Po mnoha peripetiích, starostí a smutku v rodině, konečně vyrážíme na další plánovanou cestu do Pobaltských republik. Čeká nás Litva, Lotyšsko a Estonsko. Podél polsko-běloruských hranic až na nejvýchodnější cíp Estonska, město Narva a tam se napojíme na pobřeží Baltského moře. Tak tolik náš... číst dál

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře je vrcholným dílem české barokní gotiky a je zapsán do seznamu UNESCO. 

Byl vystavěn v letech 1719 – 1722 proslulým architektem Janem Santinem Aichlem. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy a samotný chrám je postaven na půdorysu ve... číst dál

Noc na dnešek parkujeme na maličkém parkovišti v Kroměříži, přímo před vchodem do zámeckých zahrad, které jsou také od prosince 1998 zapsané na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO jako  komplex nádherných zahrad a arcibiskupský zámek v Kroměříži s mimořádně zachovalými... číst dál

Polsko nás vítá, jak jinak deštěm a naprosto děsivým počasím.

Když si to tak vracím zpátky, tak do Turecka jsme vjížděli v dešti, do Řecka v dešti a do Čech při návratu v dešti.

Tak to vypadá, že se nám to stane tradicí. Nicméně, zatím mě Polsko velmi překvapilo, příjemně. Bohužel nic jsem... číst dál

Máme krásný den a od rána svítí sluníčko. Oproti včerejšku není na co si stěžovat.

Ujíždíme regionem Karpaty směrem k městu Nový Sad. V Polsku je to nejmalebnější region. Karpaty se táhnou podél jižní hranice se Slovenskem směrem k Ukrajině. Potom se budeme přesouvat do regionu Malopolsko... číst dál

Dukla už je za námi. Ani jsme se nebyli kouknout do Dukelského průsmyku, kde padlo 100 tisíc českých a ruských vojáků. Tehdy bylo i město Dukla skoro zničené, a zachovalo se jen pár staveb. Dneska je to malé městečko a my máme málo času. Ujíždíme směrem k hranicím s Ukrajinou a kousek od ní... číst dál

Vjíždíme do kraje Malopolsko a města Zamošč – jednoho z nekrásnějších starých měst Polska, alespoň takto to popisuje průvodce, ale je pravdou, že toto unikátní město je opravdu krásné a jako takové bylo v roce 1992 zapsané do seznamu UNESCO. Polsko nemá tolik památek na seznamu, ale Zamošč je... číst dál

Lublin, další město na naší cestě, které bylo vždy jedno z nejvýznamnějších měst v Polsku kvůli své strategické hraniční poloze. V roce 1569 zde byla podepsaná Lublinská dohoda, která spojila Polsko a Litvu a vznikl tak největší stát tehdejší Evropy. Kazimír Veliký postavil v r. 1317 na pahorku... číst dál

Dojíždíme do maličkého zapomenutého městečka Bialystok.

Parkujeme přímo u kdysi krásného zámku, který, jak jsme se dočetli, dneska nikdo nechce. Zámek, palác Potockich má několik rybníků a nádrží s vodou přímo v areálu, ale je velmi zdevastovaný a v dost neutěšeném stavu.

Jak čteme... číst dál

Vjíždíme do Litvy. Hranice jsme minuli nikým nevítáni a nikým nekontrolováni. Škoda. Jen se změnila silnice. Z ošklivé asfaltky je najednou perfektní černý nový asfaltový koberec.

Změnily se také domky ve vesnicích. Jsou mnohem chudší, dřevěné a staré. Skoro u každého domu mají krávy, jednu... číst dál

Jižní Litva a její největší symbol, cihlový hrad na jezeře v Trakai.

Tak ten si nenecháme ujít, ikdyž místy je to hodně náročné a stojí nás to oba dost přemáhání a sil. Stále ještě nejsme v pořádku, ale statečně vyrážíme na obhlídku tolik ceněného hradu.

Zajíždíme kousek od hlavní silnice... číst dál

Dneska už jsme oba dva v pohodě a dopoledne vyrážíme na prohlídku města. Zůstáváme stát na parkovišti u Obchodního domu, doporučujeme, ve městě se nedá skoro nikde zaparkovat, a nebo dost draze. S bydlíkem je to tu problém. Autobus č. 53 nás pohodlně zavezl 4,5 km na okraj historické části... číst dál

Jedinečné svědectví o zhruba deseti tisících let nepřetržité lidské přítomnosti v Litvě představuje Karnavé nad řekou Neris kousek, 35km od Vilniusu.

Opět, nezbývá než smeknout klobouk nad perfektně upraveným komplexem pěti hradištních vršků s cestičkami, dřevěnými schodišti, odpočívadly... číst dál

Pekelně se zkazilo počasí. Prší a je pouho pouhých 6°C. Déšť bubnuje na střechu a tak se nám ani moc vstávat nechce. V autě je teploučko a nic nám nechybí. 



Dneska bychom měli přejíždět do Lotyšska a tak ještě sedíme po snídani u ranní kávičky a plánujeme trasu přes Litvu s tím, že cestou... číst dál

Estonsko, nejmenší země z pobaltských republik. Má pouhých 1,4 mil obyvatel na poměrně velké území, ale jak se dozvídáme, většinu pokrývají jezera, mokřady a louky. Přijíždíme k hranicím, opět nikým nevítáni.

Aspoň trocha zájmu z našeho příjezdu by nezaškodila, ale opět, jak jinak prší a tak... číst dál

Dneska máme v plánu druhé největší město Estonska Tartu,  se 100 tisíci obyvateli . Tady je vidět, jak je Estonsko sice velké, ale málo lidí. Nicméně, i když je to jen tak malé město, má několik obrovských nákupních center a tak parkujeme u jednoho z nich, abychom zjistili možnosti internetu... číst dál

Zjišťujeme, že sice jsme v zemi jezer a řek, tak tu není voda. Nemáme kde si nabrat pitnou vodu do nádrže, není jediný volně přístupný kohout, jediné pítko a ani, jak později zjišťujeme, voda není na nábřeží. V zemi, kde voda je doslova všude, není kde si jí nabrat. U pump není nikde nic a na... číst dál

Dáváme si odpočinek kousíček od Narvy. Pár kilometrů jízdy a stojíme nad řekou Narva, kde je ticho, klid a slušné parkoviště.

Jako bonus je tady velice silný pramen, kam si jezdí spousta lidí do kanystrů pro vodu, tak asi bude pitná. Stojíme stranou, auto máme ukryté na kraji lesa a pár metrů... číst dál

Dneska, po dlouhém putování dojíždíme k moři. Teď jsme vlastně ve Finském zálivu v  Baltském moři v přímořském letovisku, kousíček od Narvy – Joesuu a je tady vše za 3 eura. Parkování na celý den je za 3 eura, nafukovací hrad 3 eura, káva v restauraci 3 eura a autobus do Narvy 3 eura. Jsou nějak... číst dál

Krásný den a tak po dlouhé době sundáváme kola a ujíždíme podél pobřeží do dáli.


Dlouhá pláž, která se táhne mnoho kilometrů.

Beru sebou do baťůžku na svačinku jablíčko a termosku s čajem.

Cestou zpět jedeme kousek městem Joesuu, kde parkujeme.

Přepychové domy, veliké zahrady a... číst dál

Brrr, počasí se opět velmi zkazilo a průběžně, prší, mrholí a fouká studený vítr.

Jelikož jsme kousek od pramene vody, večer jsme ještě udělali kompletní očistu sebe i autíčka a vracíme se dotankovat vodu do všeho, co máme. Těch pár kilometrů zajížďky se nám vyplatí. U pramene je zase cvrkot... číst dál

Ráno vyrážíme do překrásného parku.

Včera jsme zaparkovali kousíček od moře na velkém parkovišti, které je v sezoně placené.

Aspoň se to domníváme, protože jsou všude cedule s parkovným.

Nicméně, kousek výš, v areálu parku je ze staré letní vily škola a ta má veliké parkoviště, kde se... číst dál

číst dál

Přejíždíme jen o pár kilometrů na velké bezvadné parkoviště u Liimala, kam by se vešlo i několik bydlíků, hned u moře.

Určitě by to fungovalo i takto, na tom minulém parkovišti, Saka Mois si nanosit vodu v kanystrech do nádrže a tady parkovat na noc i na pár dnů bez placení. Kousíček je... číst dál

Končí první měsíc naší letní cesty a jsme stále ještě v Estonsku a dost se couráme. Ostatně i tak to máme naplánované. Dneska jsem také udělala finanční součet a zase jsme jako posledně nejvíce peněz utratili za rychlý přesun do cíle a zároveň do začátku cesty podél moře směrem k Polsku.

... číst dál