25.12.2015 Hérakleion
Opět krásný den a obloha je jako vymetená. Jdeme na velmi dlouho procházku po městě, takové povánoční pochodové cvičení.
Chceme do Archeologického muzea, které jsem vybrala k návštěvě tady v Héraklionu.
Jsou zde tři muzea, ale Archeologické se pyšní skvosty z nejstarších období Kréty.
Bereme to hodně oklikou, protože potřebujeme zajít k našemu operátorovi Wind, aby nám sdělil sladké tajemství, kolik máme ještě bajtíků k dispozici. Nefunguje nám totiž modem od Vodafonu, jak jsem ho tolik chválila, tak, jak fungoval původně. Modem funguje jen z části. Můžeme se připojit, ale nevíme, tak jako původně, kolik jsme vypotřebovali kreditu. Jen pro zajímavost a ještě to uvedu v kartě Internet na cesty. Koupili jsme si na cesty modem od Vodafonu s tím, že nám rok fungoval skvěle program, který nám v počítačích ukazoval jednak připojení a síť a hlavně, kolik jsme spotřebovali kreditu byl bezchybný. S nástupem Windows 10, prográmek nejdříve přestal fungovat u Zdendy, a když jsme přeinstalovali můj počítač, tak přestal fungovat i u mě. Na chatový dotaz ve Vodafonu jsme zjistili, že oni o tom ví, že ten jejich modem s desítkami nekomunikuje, ale není to prý problém, máme zavolat na technickou podporu, že oni nás navedou na cestu, jak to zprovoznit. Snažila jsem se je uprosit, aby nás navigovali písemně, že to taky není problém, ale marně. Na můj argument, že přímou linku nemají a telefonát, než se probojuju na správného člověka, nás vyjde stejně draho jako nový modem nebylo odpovězeno. Jen že litují a jedině telefonicky. Takže jsme dneska chtěli dojít k operátorovi Wind, ale všude je dneska zavřeno. I když to včera večer vůbec nevypadalo, tak tady je klasický Vánoční svátek.
Jdeme tedy po starých hradbách a míříme k muzeu.
Hradby se táhnou okolo celého starého města. Na mnoha místech jsou v rekonstrukci a opravují je.
Impozantní brány doplňují 18m vysoké hradby, které jsou na několika místech široké až 40 m a jsou zde krásné parky.
Vyhlídky stojí za to. Tato nám málem unikla, nebýt jedné malé výpravy s průvodcem, který upozornil na pohled boha Dia, jak leží na zemi.
Vzdálený kopec krásně připomíná hlavu.
Víme, že doma je hodně teplo, a tady se teplo jaksi předpokládá, ale kvetoucí keře jsou krásné a na konci prosince, pro nás tak nějak neobvyklé.
Někteří děsný chytrolíni, kteří leccos procestovali si z nás dělali legraci, že v zimě si máme sebou vzít lyže a tak vůbec a jaká je zimní Kréta ošklivá, co se počasí týká a jaká je to v podstatě hloupost sem jet jindy, než duben, květen a dál. Jinak to prý je holý nesmysl. Nevím, ale se zimním oblečením tady moc neperlíme a zatím, podotýkám, zatím je zimní Kréta krásná.
Máme kliku, Archeologické muzeum je jak jinak, taky zavřené. Svátky jsou svátky a tak si to mašírujeme zpět k pobřeží a směřujeme už k autu.
V přístavišti kotví nádherná obrovská výletní loď, takové plovoucí město. Je monumentální.
Naše loď, kterou jsme sem připluli, působí jako nedorostlá kocábka bez ladnosti. Vysloveně funkčnost a maximální využitelnost a nějaká estetika? Ta je zbytečná. Jdeme po protějším molu starého benátského přístavu a obdivujeme krásku na vodě. Během chvíle se začne bokem vzdalovat od břehu a odplouvá.
Trojí zahoukání na pozdrav městu a pomaličku si to sune kolem nás a vyjíždí na otevřené moře.
Dnešní trasa je – strašně moc kilometrů - v nohách.