Meteora
Rok zapsání: 1998
Poloha: N39 43 E21 38, Thessalie, 360 km severně od Athén
Fotogalerie prosím přejděte na modrý odkaz níže:
Pozoruhodné skalní věže a na jejich vrcholcích ještě pozoruhodnější pravoslavné kláštery. Vypadají, jako by se vznášely ve vzduchu. Řecká Meteora je nádherná.
Meteorské kláštery jsou často označovány za osmý div světa. Historikové uvádějí, že první klášter byl na Meteorách založen zřejmě v roce 950 nebo 970. Není však přesně známo, jak se první poustevníci a mniši dostali na vrcholky některých skalních věží. Kolmé, často stovky metrů vysoké stěny gigantických skal představují namáhavý výstup i pro moderní zkušené horolezce. Pokus o jejich zdolání může i dnes skončit smrtí.
Podle jedné teorie první poustevníci lezli na nedostupné vrcholy tak, že do puklin stěn zatloukali dřevěné kolíky a na ně uchycovali žebříky či lešení. Po nich se dostali postupně až na vrcholek příslušné skalní věže. Stopy po těchto prvních konstrukcích jsou stále patrné. Do dvacátých let minulého století musel každý, kdo se chtěl dostat k některému z klášterů, šplhat po nebezpečných kymácivých žebřících dlouhých i třicet metrů. Kdo podobného výkonu nebyl schopen, musel se nechat vytáhnout nahoru v koši nebo v síti.
Klášter Velký Meteoron
Nejdůležitější a nejpůsobivější klášter zvaný Metamorfosis (klášter Proměny Páně) nebo také Velký Meteoron (Megálo Metéoro) tam byl založen někdy v letech 1356 až 1370. Zasloužil se o to mnich Athanasios. Původně žil v klášteře na hoře Athos na poloostrově Chalkidiki, musel však odtamtud uprchnout před tureckými piráty. Ti pravidelně vylupovali pravoslavné kláštery, které Byzantská říše v té době už nebyla schopna ochránit. Athanasios proto hledal útočiště v Meteorách. Shromáždil malé mnišské společenství a na nejvyšší skále Meteor vybudoval malou kapli a několik mnišských cel. Díky dobrým vztahům se srbským carem Symeonem Urošem, který vznikajícímu klášteru daroval velký majetek, mohl Athanasios pokračovat ve výstavbě. Když v roce 1383 zemřel, zveleboval klášter jeho nástupce mnich Joasaf, syn cara Symeona Uroše. Dnešní podobu získal Velký Meteoron v letech 1544 - 1555. V klášteře je dnes kromě významných fresek knihovna se šesti sty manuskripty mimořádné historické hodnoty a velká sbírka vzácných ikon.
Athanasiův typikon
Život mnichů v pravoslavných klášterech určoval typikon, klášterní řád, který nebyl vždy jednotný. Athanasios proslul nekompromisním přístupem k otázce soukromého majetku a žen. Odmítal jakoukoli formu soukromého vlastnictví i obchod. Mnichům zakázal prodávat zemědělské přebytky, které Velký Meteoron produkoval. U koho byl objeven jakýkoli osobní majetek, byl vyloučen z účasti na posvátných obřadech. Žádná žena nesměla do kláštera Velký Meteoron vstoupit.
V Meteoře vyrostlo celkem čtyřiadvacet pravoslavných klášterů. Měly mnichům poskytnout bezpečný azyl před nebezpečným vnějším světem. Přes jejich nepřístupnost se jim to nevedlo. Trpěly pod osmanskou nadvládou, mnohokrát byly vyloupeny nebo opuštěny. Za řecko-turecké války v letech 1897 - 1898 drancovali kláštery turečtí vojáci. Během druhé světové války ničili jejich unikátní památky italští a němečtí vojáci. Některé kláštery byly vybombardovány. Po válce zbývající kláštery okupovali na čas řečtí komunističtí partyzáni. Před zánikem je zachránil řecký stát. V roce 1988 byly kláštery Meteor zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.
Mniši nebo řádové sestry jsou dnes už jen v šesti z nich. Ve zmíněném Velkém Meteoronu, ve Vaarlamu (také Baarlam), v klášteře Aghios Nikolaos, v Rousanou, v klášteře svaté Trojice (Aghia Triada) a v klášteře svatého Štěpána (Aghios Stephanos). Ostatní kláštery, pokud vůbec stojí, jsou opuštěné a zavřené.
Přibližně od dvacátých let minulého století se do klášterů Meteory už nemusí lézt po lanových žebřících. Byly tam postaveny schody nebo mosty, které umožňují do klášterů poměrně nekomplikovaný přístup. Přes nepřízeň osudu se v nich dochovalo mnoho vzácných památek.
Klášter Aghios Stephanos určený pro řeholnice se pyšní vzácným vyřezávaným oltářem a malbami mnicha Theofanise Strelitzase, slavného malíře ikon. Je dostupný po jediném mostě, který vede nad závratnou propastí.
Ve Vaarlamu se zachovaly ostatky svatých, zbytky jejich oděvů, železné opasky prvních poustevníků a stříbrné liturgické nádoby. Je tam také uložena sbírka 794 vzácných knih.
Klášter Rousanou, který stojí na úzké skalní jehle a je zřejmě nejodvážnější stavbou v Meteoře, chová ve svých zdech vzácné ikony, mešní roucha a liturgické nádoby. Dříve byl přístupný jen po pletených sítích nebo po žebřících.
Stavitelům těchto klášterů byl vzorem pravoslavný chrám postavený na Athosu v desátém století.
Kláštery jsou vybudovány z kamene, mají červené cihlové střechy a dřevné galerie, které visí nad propastmi. Ve všech bývaly mnišské cely, refektář pro společné stolování a kostel. Cisterny vytesané do skal zachycovaly dešťovou vodu.
Meteora se nachází ve středním Řecku na severozápadním okraji Thesalské nížiny v blízkost města Kalambáky. Ta je vzdálena přes čtyři sta kilometrů od Atén směrem do Larissy. O tamější skalní útvary vedou geologové spory. Obrovité homole se vypínají do výšky 600 metrů nad mořem a jsou slepencem říčních kamenů a vápence. Vědci se domnívají, že zhruba před 60 miliony let bylo v těchto místech koryto řeky, která se vlévala do mořského zálivu. Geologické změny zemského povrchu zřejmě měly za následek vyzdvižení někdejšího hlubokého říčního koryta a z něj pak vznikla erozí oblast gigantických přírodních skalních věží dnes zvaných Meteora.