Stojíme na místě a užíváme si léta. Dalo by se říct, konečně do Lotyšska dorazilo léto. Jsme na velkém parkovišti kousíček od moře. 


Moře je ale pekelně studené a fouká vítr, takže slunit sedá jen za nějakou dunou a koupat, tak to už vůbec ne.

Byl víkend a to se sem sjela spousta lidí... číst dál

Pokračuji v cestopise. Nakonec to bylo vše drobet dramatické, podrobnosti si nechávám pro deníček, protože toto je cestopis, že ano?  Ale hezky popořádku. Takže pozorný čtenář uhádl, že nyní, cestopis píšu zpětně.

Rozhodli jsme se k odjezdu, i když já už jsem léky dobrala a stále je mi dost... číst dál

Kolka je asi moc hezká na courání přírodou a koupání.

Plánujeme se tady chvíli zdržet, ale dopoledne jsem totálně zkolabovala a hlavně, teplota se mi vyhoupla na krásných 40,1°C. Už není na co čekat a tak ujíždíme do Venstpils, kde je nemocnice. Tak ony jsou tu dvě a samozřejmě nevíme, která... číst dál

Ventspils je asi krásné město, zatím jsem z něj viděla jen velmi pěkné veliké parkoviště lemované vysokými vzrostlými stromy a parádně upraveným parkem plné kytek a různých skulptur z kamení a starých dřev a už se těším, až budu na tom lépe, abychom ho mohli prochodit.

Zdenda zatím dělá... číst dál

Dneska už jdeme na krátkou procházku k moři. Zdenda mě hlídá a mohu prý už na chvíli ven. Celou noc hezky fouká a moře máme kousek od auta.

Park, tak ten mají fakt pěkný, upravený, vysekaný, jezírka, lavička a vůbec. Hned na kraji je Muzeum lodních kotev v přírodě.

Spousta kotev je... číst dál

Včera večer jsme přejeli do přístavu a zase stojíme na hezkém místě. Laskavého čtenáře bych ráda na tomto místě upozornila, že všechna naše parkoviště, bez výjimky, jsou bezpečné v tom smyslu, že nikdy neparkujeme v zákazu stání nebo zastavení, omezeným stáním časově nebo pro rezidenty, kočárky... číst dál

Couráme se po městě a prolézáme i ty nejzapadlejší uličky.


Okolo centra jsou samé paneláky, nižší a docela vkusně opravené, ale ty nás nezajímají.

Díky výhodné poloze, měl Ventspils obchodní přístav už v r. 1378 a největší rozkvět zažíval za vlády vévody Jakuba v 17. Století... číst dál

Po celém Ventspilsu je krásná sbírka všemožných krav v mnoha provedení a designech. Neodolala jsem a v době klidu fotila favoritky. Tak tady jsou.

Plážová kráva

Dětská kráva

Trajektová - lodní kráva
 
Přístavištní kráva - pracovní

Mega kráva

Kráva - parádnice

 Osvícená kráva
... číst dál

Vítání léta ve Ventspils.

Veliká slavnost i když jen na jeden den.

Večer před zahájením se jdeme projít a tak nějak nic moc se neděje. Ovšem ráno se nestačíme divit.

Za noc vyrostlo veliké podium v několika variantách na nábřeží.

Spousta stánků se vším možným a hlavně jídlem. Pro... číst dál

Parkujeme na břehu maličké říčky ve městečku, spíše vesnici Pavilosta, kam jsme včera k večeru dojeli. Pohodové místo a místní volný internet je příjemný.

Řešíme cestovní pojištění, protože to co máme nám nevyhovuje. Tak sbírám informace o možnostech našich pojišťoven a to se na pomalým... číst dál

Liepája, město se vyvinulo v pohanských dobách, kdy zde žili Livové a Kurové. První písemné dokumenty o městě spadají do roku 1253, kdy se město dělí územím mezi livonský řád a kuronského biskupa. Dále se město zmítalo mezi Pruskem a Ruskem. Nejdůležitější byl místní přístav a poté výstavba... číst dál

Loučíme se s Lotyšskem posledním výletem na pobřeží.

Konečně vjíždíme do Litvy. Obloukem se vracíme do další krásné země pobaltského trojlístku a kalsicky se velmi kazí počasí a vypadá to na déšť.

Hranice sice nepřejíždíme klasicky v dešti, ale těsně po dešti a to velmi vydatném.

Na... číst dál

Přejíždíme na hlídané placené parkoviště za 6 EUR na 12 h hned pár metrů od trajektu pro turisty. Flíčka máme za plotem a nemusíme se bát ať už pokuty nebo nějakého vandalismu. Jedeme na celý den na výlet na Kuršskou kosu. Než se rozepíšu dál, jen se krátce zastavím u cen a výhodnosti trajektů... číst dál

V severozápadní části oblasti kudy projíždíme, vybíhá do moře krásný mys Venté, kde stojí prastará meteorologická stanice z roku 1929, nově zrekonstruovaná.
Právě přes Venté vede hlavní migrační tah ptáků.

Za jediný den, podle odhadů, tudy prolétne až 200 tisíc ptáků, které se snaží... číst dál

Dneska máme další pohodový den. Už jsme se rozloučili s mořem a začínáme objíždět ruskou část, kam nemůžeme. 

Taky se už začínají objevovat okolo silnice prodejci borůvek a hub. Teď se tady sbírají lišky.

V poledne zastavujeme a Zdenda jde na borůvky a já se pouštím do oběda. Budeme mít... číst dál

Vzdalujeme se od moře a objíždíme ruskou část, kam nesmíme. Vlastně jedeme hned vedle hranic a dojíždíme do malého města Vilkaviškis. Nikomu nic neříká a ani říkat nebude. Klasické městečko, nic moc.

Parkujeme za městem na velkém parkovišti hned vedle rybníka. Rybník je poloprázdný... číst dál

Dnešní den je dnem definitivního rozloučení s pobaltskými republikami.

Přejíždíme hranice s Polskem poblíž města Szypliszki a míříme do Suwalski, kde si chceme dokoupit internet pro Polsko.

Krásná krajina, kde jsou rozházené usedlosti po loukách a všude plno čápů. Je vidět, že v hnízdech... číst dál

Ráno se dozvídáme z cedulí na vstupu do národního parku Wigry, kde jsme nocovali, že parkovné 10 Zl, což je x 6,90, se platí v infocentru. Tak to nás nechává klidnými a v poklidu po snídani odjíždíme. 

Projíždíme Oleckem a míříme do oblasti Mazurských jezer a naším cílem v této oblasti je... číst dál

Kohout, ten uřvaný ze včerejška, nás nenechal dospat. Statečně už od rozbřesku celé vesnici hlásil, že už je ráno a tedy i nám, a že je asi čas vstávání. Říkala jsem si, takový kohoutek na víně, to by nemuselo být špatné. 

Snídani si přesto v poklidu dáváme a probíráme co nás dneska čeká... číst dál

Celou noc leje jako z konve a prší i ráno a celé dopoledne. Tak, alespoň se ochladilo a krásně se spalo. Což je také velké významné plus. Dopoledne vyrážíme na dvě plánované zastávky a to hned kousek od nás Reszel, malé městečko s hradem. Jen se ještě zastavím na našem parkovišti. Včera, když... číst dál

Dnešní den je to zase o kultuře a cesta směrem k moři nás zavádí k první výstavní památce a to ve městečku Braniewo, které sice nemáme v průvodci, ale už zdálky je vidět krásná katedrála.

Město Braniewo získalo městská práva už v roce 1254, bylo hlavním sídelním městem warminských biskupů.

... číst dál

Přesouváme se z bodu A do bodu B což je Krynica morska a tedy další kosa, další kosa. Ráno, když vyjíždíme je hezky, ale hned se počasí kazí a prší, leje, je po dešti a už se dělají další mraky a situace se celý den a večer opakuje. Kosa je jak v Gdaňské zátoce to směrem k moři tak v zátoce... číst dál

Ráno to vypadá na hezký den a jdeme na průzkum kosy. Kus ho vlastně patří rusům a my jsme na tom úplně nejzazším místě, pár metrů od hranic. 

Kosa je vlastně z jedné částí, té k pevnině zarostlý neprostupným rákosím a koupat se dá akorát na té straně k moři.

Tam také všichni míří a... číst dál

Gdaňs - překrásné historické město, které nás velmi, velmi mile překvapilo. Parkujeme na velkém parkovišti pro autobusy, kde jsou toalety, kousíček od hlavního historického centra.

Vůbec nemáme obavy nechat tady Flíčka na celý den. Ráno jsme tady skoro sami, ale než odejdeme, je vedle nás... číst dál

Odjíždíme z Gdaňska a další naše zastávka je Westerplatte. 

Je to dlouhý poloostrov asi 7 km od Gdaňska a má zcela vyjímečné postavení v polské historii. Po 1. světové vílce se stal Gdaňsk svobodným městem a byl zde vybudován přístav jak pro vojenské účely tak hlavně pro obchodní.

Právě... číst dál

Sopoty a konec našeho letošního letního putování po pobřeží Baltského moře . Podle našich plánů bychom se sem měli napřesrok vrátit a pokračovat Gdyní dál směrem na západ. Teď jsme ale v Sopotech a tak něco málo o tomto malém, vysloveně turistickém městě.

Sopoty byly po dobu 200 let jendním... číst dál

Dojíždíme do Malborku prastarého města plného historie a s nádherným, obrovským, cihlovým hradem. Jedná se o největší gotický hrad v Evropě a je zapsaný na seznamu světového historického dědictví UNESCO.

Celé město je jedno obrovský parkoviště. Majitelé parkovišť velmi fikaně lákají na... číst dál

Od božího rána prší a prší a prší. Dřepíme v autě a čekáme, jestli se to alespoň trochu nevybere. Aspoň v klidu uvařím oběd a pročítám dějiny Malbroku , hlavně místního hradu, kam máme namířeno.  Po obědě se drobet vyčasilo, neprší a tak vyrážíme na další památku UNESCO.

Hned na začátku jen... číst dál