Delfy
Rok zapsání: 1987
Poloha: N38 28 53.4 E22 29 46.2, Střední Řecko, 180 km severozápadně od Athén
Fotogalerie prosím přejděte na modrý odkaz níže:
Věštírna v Delfách byla součástí posvátného okrsku Apollónova nad městem Delfy ve Fókitě, asi 150 km severozápadně od Athén. Byla to nejslavnější věštírna a posvátné místo starého Řecka.
Delfy leží na jižním úpatí Parnasu a vedle Apollóna se zde uctíval také Dionísos a Athéna. Podle pověsti tu měla před Apollónem chrám a věštírnu bohyně země Gé (Gaia). Její svatyně byla střežena dračím bohem Pýthónem. Bůh slunce a světla Apollón, proměniv se v delfína, doplaval do Delf, zabil Pýthóna, svatyni si přivlastnil a stal se jejím patronem. Na oslavu tohoto činu založil Pýthické hry a zasvětil trojnožku, na které potom sedávala věštkyně Pýthia.
Ale v Delfách nemáme jen věštírnu, ale i spoustu krásných chrámů, které bohužel, jak už to bývá, jsou v troskách.
Nejvíce jsme byli zvědavý na bájnou Sibylinu skálu. S ohledem na nádherné pohoří nad námi, mě polil pot, jestli nás cesta povede až k úpatí pohoří. Vyšli jsme až k stadionu, kde prohlídka končí a místo označené jako věštírna jsme nenašli. Jdeme tedy zpět a podle plánku hledáme. Ovšem, to co jsme našli a co je označeno jako Sibylina skála a kde údajně věštily bájné Pýthie je tento balvan u cesty, který není nijak valně označený a vlastně ho vůbec nikdo nijak nezaznamenal. Všichni procházejí kolem a po celou dobu našeho, veskrze akademického pozorování, se u skalky nikdo nezastavil. Tak dopadla největší památka a podle mě nejdůležitější místo celé lokality. Všichni probíhají okolo.
Nejkrásnější a nejpozoruhodnější je Chrám boha Apollóna a částečně postavené dórské sloupy, které byly vinou zemětřesení a vandalismu povalené. Chrám boha Apollóna byl monumentální a pojí se k tomuto chrámu také pěkná báje.
Vedle Apollóna se zde uctíval také Dionýsos a krásná bohyně Athéna. Podle pověsti tu měla před Apollónem chrám a věštírnu bohyně země Gé (Gaia). Její svatyně byla střežena dračím bohem Pýthónem. Bůh slunce a světla Apollón, proměniv se v delfína, doplaval do Delf, zabil Pýthóna, svatyni si přivlastnil a stal se jejím patronem.
Na oslavu tohoto činu založil Pýthické hry a zasvětil trojnožku, na které potom sedávala věštkyně Pýthia.
Další stavbou je agora. Agora znamenala shromaždiště a byla většinou uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. Původně to bylo jen volné místo, kde se konaly trhy, ale hlavně se zde shromažďovali nebo setkávali svobodní občané. Byla to nezbytná součást starověkých městských států, proto se s agorou stále setkáváme. Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada, chrámy a v bohatých městech lázně. Honosná sloupořadí poskytovala stín a chránila proti dešti.
Nad chrámem boha Apollóna je divadlo vybudované ve 4 st. př. n. l. Do hlediště se se pohodlně vešlo 5000 diváků. Stavba je to opravdu nádherná, a když vezmu ještě v potaz výhled do dáli, tak není co dodat.
Hned nad divadlem je nejlépe dochovaný starověký stadion v Řecku. Na stadion se vešlo zhruba 7000 diváků. Do dnešních dnů se dochovala valná většina sedadel a dokonce uprostřed hlediště i sedadla pro prominentní diváky. Konaly se tu Pýthijské hry, jednou za čtyři roky, byla to vlastně obdoba olympijských her. Původně se hry konaly jednou za osm let, ale byla to dost dlouhá doba a hry v Olympii se zdály lepší a tak se vzorem pýthických atletických závodů staly ty olympijské, ale navíc se zavedl i dvojitý a dlouhý běh dorostenců. V umělecké soutěži se pořádaly soutěže ve zpěvu s doprovodem píšťaly, sborovém zpěvu, hry na píšťalu a lyru, dále v přednesu básní a dramatických představení. Odměnou pýthického vítěze byl palmový list a vavřínový věnec z posvátného Apollonova stromu.
Význam věštírny byl obrovský a žádný státník se neodvážil vydat do války nebo činit závažná rozhodnutí bez rady z Delf, což svatyni dávalo obrovský vliv. Největšího rozmachu dosáhla věštírna v 7.– 6 . století př. n. l., kdy zde byly i pokladnice bohatých měst, a to podél cesty, vedoucí k Apollonovu okrsku. Vliv věštírny ale už v klasickém období postupně slábl a její osud zpečetil zákaz uctívání pohanských kultů, který vydal císař Theodosius Veliký roku 395.
V nepřístupné části chrámu bylo místo zvané Adyton, kde byl podle přesvědčení starých Řeků střed (omfalos - doslova „pupek“) Země. Zde, patrně za závěsem, věštila Pýthie, takže ji prosebníci slyšeli, ale neviděli. Pýthie byly kněžky Apollónova chrámu, v době největšího rozkvětu věštírny bývaly dvě nebo tři, později opět jedna.
Před věštěním se musela vykoupat v kalském prameni, poté ji odvedli k dalšímu prameni, ze kterého se napila, aby se probudily její věštecké schopnosti. Po skončení všech přípravných procedur ji odvedli do Adytonu. Cestou k prameni, od pramene až do svatyně byla prý zahalena šátkem a šla v doprovodu kněží. Při samotné věštbě seděla Pýthie na trojnožce a z trhliny v zemi prý vdechovala vycházející dým, podle jiných žvýkala vavřínové listy, čímž se dostávala do transu. Archeologický výzkum místa však žádnou trhlinu v zemi nenašel.
Za věštby se platilo formou darů. Některé významnější řecké městské státy si v posvátném delfském okrsku postavily tzv. pokladnice k uchování těchto darů a k odpočinku svých občanů. Nejlépe dochovanými pokladnicemi jsou například pokladnice Athén, Sifnu nebo Sikyonu. Podle archeologických nálezů byly mezi dary sochy, bohatě zdobená keramika, menší plastiky a předměty z drahých kovů, jako nádoby, ozdoby nebo trojnožky.
Za návštěvu ještě stojí nově zrekonstruované muzeum, které se pyšní spoustou nálezů z této oblasti. Vřele doporučuji.