Vilnius
Vilnius - historické centrum
Rok zapsání: 1994
Poloha: N54 41 12.E25 17 35
Nemá cenu zde popisovat a vyjmenovávat tu spoustu kostelů a krásných uliček, ale má cenu jen tak se bezcílně toulat a procházet se po náměstíčkách a okukovat místní bzukot a cvrkot. Je příjemné dát si dobrou kávičku na jednom z mnoha perfektně čistých, upravených náměstí a nechávat na sebe působit celou pohnutou historii města, kdy se člověk jen diví, že zde mohlo vůbec tolik památek zůstat.
Ale, trocha historie nikoho ještě nezabila a sem patří.
Vilnius, krásné, starobylé město, které se jako hlavní město Litvy objevuje už v roce 1323 v dopisech velkovévody Gediminase, který jimi zval do své země Němce a Židy, aby se sem přišli usadit. Městská práva získal Vilnius od litevského velkovévody a polského krále Jagella 1387. Město dále pokračuje ve svém růstu a vrcholu dosahuje za vlády Zigmunda II. Augusta, který sem přestěhoval svůj dvůr. Král Štěpán Báthory zde založil v roce 1579 univerzitu a město se dál otevíralo přistěhovalcům, kteří jej dál obohacovali. Pak ovšem přišla první rána v podobě rusko-polské války ( 1654 – 1667 ) kdy Vilnius okupovali a devastovali Rusové. Třetí dělení Polska přiřklo Vilnius Rusku a to následně zničilo městské hradby. 1820 obsalid město Napoleon při svém tažení na Moskvu. Po vyhnání Napoleona město opět přešlo pod zprávu Ruska a téměř okamžitě byla zakázána polština a litevština. Během první světové války město zase chvíli patřilo Němcům a po jejich stažení se o město zase začali všichni přetahovat. Nejprve město obsadila polská domobrana, pak polská armáda a dále Sověti. Nakonec to byli Poláci, kdo ovládl Vilnius. V roce 1922 polská armáda město i s okolím anektovala. Litevci museli město opustit a většinu města tvořili Poláci a Židé. V roce 1940 pro změnu Vilnius okupovala sovětská vojska a město s územím se stalo jednou z mnoha zemí tehdejšího Sovětské svazu. Vznikla Litevská SSSR a téměř okamžitě tajná policie NKDV zatkla a poslala 40 000 lidí na Sibiř, odkud se jich vrátila jen hrstka. V červnu 1943 obsadili město Němci a vznikla dvě židovská gheta. Desítky tisíc židů byly povražděny na okraji města a v roce 1944 dobyla zpět město Rudá armáda a mnoho poláků bylo zase vypovězeno do Polska. Poslední boje se ve Vilniusu udály 13.ledna 1991, kdy sovětská armáda zaútočila na rozhlas a televizi a snažila se zabránit odtržení Litvy od SSSR. V srpnu téhož roku Rusko uznalo nezávislost Litvy a tím je snad už jednou pro vždy uzavřena epocha vraždění, odsunů a okupací.
Je až s podivem, že vůbec někdo ve městě zůstal.
Nicméně Vilnius i přes tak velmi krátký čas svobody udělal obrovský kus práce na svých památkách a zapsání města na seznam UNESCO je jen oprávněné. Je to město kostelů, kterých je tu více jak 40, město krásných prastarých uliček, které jsou moc hezky zrekonstruované. Katedrála na Katedrálním náměstí nás ohromila svojí monumentalitou a čistotou slohu a vypracováním, parky upravené a čisté plné laviček a odpočinkových míst. Krásné restaurace a kavárničky. Pohoda a klid.
www.vilnius.lt - oficiální stránky