Mystras - byzantské město
Rok zapsání: 1989
Poloha: N37 4 50.016 E22 22 0.012, Peloponéský poloostrov
Fotogalerie prosím přejděte na modrý odkaz níže:
Mystras – starověké byzantské město. Jsme vlastně na úpatí pohoří Taygetos a Mystras byl postaven na jednom z prvních kopců, které se zvedají od planiny. Hrad Kastro, který vévodí městu hluboko pod námi. Je zajímavé, že hrad a město pod ním, není nijak valně staré. Datujeme počátek 13. st. což s ohledem na minulé památky je vlastně moderní výstavba a stejně je v troskách. Zatím jsme na hradě, kde jsou zbytky Paláce despotů. Prvními byzantskými vladaři byli despotové z Morea. Moreo, byl středověký název pro celou oblast Peloponésu. Palác je v permanentní rekonstrukci, která, jak jsme si všimli, probíhá velmi vlažně. Na hradě proběhla korunovace několika byzantských králů a ve své době, musel být úžasný. Sjíždíme dolů, k spodnímu vchodu, který nás vpustí do areálu, kde je několik kostelů a klášterů a hlavně, trosky velikého města.
Jen pro představu, na celém kopci žilo 42 tisíc obyvatel což je naše středně velké město. Mystras založili r. 1249 Frankové, kteří Řecko ovládli počátkem 13. st. Město a hlavně opevnění mělo být náhradou za nedalekou Spartu, která sice byla mnohem starší a již stabilně osídlená, ale v rovině a špatně se dala bránit. Až když město připadlo byzantské říši, začalo vzkvétat. Postupem času se stalo uznávaným střediskem umělecké dokonalosti a prosperity, z čehož se dochovaly hlavně kláštery, které byly obsazené i přes pozdější úpadek. Cedule hlásají, kolik milionů Eur se sem dostalo z fondů na obnovu památek. Bludiště stezek, cest a ulic nás vede opět nahoru do kopce až k horní bráně. Takže je to vlastně úplně jedno, kterou bránou vstoupíme, protože ten šílený kopec stejně projdeme celý a vstupné 5 Eur na hlavu stojí za tu námahu. Hned u vchodu je veliká Mitropole, katedrála z roku 1309. Krásná vnitřní architektura, sloupoví a patrové prostory. Na podlaze jsou rozeznatelné původní, v mramoru vytesané, dvojhlavý byzantští orly. Podle dochovaných kronik zde byl v roce 1433 korunován poslední byzantský císař Konstantin XI. Palailodos.
Pokračujeme k velmi hezkému kostelíku sv. Theodorika. Také, mohu jen říct, moc hezoučký kostelík.
Opět spousta kamenných schodů nás vede nahoru do kopce, k ženskému klášteru Pantanassa. Tady kontroluje návštěvníky jediná žena. Jinak v každé památce patrolují muži, jako ochránci památky proti nenechavým návštěvníkům. Faktem je, že původní, malby na zdech jsou ve vynikajícím stavu a celý areál je perfektně dochovaný. V ženském klášteře je několik zbývajících řádových sester, které se starají o spoustu květin a představují jediné obyvatele, trvale žijící v Mystras. I z toho důvodu je kostel, který patří ke klášteru nejlépe dochovaný i díky permanentní údržbě. Tento kostel měl ještě to štěstí, že byl postaven jako poslední v roce 1365.
Opět po schodoch, po schodoch, šlapeme ke klášteru Perivleptos. Jedná se tentokrát o mužský klášter, který je ale opuštěný a je pouze určený k prohlídkám. Ke klášteru náleží kostel, který má v kopuli jedinečné fresky. Fresek je v každém kostelíku spousta, všude je něco namalovaného. Tady v této kopuli jsou byzantské fresky ze 14. st. Podle byzantských zvyklostí zobrazují Krista Vševládce.
Celý areál, památka, je velmi hojně navštěvovaný a opravdu stojí za prohlídku. Je to ovšem nejméně, půldenní záležitost a doporučuji si na návštěvu rezervovat více času. Otevírací doba je jako všude do 15.h a víc ani ťuk. Vyplatí se, přespat na spodním parkovišti, které je veliké a parkují tam přes den autobusy, a prohlídku vzít útokem hned po ránu, kdy ještě moc lidí nedorazilo. Autobusy začínají najíždět okolo 10h. Je úplně jedno, jestli začneme u spodní brány, protože na hrad se stejně musí vyšlapat a pokud si nechceme nechat ujít krásné kostely, tak zase musíme dolů. Zkrátka, žádná vhodná strategie tu neplatí.
Internet: http://odysseus.culture.gr/h/3/eh351.jsp?obj_id=2397 - stránky řeckého ministerstva kultury