20.6.2015 Sigulda

 Sigulda je prastaré město, jedno z nejstarších v Lotyšsku. Udivila nás koncentrace historických staveb a různých zajímavostí na tak malém prostoru. Asi se vyplatí si do Siguldy udělat zajížďku. Předně je tu krásná zámecká zahrada v areálu Nového a Starého hradu. Hned naproti přes údolí je nejznámější lotyšský hrad Turaida a vedle něj pár kilometrů Krimulda, kde býval taky hrad, ale dneska je to neoklasicistní zámeček. Přes údolí vede kabinková lanovka s možností vyskočit si ze dveří na gumovém laně a trochu si provětrat křídla. V údolí je pěkně upravený další park s altány a největší jeskyní v Pobaltí Gütmana. To celé je korunováno parádním sportovním parkem, kde je několik bobových drah a přes léto, to je tady velká móda, šplhání mezi stromy. 

Parkovat se může buď hned u sportovního areálu, kousek pod městem, ceník viz fotogalerie, nebo kousíček za, tam jsme parkovali my a zadarmo, anebo na spoustě placených parkovišť a kempů.  Všude, na každou památku, byť je to hromada kamení se platí a skoro na každém parkovišti. My jsme si museli zvážit, co chceme vidět a co si jednoduše odpustíme. Kdybychom chtěli vidět všechny tři památky + parkovné u nich + kempové stání jen s elektrikou + Zdendu lákala lanovka, i když se výšek bojí, tak by nás jen včerejšek vyšel na nějakých 50 EUR. Hradů je tady a v celé Evropě hodně a vykrvácíme v Řecku, tak jsme si nakonec vybrali hrad v Siguldě, Zdenda parkoval šikovně a bez placení a spali jsme u rybníku.

Sigulda jako město na prohlídku příliš neláká, ale Nový a Starý hrad je parádní. Vstupujeme krásnou bránou, kterou akorát hyzdí všudypřítomné bezpečnostní kamery.

Nový hrad vznikl poblíž starého hradu jako panská rezidence v 18. a 19. století za éry hrabat Borků a vévody Kropotkina.

Starý hrad má bohatou minulost a tak jen pár slov.

V 11. století se v údolí Gauji usadil ugrofinský kmen Livů. (odtud asi plyne ugrofinský jazyk, který je společný Estonsku, Finsku a Maďarsku, o kterém jsem už psala. I když Maďaři jsou poněkud stranou a moc mi tam nesedí, ale jim taky nikdo nerozumí). 

Řád mečových rytířů oblast dobyl a v roce 1207 tady postavil opevnění a o 30 let později jej přestavěl pro změnu livonský řád.

 Kolem pevnosti  vyrostla kupecká osada a pak, po mnoha vypálení a finál vyplenění během polsko-švédské války v 17. Století hrad ztratil důležitost a už jen pomalu chátral. Dochovala se několik částí budovy s gotickými průzory a věž hlavní brány.

Uvnitř věže je postavěné dřevěné schodiště s několika patry a vyhlídkou. 

Kousek vedle vstupu je starý luteránský kostel , který byl postaven na základech několika zničených kostelů během různých válek, které se prohnaly krajem. Byl to jediný kostel v oblasti, který po roce 1965 třicet let sloužil různým vyznáním víry. Zajímavé.

Naptroti přes údolí je hrad Turaida, který prošel kompletní rekonstrukcí a hezky se vyjímající v záplavě zeleně šlechtické panství Krimulda.

Krimulda

Turaida

Ještě jsme si udělali krásnou procházku dalším parkem k jeskyni Gütmana, která je největší v Pobaltí. Skoro 19m hloubky a 10m výšky. Na obvodě je spouta rytin a různých vyznání s velmi starými datumy. Lidé se zde baví hledáním nejstaršího nápisu.

My jsme našli z roku 1882. Uvnitř jeskyně hraje starý pán na klarinet a pramení zde velmi silný potůček nádherně svěží vody.

Podle legendy tu nechal do skály pohřbít livský válečník svojí krásnou, ale nevěrnou ženu a její slzy zde vyhloubily jeskyni a kráská dál pláče, což je ten silný pramen uvnitř jeskyně.

Opouštíme Siguldu a večer jedeme už směr Riga. Snažíme se najít nějaké hezké parkoviště u moře, ale nemáme moc štěstí. Zajíždíme z dálnice na několik parkovišť, ale jsou pro nás nevhodné. Buď jsou vyloženě ošklivé nebo  placené kempy, které se nám nelíbí.  Nakonec na zastavujeme na parkovišti, kde se také platí, což se dozvídáme od kolegy bydlíkáře, který už zde stojí. Od 8 – 21h 3 EUR. Na noc je brána zdvižená, ráno přesně v 8:00 přichází výběrčí a už je brána dole. Tak zaplatíme a zítra pojedeme do  Rigy.

Dnešní trasa je 57 km