18.12.2015 Vergina - Olympos
Hlavně jsme už chtěli parkovat a památku, kam míříme sice máme v navigaci s velkým parkovištěm, ale ze zkušenosti víme, že většinou parkoviště na takto odlehlém místě je jen jedno a dost draze placené a mnohdy se tam ani nesmí být na noc.
Tak zde je parkoviště veliké, zadarmo a stát se tam dá v pohodě a ještě s výběrem výhledu. No, každý den nemůže být posvícení, že ano. Tak jedeme skrz město Veria směr Vergina.
Hnědé cedule nás už velmi dobře navigují a bez nejmenších problémů dojíždíme nejdříve na parkoviště, o kterém jsem mluvila a jelikož v průvodci píší ještě o divadle, které je kousek dál, tak opravdu jen kousek popojíždíme na maličké parkoviště.
Divadlo tu sice někde pod trávníkem je, ale na velké náhorní plošině budují nový chrám, palác Palatitsia postavený kolem 3. st. n. l. Jelikož je celý areál zavřený a týmy archeologů a stavařů zde rekonstruují to co zbylo, jdeme dovnitř a velmi slušně jsme požádali o nahlédnutí, jak taková práce vypadá.
Pod přístřešky je uskladněno to co zbylo, chybějící části se doplňují a velké se znovu odlévají do forem podle původních dílů. Je to nesmírně obtížná a hlavně zdlouhavá práce i za pomoci velké techniky. Spousta ruční práce, která je velmi zdlouhavá. Celý areál je oplocen a asi dlouho ještě bude. Vracíme se zpět na velké parkoviště a jdeme do té hlavní památky a to do královských hrobek, které jsou ukryté pod zemí.
Platíme 8 Eur na osobu a vcházíme na velké nádvoří s kopečkem tak na sáňkování.
Málem mě omylo. Tak za tohle jsme zaplatili pomalu 400.- Kč a začala jsem se bouřit.
Nicméně, vcházíme do podzemí a jen tiše zíráme. Nádhera. Veliké prostory nádherného muzea pod zemí.
Musím si vypomoci fotkami pohlednic, abych trochu představila krásu, kterou tady ukrývají.
Perfektně nasvícené prostory se spoustou artefaktů a hlídačů, kteří mě neskonale štvaly. To bylo taky dobré. Všude se mi podařilo udělat fotky, aspoň dvě, tři. I tam, kde to bylo velmi přísně zakázáno a riskovala jsem vyvedení a Zdenda ostudu, jsem byla úspěšná. Tady jsem měla smolíka. Nezvládla jsem ani přenastavit fotoaparát. Jakmile jsem sáhla na foťák, už u mě byl nějaký dozorce a velmi tichých a neoblomným hlasem mi domlouval. Tři žalostné pokusy byly vše, na co jsem se zmohla při hře na honěnou s ostražitým dozorem a toto je výsledek.
Spousta zlatých ozdob, čelenek a skříněk, krásné starověké zbroje a brnění. Nádherné vázy a nádoby každodenní potřeby. Paráda. Hrobky, které byly původně pod zemí, taky pod zemí zůstaly akorát okolo nich je hermetická zeď s hlídanou teplotou a vlhkostí. Hrobky jsou úchvatné. Velké brány do pohřebních místností.
Více podrobností pro milovníky historie uvedu v kartě UNESCO – Řecko.
Je krásný den a my rychle ujíždíme na další krásné místo a to do oblasti Olympu, Národního parku Olymp s nejvyšší bájnou horou Olymp domovem to řeckých bohů.
Máme obrovské štěstí, je krásný den a celé pohoří se před námi rozevírá v celé své kráse. Nevíme co dříve fotit, jestli zasněžené vrcholky hor, nebo krásně zelené rokle a níže položené partie pohoří.
Spousta pastevců, koz a ovcí je všude okolo a někdy je to i nebezpečné jako se nám přihodilo. To když se nějaká koza nebo ovce rozhodne jít si svou cestou, oddělí se od stáda a kráčí naprosto nečekaně silnicí. Naštěstí, Zdenda byl ve střehu a koza rychlejší, než se zdála. Nicméně, parkujeme v 1000 m na pozdní oběd, který si vychutnáváme s jedinečným výhledem. Je to opravdu boží.
To jsou přesně ty chvíle, které nám vynahrazují veškeré ústrky osudu, nepřízeň a někdy i ztráty, které nás na cestě potkávají. Hlavně, jak já říkám, těch ztrát zase nesmí být moc, to bychom teda daleko nedojeli, že ano. Ale zpět k Olympu. Nejvyšší vrchol Řecka Olymp, nebo také bývá uváděn pod názvem Mitikas, leží ve výšce 2 917 m nad mořem a celá oblast je vlastně dlouhá nějakých 20 km. Takže velmi malé území na tak bohatou mytologii. Člověk stanul na vrcholu dříve v r. 1913, ale řečtí bohové tu byli přeci jen kapku dříve. Podle legendy byla hora dějištěm bitvy Titánů, při níž byli Titáni poraženi dvanácti řeckými bohy jimž velel, jak jinak, Zeus. Bohové tak zkrotili nespoutané přírodní živly a síly, reprezentované Titány a zavedli na zemi určitou rovnováhu a samozřejmě, civilizaci. Když si uvědomíme, co vše dostali Řekové do vínku, Alexandra Velikého, který si porobil tehdejší skoro celý známý svět a ještě k tomu bohy, kteří zase založili civilizaci, tak se ani nemůžeme divit, že s takovou genetickou výbavou si dnešní Řekové dělají na evropské scéně, co chtějí.
Ujíždíme dál do města Larisa a tam přespíme. Stále míříme do Athén a cestou máme ještě pár zastávek.
Dnešní trasa je 189 km