Kolka 3.7.2015

Pokračuji v cestopise. Nakonec to bylo vše drobet dramatické, podrobnosti si nechávám pro deníček, protože toto je cestopis, že ano?  Ale hezky popořádku. Takže pozorný čtenář uhádl, že nyní, cestopis píšu zpětně.

Rozhodli jsme se k odjezdu, i když já už jsem léky dobrala a stále je mi dost hrozně. Vlastně už nechodím vůbec ven, a jen ležím a spím, mám teplotu, kolem 38°C. Tak odjíždíme směr Kolka. Severní cíp kurzemského pobřeží vyplňuje národní park Slitere. Uvádí se, že je to muzeum geologické historie.

Písečné duny, 4000 let stará rašeliniště, mnohem později se zde rozkládalo Baltské ledové jezero. Velmi různorodá a prakticky nedotčená krajina zahrnuje 23 typů lesa, tři typy močálů, ekosystémy běžné z tundry a zóny známe z mírného pásu.

V neprostupných lesích je množství bobrů, jezevců, losů a další zvěře. Nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místem je mys Kolka. K mysu vede velmi kvalitní cesta a jsou tady dvě parádní parkoviště. Jedno je placené, 3 EUR/ 1,5 h, ale hned kousek je další parkoviště, taky parádní a zadarmo.

Zdenda Zaparkoval mě a Flíčka pěkně do stínu a šel prozkoumat mys. Další krásný slunečný den. 

Dnešní trasa je 37 km