Paestum - Archeologická lokalita
Rok zapsání : 1998
Poloha: E 40 ° 39' N 14 ° 36'E
Do foto galerie přejdi na modrý odkaz:
Paestum a ohromné chrámy na okraji města patří k nejlépe dochovaným památkám a vzpomínkám na Velké Řecko, a to máme rádi. Celá oblast jižní Itálie byla velkou řeckou kolonií. Paestum se původně jmenovalo Poseidonie, na počest Poseidona, řeckého boha moře a vzniklo kolem roku 600 př. n. l. a než oblast ovládli Římané, stihly tu Řekové vystavět několik chrámů, cvičiště, bazény a samozřejmě živoucí velké město. Za Římské éry se město stalo velmi důležitým přístavním a obchodním centrem, jenže, okolní bažiny stále sužovaly obyvatele maláriemi, plno havěti jako jsou hadi a štíři a v neposlední řadě velmi časté nájezdy Saracénských dobyvatelů způsobili, že místní město pozvolna opouštěli, až se úplně vylidnilo a mnoho staletí jen chátralo a rozpadalo se. Nánosy země, bahna a písku po čase město přikryly a perfektně zakonzervovali. Až koncem 18. století dělníci při stavbě silnice náhodně objevili zbytky chrámu a nová epocha Paestumu mohla začít.
Vstupné je 9 eur, ale dá se platit méně pokud chceme jen na vykopávky a chrámy a zvlášť si můžeme zaplatit vstupné do muzea. Podle průvodce by muzeum nemělo být nic moc, ale opak je pravdou a k tomu se dostanu později.
Vysvitlo na chvilku sluníčko a my to bereme úprkem do prvního chrámu, musíme využít krátké dešťové přestávky a pokoušíme se prokličkovat mezi větrem a těžkými mraky, které opět nevěští nic dobrého. Už jsme se za poslední měsíc naučili, že i kdybych měla rozvařený oběd, tak vše jde stranou a my se vrháme ven.
V areálu Paestum jsou k vidění naprosto překrásné tři chrámy, které spadají do období 600–450 l. př. n. l. Nejstarší je tak zvaná bazilika, ve skutečnosti je to Héřin chrám. Ohromné sloupy nás nenechají na pochybách o zručnosti a mistrovství tehdejších stavitelů. Osmnáct sloupů po stranách a devět sloupů uvnitř. Vše je perfektně zrekonstruované a překrásné. Málo kde se můžeme volně procházet uvnitř chrámu. Nikdo na nás nepíská, nikdo nás nevyhání a vstup dovnitř je povolen. Je to úžasné, příjemné a krásné.
Dalším chrámem je Neptunův chrám. Je to největší a nejlépe zachovalý chrám ze zmiňovaného trojlístku. I když byl prý původně zasvěcený Neptunovi, současné studie tvrdí, že ve skutečnosti je to chrám boha Apollona. Tak, nám to je celkem jedno, hlavně, že tu jsme a můžeme si vše prohlédnout. Chrámu vlastně chybí pouze střecha a výplně vnitřních zdí, jinak je téměř kompletní, a to se zase hned tak nevidí. Je úžasné, že i sem je vstup povolen a my se můžeme volně projít vnitřkem chrámu.
Poslední je Cereřin chrám. Je nejmenší ze všech a poslední dobou slouží jako křesťanský kostel.
Prohlídku jsme stihli jen tak tak a jdeme ještě do muzea. To bych obzvláště doporučila, protože je tu za málo peněz hodně k vidění. V průvodci se sice píše, že muzeum je maličké a celkem nic moc, ale velmi nás překvapilo svojí rozlehlostí a ohromnými sbírkami starého řeckého a římského umění. V patře je k vidění spousta nářadí a nádob z bronzového období, a co nás velmi zaujalo, je nářadí z roztavených hornin ze sopečné činnosti.
Nicméně, celé přízemí je jedna veliká vitrína vedle druhé plné překrásných váz a nádob na olej, víno a tak podobně. Rázem jsme se ocitla ve starém Řecku a v těch nejlepších Řeckých muzeí. Perfektně nasvícené exponáty a samozřejmě popsané. Všude je příjemné přítmí a znavený návštěvník může spočinout na jedné z mnoha lavic. Opravdu, tak pěkné muzeum se hned tak nevidí. Vřele doporučuji k návštěvě.