Ohrid - Ohridské jezero
Pro více foto klikni na odkaz :
Rok zapsání: 1980
Poloha: N41 07 05 E20 48 48, 180 km jižně od Skopje
Ohrid rozhodně není jen tak nějaké makedonské město na břehu jezera. Jeho historický i kulturní význam je evropského dosahu. Město i jezero byly v roce 1980 zapsány mezi světové dědictví UNESCO.
První zmínky o osadě zvané původně Lychnidos pocházejí ze 4. století př. Kr., kdy byla dobyta Filipem II. Makedonským. Ve 2. století př. Kr. byla osada dobyta Římany a stala se součástí obchodní cesty Via Egnatia mezi Jaderským a Egejským mořem. V 6. století po Kr., se v okolí Lychnidu, náležejícího k Byzantské říši, začal usazovat slovanský kmen Brsajců. Z 9. století pak pochází nynější slovanský název města vzniklý z výrazu „vo hrid“ neboli „na kopci“.
Na přelomu 9. a 10. století se Ohrid stal útočištěm žáků sv. Cyrila a sv. Metoděje vyhnaných z Velkomoravské říše. Nejvýznamnější z nich byli sv. Kliment Ohridský a sv. Naum. Při klášteře, který v Ohridu založil svatý Kliment, vznikla literární škola, díky které se z Ohridu stalo nejvýznamnější centrum slovanské kultury a vzdělanosti, která se odtud dál šířila po východní Evropě.
Koncem 10. století vystavěl na kopci nad městem car Samuel I., vůdčí postava povstání proti byzantské nadvládě, velkou pevnost, která tvoří dominantu města i dnes, a učinil z Ohridu hlavní město Bulharské říše. V roce 1014 však byl car Samuel poražen Byzantinci, čímž se významně snížil politický význam města.
Ohrid, nad nímž se vystřídala nadvláda byzantská, bulharská, srbská i osmanská, zůstal do počátku 18. století významným církevním centrem a sídlem patriarchátu.
Ohridské jezero je bezesporu velmi zajímavým přírodním úkazem. Je pravděpodobně nejstarším v Evropě a s 288 metry také nejhlubším jezerem na celém balkánském polostrově. Žije zde asi 200 druhů endemických živočichů, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi tyto druhy patří i známí ohridští pstruzi. Jezero leží v tektonické kotlině a jeho břeh patří z větší části Makedonii, z menší Albánii. Jezero nemá žádný viditelný přítok, voda se do něj dostává prosakováním krasovou horninou z výše položeného Prespanského jezera.
Další specialitou Ohridu a vesnic v jeho okolí je výroba tzv. ohridských perel. Nejde o skutečné perly, vyrábějí se speciální metodou ze šupin ohridských pstruhů. Z perel se pak vyrábějí šperky, které se vyvážejí do celého světa. Náhrdelník z nich má ve své sbírce i britská královna Alžběta II. í