Klášter Fontenay a Katedrála Vézelay 18.10.2021

Naší dnešní první zastávkou je cisterciácký klášter Abbaye de Fontenay.

Celý klášter je zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO.

Klášter je zasazen do krásné přírody, bohaté na buky, duby a v podzimu je to tu krásné.

Nicméně, do kláštera jsme se dneska nedostali, ale to vcelku nevadí.

Vstupné je 10 eur na hlavu a k vidění je vlastně jen klášter, hospodářské budovy okolo a strohý románský kostel. Já jsem alespoň tady upekla nový koláč, který je výborný a vhodný na cesty.

Katedrála Vézelay

Další zajímavostí, které nás dneska čeká je maličká vesnice Vézelay.

Díky pozůstatkům sv. Marie Magdaleny se Vézelay stal velmi důležitým poutním místem.

Sv. Bernard zde vyzýval k druhé křížové výpravě, to bylo už v roce 1146, pak se tady setkali francouzský král Filip August a Francouzský král Richard Lví srdce, aby vyrazili společně na další křížovou výpravu.

Až do roku 1280 bazilika jen vzkvétala.

Od roku 864, kdy vznikla, nahromadili kněží a mniši obrovské prostředky, které jim umožnili postavit monumentální chrám v tak maličké vesnici.

Jenže, nejen světská sláva je polní tráva. Kosti sv. Máří Magdalény uložené v překrásné zlaté pokladnici se ukázaly jako falešné.

Až do roku 1280 poutníci věřili, že se chodí klanět k pravým ostatkům, ale ukázalo se, že vzácné ostatky sv. Máří Magdalény nikdy neopustili kostel St. Maximim v Provence.

To ovšem neznamená, že bychom nemohli také napsat na papírek prosbičku světici s přáním. 

Košík s přáními a připravený papír a tužky jsou hned u mřížoví v kryptě, kde je relikviář uložen.

Podle množství lístků nikomu moc nevadí, jaké ostatky jsou ve zlaté schráně. Ostatně ani nám, a tak také prosíme o splnění maličkých přání.

Parkovišť je pod městem několik, a tak není problém během chvilky vyjít do prudkého kopce až k bazilice. Hlavní loď baziliky je typicky románská, za to příčná loď je už v gotickém stylu. 

Bazilika měla velmi pohnutou historii a nebýt historického architekta pana de Duc, který se v roce 1840 zasadil o znovu vybudování, obnovení baziliky.

Kostel nejdříve zničil požár, pak byl vypleněn hugenoty, během Velké francouzské revoluce byl znesvěcen, následně několikrát zasažen bleskem až v první polovině 19. století byl už definitivně zničen a na spadnutí.

Přesto se dneska procházíme naprosto jedinečnou stavbou a jen udiveně obdivujeme lidský um a vytrvalost. Kostel se podle dobových kreseb podařilo znovu postavit, opravit do dnešní krásy. Za kostelem je nejen krásná malá zahrada, ale i park, odkud je úžasný výhled do dáli.

Odjeli jsme do další maličké vesnice Saint Pére, kde spíme, jak jinak, u hřbitova.