Aquileia - Patriarchální bazilika
Rok zapsání: 1998
Poloha: N45 46 06 E13 22 03, Julské Benátsko, 130 km západně od Benátek
Do foto galerie přejdi na modrý odkaz :
Antické pozůstatky a patriarchální bazilika byly v roce 1998 zapsány do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Dějiny Aquileie jsou velmi pestré a bazilika v Aquilei patří mezi největší v Itálii. V římské době zažilo město svůj největší rozmach. Dnes je Aquileia pouze malým ospalým městečkem. Můžeme zde však obdivovat památky, připomínající slavnou minulost. Z římské doby tu stojí zříceniny římského fóra, mauzoleum, ruiny říčního přístavu, římské pohřebiště a nejvíce známé jsou raně křesťanské mozaiky v interiéru baziliky, které pocházejí ze 3. stol. Z raně křesťanské doby je i dodnes stojící baptisterium před budovou baziliky, jejíž fasáda pochází z přestavby prvního komplexu ze 4. stol.
Původně tady byla keltsko - venétska osada jménem Akilis, kterou založili keltští Karnové, kmen z Alp. Žili zde však hlavně původní Venetové a pravděpodobně také Ilyrové. Ve 2. století před Kr. oblast ovládli Římané. Římští konzulové Publius Cornelius Scipio Nasice, Gaius Flaminius a Lucius Manlius Acidinus byli v roce 181 před Kr. římským senátem vysláni založit město Aquileia spolu s 3000 římskými kolonisty. Později se k nim připojili další početné rodiny vojenských veteránů. Aquileia i celý kraj Venetia tedy kolonizovali Římané. V roce 89 před Kr. město získává statut municipia a všichni obyvatelé města získávají římské občanství. Vzestup Aquileie však začal na přelomu letopočtů, za prvního císaře Augusta, který město povýšil na hlavní město (caput) kraje Venetia et Histria Venecia a Histria). V období Augustovy vlády zde byly postaveny luxusní vily. Město bylo nazýváno "druhým Římem". Rozmach následoval i v pozdějších obdobích. V Aquileii končila i slavná Jantarová stezka, která se táhla od Severního moře přes Carnuntum až sem. Odtud se jantar vyvážel do různých končin říše. Ve městě byly i sklářské fabriky a od 3. století i mincovna. Proslulé bylo i místní víno a kolem města se pěstovalo hodně révy.
Ve 4. století zde byla postavena velká křesťanská bazilika na podnět císaře Konstantina a aquileiského biskupa Theodora. Následující biskupové Fortunacián a Chromatius dali baziliku zvětšit. Bylo zde postaveno i dodnes dochované externí oktogonální baptisterium. Šlo o starokřesťanských komplex, který sestával ze dvou velkých bazilik. Stál zde i biskupský palác. Bazilika byla poškozena během vpádu Hunů, ale její mozaiky můžeme obdivovat i dnes. Tyto mozaiky jsou největší raně křesťanské mozaiky v Evropě. Největší rozmach města byl ve 4. století, kdy zde žilo 300 000 obyvatel.
Tak ohromné množství lidí se někam muselo vejít a když se procházíme po okolí basiliky, vůbec nechápeme, kde tu mohlo být město. Dneska je to o pár domcích a polích.
Bazilika je podle nás, jedna z nejméně úchvatných a zajímavých staveb. Mozaiky jsou krásné a stojí za to je vidět. Nicméně, pokud by to měla být pro nás velká zajížďka, asi bych se přimlouvala za to, tuto památku jednoduše vynechat.