18.5.2015 Tartu

Dneska máme v plánu druhé největší město Estonska Tartu,  se 100 tisíci obyvateli . Tady je vidět, jak je Estonsko sice velké, ale málo lidí. Nicméně, i když je to jen tak malé město, má několik obrovských nákupních center a tak parkujeme u jednoho z nich, abychom zjistili možnosti internetu. Zase jak je tady zvykem uprostřed obchoďáku je veliké kluziště a spousta dětiček, které trénují krasobruslení. Tak honem na internet a pryč. Doma jsem se nákupním centrům vyhýbala a tak není jediný důvod zde trávit více než nezbytný čas. Mají tady dva silné operátory a my si vybíráme jednoho z nich Tele2, který má jednak kvalitnější síť a za druhé nabízí více muziky za méně peněz. Podrobnosti dám do kapitoly o Internetu. Jednoznačně se nám osvědčuje taktika, vzít si počítač do prodejny a za jejich pomoci nastavit připojení. Skoro pokaždé jsou nějaké byť drobné problémy a tak je rádi necháváme na prodavači. Když už jsme to zaplatili, tak ať se snaží. Že ano?

Město Tartu má bohatou historii, nicméně na městech je znát jak se na nich podepsali většinou jako poslední Němci, které je při odchodu srovnali se zemí, nebo alespoň vypálili. Ale abych jim tak úplně nekřivdila Tartu jako poslední z řady vybombardovali v r. 1944 Rusové. Asi pro to, že v roce 1920 byla podepsaná mírová smlouva s Ruskem, v níž byla uznána estonská nezávislost. Ale jako dalším státům, které si rusové podmanili, jim to bylo prd platné.

Tak v Tartu zbylo velmi málo z původní zástavby a krásy. Tartu bylo vždy velmi bohaté město a těžilo z polohy na obchodní cestě mezi Skandinávií a Ruskem a jak tak čtu historii jednotlivých měst, není to nic, co by se mělo závidět. Jen tak okrajově, Tartu už v roce 1030 dobyli Rusové, pak ho zpět o třicet let dobyli Estonci. 1224 zase město dobyli němečtí rytíři a v r. 1262 se vrátili Rusové a město zase poničili. Po nějakých livonských válkách patřilo Tartu polsko-litevskému soustátí, 1625 město dobyli Švédové a v r. 1704 zase zaútočil car Petr Veliký a za pár let, aby město nepadlo do rukou Švédům, nechal město totálně vypálit. A tak to pokračuje dál až do finálního vybombardování Rusy v r. 1944. Je s podivem, že tu nějaké město vůbec je.  

Většina starší historické zástavby je hlavně na Radničním náměstí, které je moc hezky upravené. Auto máme na kraji města a tak svižným krokem míříme do starého města, kde je vše co můžeme vidět z historie. Respektivě, kde ještě něco zůstalo. Opět nám cestou několikrát prší a je poměrně chladno. Okolo 8°C není žádná hitparáda.

Šikmý dům, který je postaven v roce 1790 na zbytcích starého města a začal se propadat a naklánět. Podařilo se náklon zastavit a zakonzervovat.

Hned vedle univerzity je dům, kde je veliká plachta s univerzitními profesory, jak sedí v oknech a baví se. Pěkný nápad. Zpět jdeme velikým parkem, který je zase perfektně upravený a čistý.

Zítra bychom už měli konečně dojet do cíle a začátku naší letošní letní cesty a to do Narvy.

Dnešní trasa je 147km