Riga
Rok zapsání : 1997
Poloha: N56 57 E24 15,012 0,012 7 hlavní město Lotyšska
Riga je krásné město, které nás velmi udivilo svojí výstavností a takovou, upraveností. Celá stará část města je velice pěkně zrekonstruována a plně si zasloužila zápis do seznamu světového dědictví. Velmi doporučuji se na chvíli zastavit a udělat si půl denní výlet do historického centra. Zbytek Rigy je ryze socialistické výstavby a tudíž, velmi ošklivý. Teda alespoň pro mne. Okrajové části a paneláková výstavba je absolutně příšerná. Několik velmi moderních budov okolo řeky je parádních, ale těch je velmi málo.
Stará Riga
Historické centrum Rigy zvané Stará Riga (Vecrīga) se nachází na pravém břehu řeky a z významných památek vyjmenuji ty nejdůležitější.
Dům Černohlavců
První písemná zmínka o této skupině domů je z roku 1334. Na rižském náměstí se nachází dům pojmenovaný buď po sv. Mořicovi, který byl patronem cechu svobodných kupců, nebo kvůli černým pokrývkám hlavy, kteří kupci nosili. Původní budova ze 14. století, která svobodným kupcům patřila, ale byla za Druhé světové války vybombardována. Současná stavba je z roku 1999.
Dóm s Rižským zámkem a řekou Daugavou
Románská monumentální katedrála, dnes patřící luteránům, je největším kostelem v pobaltských státech. Začala vznikat roku 1211 a v průběhu století byla několikrát přestavována. Kvůli její stavbě byly strženy původní domy. Dnes jejich přítomnost připomínají jenom dlažební kostky na náměstí, sestavené v jejich půdorysech. (Z náměstí je možno spatřit mj. i věže tří velkých rižských kostelů: krom Dómu jsou to ještě věže sv. Jakuba a sv. Petra.) Nejzajímavější je, že ani na jedné věžičce není umístěn kříž. Místo toho se tam nachází větrné korouhvičky v podobě kohoutů, které podle pohanských pověr mají odrazovat zlé duchy. Uvnitř katedrály se nacházejí jedinečné varhany s 6768 píšťalami, rejstříky obsahují i zvuky větru a moře. Původní varhany ze 16. století byly po 300 letech v roce 1884 nahrazeny novými.
Rižský zámek (Rīgas pils)
Původně hrad postavený z vůle křižáků (Mečoví rytíři) roku 1330 mimo tehdejší městské hradby, náhradou za starší hrad ve městě, zničený Rižany. Až do roku 1481 na hradě sídlil velmistr řádu; o 3 roky později byl hrad měšťany vypálen a pobořen. V letech 1509–1515 z nařízení mečonošů byl hrad Rigou opět postaven, ovšem už v jiné podobě. Za pozdější polské a švédské vlády hrad několikrát stavebně upravovali; za ruské éry byl roku 1818 zásadně přestavěn v duchu tehdejší zámecké architektury a ještě rozšířen v letech 1860–1862. Posledním velkým zásahem byla adaptace na prezidentský palác (1939), pietně zrekonstruovaná v 90. letech po znovudosažení nezávislosti. Mezi lety 1922–1940 a opět od roku 1995 zámek slouží jako sídlo prezidenta Lotyšské republiky. Kostel svatého Petra (Pēterbaznīca)
Kostel sv. Petra
Jedná se o nejvyšší středověkou budovu v Rize. Zajímavostí je, že její věž několikrát vyhořela. Poprvé byla věž vztyčena v roce 1690, ale již za 31 let shořela. Opětovně postavena byla roku 1746. S tím se pojí pověst o staviteli, který prý po dokončení kostelní věže na jejím vrcholu vypil sklenici vína a hodil jí dolů. Na kolik střepů se rozpadne, tolik století bude nová věž stát. Sklenice dopadla do slámy a rozbila se pouze na dva kusy. A opravdu – za dvě století, v roce 1941, zasáhla věž při německém bombardování bomba... Poslední oprava byla provedena v roce 1973. Tentokrát byla původní dřevěná konstrukce věže nahrazena kovovou.
Kostel svatého Jana (Jāna baznīca) s dominikánským klášterem
Podle pověry byli do jeho zdí pohřbeni zaživa dva mniši, kteří si mysleli, že si takto zajistí svatost. Při rekonstrukci kostela v 19. století se ale ostatky mnichů opravdu našly. Byly ponechány na původním místě.
Kostel svatého Jakuba (Jēkaba baznīca)
První zmínky o kostele jsou z roku 1225. Toto datum je také vytesáno nad vstupní branou. Zajímavý je neobvyklý tvar věže. Kostelní zvon totiž nevisí uvnitř, ale vně věže. Současný zvon pochází z roku 2001, protože původní byl za první světové války dovezen do Ruska a roztaven.
Prašná věž
Je poslední zachovanou částí bývalých městských hradeb. Pochází ze 14. století. Poté, co byla téměř zničena Švédy, byla znovu opravena. V 19. století ale dlouhá léta chátrala. Teprve když se jí ujali němečtí studenti, kterým se podařilo město přesvědčit, aby jim budovu pronajalo za symbolickou částku jednoho rublu za rok, byla znovu opravena. Studenti vyklidili holubí trus, který se za léta ve věži shromáždil, a prodávali ho jako hnojivo. Vydělali si tím na opravu věže. Díky studentům se tedy Prašná věž zachovala dodnes, kdy je součástí Lotyšského vojenského muzea.