19.5.2015 Narva

Zjišťujeme, že sice jsme v zemi jezer a řek, tak tu není voda. Nemáme kde si nabrat pitnou vodu do nádrže, není jediný volně přístupný kohout, jediné pítko a ani, jak později zjišťujeme, voda není na nábřeží. V zemi, kde voda je doslova všude, není kde si jí nabrat. U pump není nikde nic a na toaletách je to velký problém. Maličká umyvadla anebo absolutně nepoužitelné baterie, kam se nedá nandat hadice. Máme sebou několik velikostí hadic na nasazení, dva desetilitrové kanystry, ale to je vše k ničemu, když jí není kde vzít. Jediné řešení je velká pumpa, kde si na požádání můžeme nabrat vodu do kanystru, ale to je děsně málo. Tak jak jsme byli zvyklý z jižních zemí, kde většinou v nejhorším případě, měli kohout na vodu u benzinky, na zalévání trávníku, tak tady nikde nic. Jsem drobet zvědavá, jak to bude u pobřeží. Problém je, že i voda z potoků, kterých je tu přehršel nejde použít ani na vyprání. Jelikož jsou tu všude veliké mokřady, voda co z nich vytéká je hnědá až černá, sice čistá, ale odpuzuje už jen barvou. Přecházíme na velmi úsporný režim. Zdenda je ostřílený z kamionu, ale mě to dělá starosti. Přeci jenom na vaření a rychlé osprchování je trocha vody potřeba. Můžeme ještě kupovat velké barely vody, ale to jsou vydané peníze, se kterými není počítáno v rozpočtu. Tak se nám situace drobet změnila, máme elektřiny na rozdávání, solárka vyrábí elektřinu na celou naší spotřebu, že bychom mohli ještě rozdávat, ale zase nemáme vodu. Tuším, že to bude tady velký problém.

Zajímavé město Narva. Opět, nezůstalo z něj skoro vůbec nic, jen dvě mohutné středověké pevnosti, které jsou z velké části opravené.

Pevnosti stojí proti sobě na břehu řeky Narva. Estonská Narvský hrad má krásnou 50m zastřešenou věž Pikk Hermann, ( Vysoký Heřman ).

Ruská pevnost

Největší bitva o pevnost se odehrála mezi carem Petrem I a švédy krále Karla XII.

Hraniční most mezi Estonskem a Ruskem.

Pasová kontrola a nekonečné kolony aut a kamionů čekající na odbavení a vjezd do Ruska. 

No a pokud město nesrovnali vojáci se zemí, o vše se postaral alespoň mohutný požár. Dneska je město vystavěné v socialistickým slohu, který je děsivý po všech stranách. Není na co se koukat.

Jen na krátkém úseku na nábřeží je kousek hezké promenády, ale ten je opravdu krátký a tak se večer přemísťujeme k řece na veliké parkoviště a Zdenda jde ještě na chvíli na ryby.

Dnešní trasa je 116 km