28.5.2015 Vodopád Valaste
Ráno vyrážíme do překrásného parku.
Včera jsme zaparkovali kousíček od moře na velkém parkovišti, které je v sezoně placené.
Aspoň se to domníváme, protože jsou všude cedule s parkovným.
Nicméně, kousek výš, v areálu parku je ze staré letní vily škola a ta má veliké parkoviště, kde se dá pohodlně parkovat zadarmo.
Teď, ale je parkoviště u moře opuštěné a tak parkujeme až dole. Chtěli jsme jet na kolech, park je veliký, ale počasí se neumoudřilo a i přes včerejší nádherný západ slunce studeně fouká a není to žádná sláva. Tak jdeme pěšky.
Park patřil několika bohatým místním rodinám jako letní sídlo a je plný různých altánků a výhledů.
Uvnitř je letní divadlo, které je opět za pomoci dotací z EU zajímavě zrekonstruované.
Vše je vysekané, osázené květinami se spoustou odpadkových košů, laviček a tak podobně.
Čisto a upraveno.
Kousek popojíždíme k bodu zájmu, který je zvýrazněný v průvodci a to vodopádu Valaste. Na parkovišti hned u vyhlídky zastavujeme a nic netuše se připravujeme na velký výšlap a příjemnou túru k vodopádu.
Sluníčko už svítí, je sice chladno, ale příjemně. Vodopád je kousíček a vidíme ho jen zpoza stromů.
Lávka je rozebraná a kus jí chybí, takže jen tak tušíme, kde asi vodopád může končit a vlastně z něj není nic moc vidět.
Padlo rozhodnutí, že půjdeme kus zpět a pokusíme se dostat k vodopádu zespoda po pobřeží. Skutečně asi kilometr od parkoviště je prudká stezka dolů k moři a po pobřeží se dá k vodopádu dojít.
Pohled nahoru je nádherný a výlet se vyplatil. Vřele doporučujeme.
Cesta je trošku bojovka, moc se nepoužívá a chůze po balvanech taky není nic moc, ale výsledek je ohromující.
Nahoře maličký potůček, který se nakonec promění v dech beroucí vodopád s krásnou scenérií.
Hned naproti parkovišti, kde necháváme Flíčka je větší kemp s přípojkami na proud a zázemím. Sprchy na žetony a pár chatiček. Pro zájemce, tady je internetový odkaz. www.valaste.eu . Ceny nevím, protože kemp ještě nefungoval a na dotaz v bistru, slečna nic nevěděla. V kempu je voda, sice dost předpotopní způsob nabírání a neznámé kvality, ale je.
Takováto bidla na konci se závažím mají ještě hodně v Rumunsku. Tam jsou na vesnicích skoro u každého baráku a je to opravdu velmi lehké. Kýbl s vodou jde nahoru jako po másle, bez námahy. Tak jsme si to jen vyzkoušeli, dáváme pozdní oběd, kávičku a jedeme dál.
Dneska musíme ještě nakoupit naftu a doplnit bomby s plynem. Zdenda by rád tankoval až v příštím měsíci, protože v tomto jsme už hodně utratili za naftu, ale bohužel, dál už bychom nedojeli a Flíček se dožaduje dalšího přísunu. Nafta je za 1.15 EUR a plyn 0,54 EUR. Hned u benzínky využíváme příležitost a sháníme se po vodě. Kohout nikde není a tak nám na prosbu obsluha čerpá vodu alespoň do dvou kanystrů u sebe v kuchyňce. Děsný. Zůstáváme stát v Kohla Jarve A objíždíme pumpy, kde je nejlevnější nafta. Jsou tady sice čtyři, ale tři z nich jsou na platební karty a jen jedna má obsluhu kde můžeme platit eury. V Maximu doplňujeme nezbytné, mléko, chleba, zeleninu, vejce a kousek masa a zítra pokračujeme dál.
Dnešní trasa je 22 km