dál

Tento den by se dal nazvat Jak krásný den dokáže  velmi ošklivě skončit. 
Zápisky z cest píšu vždy druhý den ráno, nicméně, tento den si budeme dlouho pamatovat a trvalo mě tři dny, než jsem zase dostala chuť psát. Ale hezky popořádku.

Dopoledne vyrážíme krásnou krajinou a padáme k moři... číst dál

Pomaličku, polehoučku se vzpamatováváme z šoku a ladíme bezpečnostní nastavení života v autě. Nicméně, je nám jasné, že jakmile se hneme z místa a zase uplyne trocha času v klidu a v pohodě, tak ostražitost poleví, klasika, a jak se bude událost stávat prehistorií, budeme zapomínat, že nás vůbec... číst dál

Ráno máme dostat nové doklady. V 10 h jsme u pana honorárního konzula, mladého muže, velmi příjemného, který ovšem nemá mnoho zkušeností s vydáváním nových dokladů. Je to dřina a při prvním pokusu nedal razítko na mojí fotografii a tudíž výhoda, našich rezervních pasových fotografií padá... číst dál

Leje jako z konve a my máme dneska několik místních pamětihodností. Tiše doufáme, že se počasí umoudří, ale nevypadá to na to.

Chvilková přestávka a tak vyrážíme na hrad Korykos v Kizkalesi, kde jsme hned u hradu nocovali. Hrad, tak to jsou veliké rujny, ale moc hezké. Platíme 3 Tl a hlídači... číst dál

Ráno nás budí prastará paní a stádo koz. Noc byla pohodová, přímo v srdci historie.

Stojíme na hlavní třídě starověkého římského města Diocaesarea, které bývalo původně helénistickým městem Olbia, místem, kde se horlivě uctíval kult Dia Olbia. Cesta, kde stojíme bývala ulice s kolonádou.

... číst dál

Pokračujeme dál po silnici č. 400 podél Středozemního moře.

Je krásný den a tak si ho užíváme. Silnice je pohodová, nová čtyřproudová, ale všude je ještě vidět stavební ruch a stroje.

Po pár kilometrech sjíždíme na původní starou silnici a jedeme úzkou silnicí, tak jak jsme plánovali. Do... číst dál

Je krásně a tak se koupeme, schováváme před sluncem a Zdenda montuje zabezpečení předních dveří.

Na molu jsme sami a pomalu v celé vesnici. Jen pár lidí a jinak pusto prázdno. Domy jsou zazimované a zavřené.

 Ráno vyjíždíme dál. Vracíme se kousek na parádní silnici č. 400, které se každou... číst dál

Anamur je jedno z 12 míst, které každoročně hostí invazi želv na kladení vajec. Kareta obecná ( Caretta careta ) je velká želva vážící až 200 kg. V rozmezí května až září sem připlavávají želví samičky aby nakladli 70 – 120 vajec do hnízda, které zadními ploutvemi vyhrabou. Po šedesáti dnech se... číst dál