Díla Antonio Gaudí - Comillas 19.11.2020

Sagrada Família. Jeřáby byly digitálně vymazány.

Nevím, proč mě stavby pana Gaudího tolik přitahují, ale vidět v Barceloně Sagradu Familii je můj dávný sen. Přenádherná, monumentální stavba, kterou pan Gaudí jako hlavní architekt navrhl. Vlastně Sagrada Família není dodnes dokončena, ale základní rysy katedrály jsou p. Gaudího a naštěstí se zachovalo mnoho jeho nákresů, plánů a modelů, takže se i po smrti pana Gaudího mohlo pokračovat dál v jeho myšlence.

Barcelona-Casa-Mila

To jsem ale odbočila, pan Antoni Gaudí stavěl i soukromé domy, samozřejmě pro hodně bohaté klienty, protože jeho návrhy a požadavky na stavbu byly tak neskutečně pracné, že si jen málokdo mohl dovolit pana Gaudího.

Jen se zmíním ještě o další krásné, úchvatné stavbě v Barceloně Casa Miló.

Stačí jen sledovat neskutečné ornamenty na balkonech a linie domu.

To se zkrátka musí vidět na živo a já jen doufám, že se mi to jednou splní. Pan Gaudí strašně málo stavěl mimo Barcelonu, ale občas se realizoval ne jenom v mohutných obytných domech, ale i na venkovském domě jako tady v Comillas. Městečko Comillas má pouhé dvě tisícovky obyvatel, ale překrásné historické centrum a hlavně, budovu, kterou navrhoval a stavěl pan Antoni Gaudí.

Capricho de Gaudí, v překladu Gaudího rozmar je dům, který měl být jako venkovský statek, letní byt, zkrátka letní venkovský statek pro příbuznou místního markýze Comillas.

Markýz Comillas byl obyčejný Antonio López, obchodníček, kterému se moc nedařilo.

Proto si sbalil fidlátka a odjel na Kubu, kde začal obchodovat s tabákem a zbohatl nejdříve jako producent tabáku, pak měl lodě, pak se zabýval bankovnictvím, a hlavně velké jmění nadělal jako obchodník s otroky.

Už bohatý se vrátil do rodné vesnice a zakoupil si šlechtický titul, a to hned markýze, proč troškařit, že ano a pustil se do změn.

Povolal významné stavitele, jednak aby přestavěli kus vesnice a hlavně, aby si nechal postavit pro sebe domek, nic velkého, jen pár místností a pro bratra švagrové tento nádherný dům.

 

Je úžasné, že jsme v celém domě úplně sami. Po zaplacení vstupného 7 eur na osobu pan vrátný zavolal paní na hlídání a ta přiběhla z domu přes ulici, aby na nás dohlídla.

Každopádně, co říct, jedním slovem, nádhera. Po tolika letech obdivu a prohlížení si fotek práce pana Gaudího, konečně stojíme v domě, který je jeho práce.

Dům navrhl, vyprojektoval a samozřejmě dohlížel na celou stavbu. Je nádherná a plně odpovídá stylu, který se mi tolik líbí.

Gaudího rozmar je maličko jiný než stavby ve velkém městě, je to venkovské stavení a tomu odpovídají krásné keramické kachlíky s motivy slunečnic a listů.

Různé druhy balkonků, nádherné místnosti, které jsou opět zajímavě řešené. Kazetový strop koresponduje s honosností titulu a majetku pana markýze,

ale strop v patře je zase moderní, vzletný, vzdušný. Přiznané trámoví, luxusně provedeno.

Uzoučké dveře na balkonky jako pro panenky.

Nádhera, jsem vysloveně uchvácená a Zdenda je nadšený.

Můžeme si sednout na zajímavě řešené židle, lavici.

Jen je ohromná škoda, že je tak ošklivě a fotky nejsou nic moc. Kdyby aspoň na chvilku vysvitlo sluníčko, bylo by to mnohem hezčí.

 

Hned vedle je domek pana markýze Comillas. Jak jsem říkala, jen pár pokojů, něco málo věží a věžiček, trocha sloupů,

zkrátka, jen aby se nemusel stydět před sousedy. Každopádně, další významný stavitel Joan Mortorell měl za úkol postavit gotický palác,

ale postavil ho ještě gotičtěji, než gotické paláce obvykle jsou. Vedle paláce de Sobrellano je kostel, který teda není kostel ale jen a pouze hrobka pana markýze.

Couráme se starým městem, které je opět krásné a většina domů je velmi pěkně udržovaná. Staré domy jsou většinou z bílého pískovce s dřevěnými balkony. Mnoho domů má zasklené balkonové galerie a samozřejmě, v mnohých je v přízemí restaurace anebo maličká prodejna.

Je to krásné městečko a opět stojí za krátkou zastávku. V Informačním centru můžeme nafasovat mapu města a pak máme i povědomí, co vše se tu dá navštívit a hlavně, něco pěkného neminout. Tak je třeba i naproti na svahu Seminario Mayor. Velký a složitý seminář postavili další významní architekti včele s Joanem Mortorellem, který stavěl palác pro pana markýze. 

A zase, spousta domů tu má na zdech vytesané z pískovce nesmírně složité erby. Jen ty erby stojí za shlédnutí.

Každopádně, po vzoru pana markýze si zde začali stavět další bohatí obchodníci svoje letní domy, a tak není ani s podivem, kde a jak přišli k erbům, které mají na domech. Čím větší a honosnější dům, tím složitější erb.

 

Vracíme se už zase za deště do našeho, krásně vyhřátého Flíčka. Včera bylo až neskutečné teplo, že jsem už v poledne chodila v letním oblečení. Až do pozdního odpoledne byly teploty kolem 23°C. Pak klasicky klesly na nějakých 18 °C, což je v pořádku, ale dneska to byla teplotní bída.

 

Video z dnešního dne, klikni na tento odkaz. 

Nakonec jsme ušli krásných 6 km.