Kuršská kosa
Kuršská kosa
Rok zapsání : 2000
Poloha: poloostrov přístupný z přístavu Klaipeda
Unikátní místo njen v rámci Litvy, ale i celé Evropy. Mořský záliv mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí takřka dokonale přehrazuje dlouhý písečný pruh země. Mezi borovými lesy tady nad mořem vyrůstají duny jako na Sahaře. Některé dosahůjí výše až 15m běžněji okolo 10m Kuršská kosa je dlouhá 97 km a široká jen 0,4 až 3,8 km, z toho je nám přístupná necelá polovina, která patří Litvě.
Fotogalerie :
Do ruské části kosy se nelze dostat jinak, než na vízum. Celý poloostrov protíná kvalitní silnice a pěkná cyklostezka, která povětšinou vede hned vedle dun. Celá Kuršská kosa zabírá 180 km2 a je chráněná v rámci dvou národních parků a jako společná litevsko-ruská lokalita byla zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO.
Prakticky celou část kosy směrem k Baltskému moři pokrývá jedna dlouhá pláž široká 25 – 70 m a za ní se zdvíhá dunový hřeben široký 120 – 130 m.
Vyskytuje se zde velmi bohatá fauna a flora. 900 druhů rostli z toho 31 ohrožených a 40 druhů savců z nichž největší los, který je symbolem Kuršské kosy. Jedna z hlavních migračních tras každým rokem hostí na 300 druhů ptáků. Což je neuvěřitelné číslo.
Trocha historie: po ústupu ledovců utvořily sedimenty nanesené na okraji Baltského moře kopcovitý hřeben. Jeho nejvyšší vrcholky vystoupily nad hladinu a tak vznikl pás ostrůvků. Jak moře naplavovalo písek, charakter ostrůvků se měnil a asi před 7 000 lety se postupně ostrůvky začaly spojovat až vznikl písečný pruh země, který poryl hustý les. Lidé ovšem mezi 15 – 18. Stolím začali lesy postupně kácet a písek začal spolu s větrem měnit tvar a duny začaly růst. Postupně tak 40 metrový nános písku pohřbil 14 vesnic a až v polovině 19. Století se začalo s výsadbou odolných borovic z Dánska. Borovice měly a také zpevnily písečný břeh a vytvořil se přední dunový hřeben podél celé mořské části Kuršské kosy. Stabilizační práce pokračují prakticky dodnes.
První lidé se usadili na kose již v 4.tisíciletí př. n. l. . Ve druhé polovině 13. Století ji dobyli řádový rytíři a pak se zde majitelé, střídali stejně jako v Klaipédě.
Na Kuršské kose jsou vlastně tři letoviska, osady zaměřená výhradně na turistiku. Z trajektu je to kousek do osady Smiltyně, kde je Delfinárium a skanzen rybářské vesnice. Další letovisko je Joudkranté roztažené do 2 km délky a za dalších 26 km městečko Nida. V severní části Joudkranté se nachází tkzv. Jantarová zátoka, kde v roce 1860 těžilo jantar na tisíc pracovníků. Podle dochovaných záznamů se jantaru vytěžilo jen z této zátoky 2 250 tun.
Naučná stezka vede na největší dunu Parnidis, jižně od městečka Nida, ostatně naučná cyklostezka vede celým poloostrovem a je mnohem příjemnější než celou tuto krásu absolvovat autem, protože na mnoho krásných míst se nedá dostat jinak než pěšky od auta 1 – 2 km z několika málo parkovišť.
Výletní trajekty nás pohodlně dovezou do Nindy a Jounkrnaté odkud se dá pohodlně jet na kolech zpět nebo na kolech tam a zpět po vodě do Klaipedy. Obě dvě možnosti jsou velmi příjemné.
Z výběžku Venté, který je Kurčským zálivu naproti Kuršské kose je vidět vnitřní strana kosy, ze zálivu a i tady je mnoho písečných dun.
Kuršská kosa stojí za zastavení a sundání kol a prozkoumání oblasti na kolech. Je to mnohem svobodnější a uvidíme mnohem více krásných míst, kde při troše štěstí potkáme divokou zvěř v klidu se pasoucí. Časově to vyjde úplně na stejno, jen je člověk více spojen s touto krásnou a jedinečnou přírodní raritou.