Pamukkale a Hierapolis
Rok zapsání: 1988
Poloha: N37 55 26 E29 07 24, pobřeží Egejského moře,
Pamukkale, to jsou zářivě bílá terasovitá jezírka, která plní a celou horu omývají teplé minerální vody, která pramení v hoře nad nimi, to je tzv. Bavlněný hrad. Pamuk je v turečtině bavlna. Terasovité travertiny jsou dneska již návštěvníkům nepřístupné, ale správci oblasti vytvořili nová jezírka na hlavní cestě na vrchol
Pro další fotky klikněte na modrý odkaz :
Ta jsou zaplavována minerální vodou a už značně obrostlá zářivě bílým vápencem. Tak, ono není divu, obrovské množství návštěvníků by tuto jedinečnou lokalitu dokázalo zničit za jediný rok. Vápenec je díky stále proudící vodě velmi měkký a to je důvod, proč na vstupu jsou správci parku, kteří nás nemilosrdně vyzují z bot a tak každý jde hezky pěkně nahoru bos. Dá se najít suchá cestička, ale je to zbytečné. Vápenec se během chvilky rozpálí a cesta je naopak velmi příjemná a pro chodidla je to skvělá masáž. Jezírka na cestě nejsou nijak hluboká, ale v parných letních měsících musí být nádherně vyhřátá a koupání je povolené. Přírodní jsou velmi bedlivě střežený a každý, kdo se jen opováží k nim přiblížit dál než na povolenou a vyznačenou vzdálenost je okamžitě vypískán. Nad krásnými, nadýchanými jezírky je velmi pěkný park, kde si můžeme příjemně odpočinout a vykoupat se v starověkém posvátném bazénu mezi ponořenými fragmenty původních mramorových sloupů. Křišťálově čistá, teplá voda je osvěžujícím balzámem. Ve starověku lidé věřili v její posilující účinky. Minerální voda má krásných 36°C a jelikož se zde platí další vstupné 25 Tl a spousta návštěvníků sebou nemá plavky, je bazén příjemně poloprázdný. Vstupné je bohužel opět na turnikety a tak je možný jen jeden vstup. V celém areálu se můžeme pohybovat celý den. Od 9 h do tmy.
Pamukkale, to je takový kontrast k okolním hnědošedým vyschlým loukám a několika málo keřům, že to vyloženě bije do očí. Už z dálky je vidět veliká, zářivě bílá hora. Malé městečko Pamukkale je ryze turistické a 2,5 tisíce obyvatel nabízí vše, co lze turistům nabídnout. Samozřejmě nechybí i spousta možností stání pro obytná auta. Mimo sezonu 50 Tl, v sezoně 80 – 100 Tl plus další platby za přípojku a podobně, parkoviště okolo 25 – 40 Tl, vstupné pro obě dvě lokality 30 Tl a nelze koupit odděleně.
Naprosto chápu nechuť mnohých cestovatelů k návštěvě podobných atrakcí, ale jsou věci, které by si člověk neměl nechat ujít a Pamukkale je jednou z nich. Není nutné sem jezdit každý rok, není nutné příliš vynášet jedinečnost místa a také není nutné to za každou cenu vidět. S podzimem je turistů podstatně méně, a pokud si návštěvník přivstane, tak je na hoře v podstatě skoro sám. Je mnoho jiných krásných míst v Turecku, které je skvělé vidět, ale pokud to jenom trošku půjde a zbude trocha času při putování Tureckem, tak jednodenní návštěvu Pamukkale s přilehlým Hierapolisem vřele doporučuji.
Hierapolis
Hierapolis se stala léčebným střediskem už v době, kdy byla založena, tedy kolem roku 190 př. n. l. pergamským králem Euménem II. Ruiny dokumentují život v minulosti, kdy zde Řekové, Římané, židé, pohané, křesťané a lázeňští hosté žili mírumilovně pohromadě. Město prosperovalo za vlády Římanů, dokonce ještě víc za Byzantinců, kdy většinu obyvatel tvořila židovská a ortodoxní křesťanská komunita. Opakující se zemětřesení, které stále město ničilo a bylo nutno stále město obnovovat, přinášelo nesmírnou zkázu a veliké ztráty až lidé Hierapolis kolem roku 1334 opustili.
Nejzachovalejší stavbou je římské divadlo, které pojmulo až 12 tisíc lidí. Divadlo bylo stavěno ve dvou fázích. Stavbu započal císař Hadrián a Septimus Severus jej dokončil. Velká část jevištní budovy zůstala dochována a je pozoruhodná.
Pozůstatky Apollónova chrámu a dalších staveb vyžadují obrovskou míru představivosti, aby si je člověk dokázal podle plánků na tabulích představit.
Doporučuji si vzít sebou na návštěvu obou památek oběd a v klidu si ho vychutnat v nejvyšší řadě, na bidýlku, v římském divadle a nechat na sebe působit okolní krásu. Starověké rozvaliny kdysi úchvatných staveb, nadýchanou nádheru Bavlněného hradu, křičící dravce na obloze a v dálce cinkající zvonce ovcí. Sem nahoru, až do divadla dojde jen pár umanutých návštěvníků Pamukkale.
Internet
www.pamukkale.gov.tr - oficiální stránky
www.pamukkale.com - průvodce
www.turkey.vg/common/icerik.asp?profile=&konu=icerik_goster&icerik_id=1186&baslik=Introduction - video o Pamukkale