8.6.2015 Tallinn
Pohodová noc na parkovišti a dopoledne jedeme, zase na kolech, do města. Sluníčko svítí, jak na objednávku, tak sjíždíme z kopce, kde parkujeme, rovnou do přístavu.
Velký přístav a hned italská výletní loď Aida. Je obrovská a poprvé vidím něco tak ohromného. Akorát tady má mezipřistání a pasažéři míří na prohlídku a my jen zíráme na ten cvrkot co se kolem lodi děje. Cisterny s pohonnými hmotami, spousta aut přiváží potraviny a další auta odváží odpad, kterého je na lodi asi požehnaně. Aida je nádherná loď a nejvíc mě uchvátily prosklené balkonky u každé kajuty, obrovská prosklená promenáda.
A my jedeme dál do starého města.
Starému dolnímu městu vévodí krásně zrekonstruované Radniční náměstí se spoustou měšťanských domů a krásných uliček a spoustou turistů a výprav.
Už se na kole nedá jet, to musíme hezky vézt, ale i tak je to parádní prohlídka.
Na náměstí odoláváme kávičce. Je to tu dost drahé a tak si jí dáme až doma. Zastavujeme v parku na svačinu, a kdo tu není, další racek.
Hned zbystří naší svačinu a přešlapuje okolo nás. Je krásný a tak se samozřejmě podělíme.
No a hned dlaší druh racka si přiťapkal taky pro kousek.
Mimochodem Tallinn je na seznamu světového dědictví UNESCO a je opravdu hezký a stojí za prohlídku. Pro zvídavé a i pro nás podrobnosti o Tallinnu uvedu do karty UNESCO – Estonsko.
Tak tahle miniponorka se Zdendovi děsně líbila a to tam měli ještě úžasný prastarý batyskaf.
Odpoledne odjíždíme kousek od Tallinnu na parkoviště, které Zdenda našel v navigaci. Na zítřek máme v plánu další vodopád Keila-Joa. Parkoviště nás poněkud zklamalo. Není špatné a pro více aut je přímo ideální, ale my jsme si představovali něco podobného jako na Jumindě, kde jsme naposled stáli. Tady je prašné parkoviště a hodně aut se surfaři. Pláž je nádherná, veliká a na koupání přímo ideální, ale surfaři stále přijížděli a odjížděli a my jsme nechtěli stát v oblacích prachu. Hlavně jsme si v Maximě koupili dva druhy šašliku na gril a těšili jsme se, že dneska večer podnikneme exkurzi do tajů Estonské tradiční delikatesy. Tady grilují snad všichni a pořád. V Maximě jsem napočítala 47 druhů různých naložených mas a klobás na gril a skoro vše začíná názvem šašlik a pak dál se to liší. Něco neskutečného. Šašlik je v kyblíčkách, vaničkách a různých zatavených sáčcích a v různém stavu a fázi úpravy. Odhodlali jsme se a po půl hodině vybírání, dohadovaní a zvažování pro a proti a halvně ladění chutí jsme nakonec dva kilové kyblíčky masa s různou úpravou koupili, ale zatím je máme v lednici. Gril sice na parkovišti byl, ale nesmírně nešikovně a přímo na návětrné straně. Padlo rozhodnutí, že tudy cesta nevede a tady teda nebudeme. Jedeme dál až k vodopádu. Tady sice gril není, ale zato je tu klid a pěkné parkoviště. Zítra si projdeme park s vodopádem a cestou potkáme nějaké příjemné místo a šašlik spořádáme.
Dnešní trasa je 35 km
