2.12.2015 Alexandropouli
Odjíždíme z Kesan a už míříme do Řecka. Máme sice ještě pár dnů k dobru, mohli jsme zůstat ještě skoro týden, ale nechceme zbytečně riskovat problémy na hranicích. Silnice se velmi zhoršila, jako kdyby to už pro Turky nestálo za to, nějak se trápit s úsekem kousek k hranicím.
Jsme zvědavý, jak to bude na hranicích vypadat. Očekáváme davy uprchlíků a zostřený režim, jak na Turecké straně, tak hlavně na Řecké. Opak je pravdou.
Nikde nikdo a ospalá vrátnice, kde je znuděný celník. Ani jediný uprchlík a to jsme o nich tolik četli v našich zprávách. Tak, to bych ráda ještě řekla, není pravdou, že nic nevíme, co se tady děje, že tím, jak jsme na cestě, jsme bez informací.
Jeden kolega se zmínil, že je fajn, když člověk cestuje a je odříznut od informací a vlastně ani netuší co se děje metr od auta. Tím, že máme tyto naše stránky a vkládáme do nich jednotlivé dny tak se vždy snažíme najít nějaké připojení zdarma. Máme svůj, zakoupený internet, ale toho je proklatě málo. Tak to řeší restaurace, benzínka, městská síť apd. Pak jsme na internetu i několik hodin v kuse a první co zjišťujeme, jaká je momentální situace, abychom zbytečně nevlítli do nějakých nepokojů, násilností apd. Ale to není jen o Turecku. Takto jsme se zajímali i o Estonsko, Lotyšsko a Litvu, Polsko a další země na jihu od nás. Takže v Turecku jsme byli velmi dobře informovaný jak o volbách, které zrovna probíhali, tak o tom, co se u nich děje. Zároveň sledujeme domácí zprávy a co se děje v Evropě. Možná, díky tomu, že nejsme tak intenzivně masírovaný ze všech médií, kdybychom byli doma a klasicky se nevypínali, jsme na cestě mnohem více informovaný a mnohem hlouběji se zajímáme o dění, než když jsme pod každodenní masáží televize, rádia, internetu a novin. Díky omezenému času si alespoň vybíráme co možná nejkvalitnější zpravodajství. V Turecku mají velmi podobný server jako u nás Seznam a překladač, ikdyž je poněkud kostrbatý, funguje skvěle.
Takže hranice liduprázdné, pár kamionů, pár osobáků a pár znuděných celníků na obou stranách.
V Řecku jedeme hned do Alexandropouli. Musíme najít poštu a získat jejich adresu na zaslání balíčku Poste restante. Dcera Anitka bude za námi posílat pár drobností z domova o které jsme přišli a co jsme si už dokoupili.
Hlavně budu mít novou čtečku, která mi teda velmi, velmi, chybí.
Dnešní trasa je 75 km