9.5.2015 Zamošč
Vjíždíme do kraje Malopolsko a města Zamošč – jednoho z nekrásnějších starých měst Polska, alespoň takto to popisuje průvodce, ale je pravdou, že toto unikátní město je opravdu krásné a jako takové bylo v roce 1992 zapsané do seznamu UNESCO. Polsko nemá tolik památek na seznamu, ale Zamošč je opravdu krásná a na seznam patří plným právem. Hlavně je skvělé, že rekonstrukce neproběhla jen v staré historické části, ale zaběhla mnohem dál a krásně zrenovované domy jsou skoro všude. Muselo to stát obrovské peníze, ale výsledek je zdařilý. K stré části města se přichází velkým parkem.
Více popíšu v kapitole UNESCO, ale tady alespoň pár řádek. Zamošč je nápadem Jana Zamojského, který byl polským kancléřem a velmi bohatým člověkem. No, musel být. Pro svůj plán vybudovat město, ostatně, každý máme své sny, najal, jak se v době okolo roku 1580 běžně dělo, italského architekta z Padovy a ten Zamojského myšlenky, nápady a fantazie začal realizovat. Vzniklo nádherné město na křižovatce obchodních cest Lubin – Lvov a Krakov – Kyjev, které přilákalo cizí obchodníky. Arméni, Židé, Řekové, Skoti, Němci, Italové a mnoho z nich se zde usadilo. Multikulturní město vzkvétalo a později se stalo vítanou kořistí Rakouska, carského Ruska a za druhé světové války se zde usadili Němci a velmi brutálně vyhnaly polské starousedlíky. Jediný kdo se Zamošče nezmocnil byli v r. 1648 kozáci a pak v r. 1656 švédové.
Městu vévodí krásná bílá radnice, která stojí poněkud stranou na velkém náměstí, aby panu Zamojskému nevadila ve výhledu z oken jeho paláce.
Tak to jsem si nevymyslela, to je fakt. Palác stojí hned vedle katedrály a hlavní stranou je natočen na náměstí. Městská radnice byla postavena brzy po založení města a několikrát dostavována.
Krásná polská orlice na zdobném vnějším schodišti, které bylo dostavěno až v r. 1768.
Hned vedle paláce stojí veliká katedrála, která se stavěla skoro 40 let od roku 1587. Interiér si zachoval většinu původních prvků.
Autentická klenba ve stylu lublinské renesance, zajímavé kamenické a štukatérské práce.
Stříbrný tabernákulum z roku 1745 vévodí oltáři.
Mohutné varhany a soukromá kaple Zamojských, včetně hrobky zakladatele.
Asi pro to, že jsem velmi slušně požádala pana kostelníka o dovolení kostel vyfotit, tak mě odemkl jednu loď kostela a dovolil vyfotit část věnovanou Máří Magdaléně. Tato část je uzamčená a návštěvníci se mohou dovnitř podívat pouze skrz mřížoví.
Jinak, co jinak dodat. Všude čisto a uklizeno, domy opravené a s maximální péčí udržované tak, aby zapadly do historického kontextu města.
Teď stojíme před Karefourem a udělali jsme nájezd na T-mobile. Už máme dost toho jejich internetu a vrháme se na do jejich stánku i s počítačem, aby nám ukázali tu jejich slavnou 3G síť, když my nenačteme ani Google. Dozvídáme se od slečny u pultíku zírající do svého počítače, že nemůžeme nic chytit, protože žádný bajtíky, natož gigabajtíky nemáme a náš kredit je na nule. Dostala jsem infarkt. Dvakrát jsem se přihlásila na skype a ani jednou nenačetla Seznam natož Google a 6 GB je v čudu. Zdenda je kliďas, ale já brunátním. No a najednou slečna přišla s tím, že u nich se stala chyba a že vše posílá na centrálu, aby nám ty naše slavné bajtíky zase načetli…. Čekáme u obchodního centra, jestli nám načtou zakoupené, nevyužité, ztracené GB abychom mohli normálně fungovat.
Zítra zase popojedeme kousek dál.
Dnešní trasa je 75 km