22.6.2015 Riga
Konečně Riga. Klasicky stojíme na velkém parkovišti u Maximy a jsme poměrně daleko od centra. Máme tady klid a nikdo si nás nevšímá. Zdenda nabral směr a jdeme na autobus. Pár stanic za 2 EUR na osobu je drobet hodně. Platí se u průvodčího. Máme to od auta 6,5 km, ale nechceme jet na kolech, protože v průvodci píší o uzoučkých uličkách a je to fakt. Kola by byla sice rychlá, ale do historické části dost nevhodná. Bohužel je zase silně pod mrakem a vypadá to na déšť. Takže fotky nebudou zase asi nic moc.
No, vždyť to říkám…….. tak tohle mají být nekrásnější domy v Rize.
Trocha historie: tak ta se začala psát roku 1201 a zakladatelem města byl brémský kněz Albert von Buxhoeveden, který sem dorazil s početným křižáckým vojskem. Byli velmi rychlý se stavbou základů města a tak vzápětí dorazili první obchodníci a řemeslníci a briskně se začalo stavět opevnění. Následovalo ustanovení městské rady a už o sto let později se Riga připojila k lize hanzovních měst. A následovala eskapáda plenění, válek, obléhání a drancování. V 16. Století se tady velmi dařilo reformaci a místní občané vyplenili řadu katolických kostelů a mnichy vyhnali a zase se opevňovalo a stavěly náspy a bašty. To musely být opravdu zajímavé reformace. Livonský řád Rigu neudržel a ta připadla polsko – litevské unii a potažmo Štěpánovi Báthorimu. Ten se chystal spoustu věcí v Rize změnit, ale velmi rychle ho vyhnali pro změnu Švédové a ty zase vyhnal ruský car Petr Veliký po devítiměsíčním obléhání. Atak dál a tak dál. Zase se válčilo a vypalovalo až do druhé světové války, kdy nejdříve Lotyšsko obsadili Sověti, pak Němci a ti se zase později vystřídali se Sověty. Historická část Rigy byla válkou úplně zničená, jen samé hromady sutin. Co nestihla zničit válka, to zdevastovali sovětští budovatelští architekti. To nejsem nijak zaujatá, to píše průvodce, ale myslím, že jedna příšerná skulptura včetně ještě ošklivější budovy v pozadí k ilustraci bohatě stačí.
Více podrobností včetně fotografií historického města, které si plně zasloužilo zápisu, umístím do kapitoly UNESCO - Lotyšsko.
Každopádně historické centrum Rigi je krásně zrekonstruované a mnoho budov je úplně nově postavených podle historických plánů a dokumentace a určitě nikdo nebude litovat návštěvy města.Musím, ale ukázat i odvrácenou stranu, ne jen tu turisticky lákavou.
Je tady hodně domů vybydlených, nebo v naprosto tragickém stavu. Oproti Estonsku, je vidět obrovská snaha, ale není tolik peněz. Lotyšsko jednoduše není asi tak bohaté jako Estonsko.
Dneska jsme už neodolali a vychutnáváme si presíčko na krásné terase uprostřed jednoho z mnoha náměstí a užíváme si sluníčka, které se uvolilo na chvíli vysvitnout.
Dozvídáme se, že je kousek od nás velká tržnice – bazar. Tak to neváháme a jdeme na průzkum. Tržnice je opravdu parádní a já jsem ve svém živlu.
Je rozdělená na budovu ryb, budovu masa a uzenin budovu sýrů, másla a mléka a jak jinak budovu oblečení.
Jen Ti Vietnamci sem ještě nedorazili. Venku je veliké prostranství plné ovoce, zeleniny a květin. Překvapuje mě, že je tady dráž než v obchodě. Zase je zelenina a ovoce asi úplně čerstvé, ale v Maxime, kde nakupujeme, je taky velmi kvalitní výběr.
Moc se mi líbila nabídka polního kvítí a ještě co je krásné, pletou tady z kytiček nádherné věnečky na hlavu a lidi si je hodně kupují a z tržnice odcházejí s věnečky na hlavě. Zajímavé.
Tento je úplně úžasný, je spleten ze spousty dubových větviček. Krása. Koupili jsme si půl kila jahod ke svačince a na nábřeží odfukujeme a nabíráme sílu k dalšímu útoku na historii.
Jdeme zpět do krásných a mnohdy velmi úzkých uliček a malebných náměstí. 
Procházkou jdeme zpět k autu. Krásný den a krásné město.
