21.12.2015 Athény - přístav Pireas

Teda jak nám se odtud nechce, to snad ani není pravda.

Hned po ránu hupky do vody. Rácháme se a stále odkládáme odjezd.

Nejdříve jsme měli jet hned po snídani, pak před obědem a vypadalo to, že tu i poobědváme. Nakonec jsme práskli do koní, u pomníku natankovali vodu a jedeme, jinak bychom tu zůstali ještě alespoň den.

Chceme už být na Krétě a takhle bychom se tam nedostali do jara. Hned vedle našeho stání s teplým pramenem je sjezd a nájezd na placenou dálnici.

My jedeme směrem jako na dálnici, ale hned u pokladen na dálnici, pod most a po boční silnicí jedeme směr Athény. Tuto silnici zase mohu jen doporučit.

Jistě, dálnice je rychlejší, a pokud člověk pospíchá tak asi příjemnější, ale v tom případě přijde o scenerie, které oku jen lahodí. Stoupáme do výšin a tam je to kouzlo. Jsme opravdu hodně vysoko a výhledy do dáli stojí za tu námahu.

Zapadlé vesničky v údolí a zase hurá nahoru. Tak si cestu užíváme, rychlý oběd a jsme v Athénách.

Prohlídku města si necháváme na jaro, až bude tepleji a pak to vezmeme jedním vrzem s Peloponéským poloostrovem, teď jen míříme do přístavu a hurá na Krétu. Projíždíme jen okrajem Athén a zatím teda, nic moc.

Úzké ulice, šedivé, nehezké. Domy takové omšelé. Jen ty pomeranče a mandarinky na stromech mě fascinují. Několikrát jsem neodolala a vzala pár mandarinek domů, ale nejde to jíst.

Asi na ulici mají nějaké plané odrůdy či co, zkrátka, k jídlu to není a není to ani do čaje místo citronu. To jsem taky zkoušela.

Náš přístav je opravdu č. E 3, ale směrovky fungují skvěle, takže stačí do navigace vložit přístav a pak už se jen řídit směrovkami. U písmene a čísla je napsáno, kam lodě odplouvají. Jen je potřeba jet v klidu, pomalu a hlídat si cedule se směrovkami Kréta.

To je v pohodě a jsem na molu. Takže, po všech možných informacích ověřených, nebo jen slyšených, po pátrání na internetu, po radách a poradách, tak tady jsou poslední ceny.

Tam a zpět, časově neomezeno, auto do 8 m, dvě osoby, sleva 13 Eur, celkem 430 Eur. Všechny tři společnosti, které na molu hned proti lodím, prodávají lístky, se vzácně shodují v ceně. Tak není možné nějak lavírovat s kým jet a kde koupit nejlevněji. Spíše jde o to, která loď se nám líbí a kde je ještě místo.

Jen je veliká škoda, že všechny odjíždějí až v 21 h tak z plavby nic moc neuvidíme. Vlastně vůbec nic. Najíždíme na loď bez problémů a jen nám ukazují, kam máme jet a kde zaparkovat a jak. Není potřeba umět řeč. On se s námi nikdo ani nebaví.

Jen ukazují a mávají rukama jako větrný mlýn. Tak v pohodě i pro neznalce jazyka ať řeckého, nebo anglického. Znalost není nutná ani při koupi lístku. Jen je potřeba vědět kam a kdy a zpět kam a kdy a to se vše dá napsat jen v číslech.

Tak jen žádné obavy. Jdeme nahoru do prostoru pro cestující, kde je sice veliká restaurace, ale všichni sedí, aniž by si něco museli dát. Loď má celkem 9 pater a z toho jen tři jsou pro cestující. Vezeme spoustu kamionů. Všimla jsem si, že několik desítek kamionů vtáhne do lodi přívěs, ten odpojí a odjede. Na Krétě si návěs další kamion vyzvedne.

Chytré a hlavně velmi ekonomické. Velmi nás překvapilo, že nemají na lodi internet. Mají, ale za peníze. 2 h / 3 Eur. Že se nestydí, takových peněz za lístek a pak se škrtí o trochu bajtíků.

Ještě nevíme, jestli zamknou vchod do prostoru pro auta.

Po odjezdu to půjdeme vyzkoušet, jinak nás čeká noc v křesle na palubě č. 8.

Dnešní trasa je 192 km