Kostel Petäjävesi
Rok zapsání: 1994
Poloha: N62 15 00 E25 11 00,
Tak jako všude ve světě se s památkou UNESCO chlubí, tady ani náhodou. Odbočky na kostel jsou velmi dovedně ukryté, pokud teda vůbec jsou. Už odbočka na Petäjävesi je jen jedna jediná a velmi snadno se dá přehlédnout. Naštěstí nás vede navigace, ale i tak je to škoda. Spousta cestovatelů nemá průvodce a nemá stažené zajímavé body cesty z internetu a památku lehce mine. Tady teda určitě. Každopádně už odbočka do maličké vesnice a silnice ryzím venkovem je zážitek. Jedeme 30 km skoro osamoceně, jen okolo několika farem a domů. Opět, vyfotit stavení je náhoda, protože stále jsou ukrytá za hradbou stromů a keřů.
Kousek, vedle kostela je velké a pohodlné parkoviště a my jdeme na prohlídku. Bohužel, počasí se neumoudřilo. Stále občas poprchává a tak fotky nejsou nic moc.
Kostel v Petäjävesi byl postaven ve finské vesnici, která dříve patřila Švédům, Petäjävesi mezi lety 1763-1765. Je celý ze dřeva a je ukázkou skandinávské architektury, avšak zároveň je postaven pod vlivem renesance a má i gotické prvky. Pro svou unikátnost a jedinečnost byl v roce 1994 zařazen ke světovému dědictví UNESCO.
Starý kostel v Petäjävesi v centrálním Finsku byl postaven z dřevěných kmenů.Tento luteránský dřevěný kostelík je typickým příkladem jedinečné architektonické tradice, která spojuje renesanční koncepci centrálně plánovaného kostela se staršími formami vycházejícími z gotických oblouků.
Kostel byl opuštěn, několikrát přestavován a opravován. Kupodivu nikdy nevyhořel a nebyl srovnán se zemí.
Vstupujeme a okamžitě jsem obráni o 6 EUR na hlavu, ale máme kostel sami pro sebe a je to něco naprosto unikátního. Už jen pohled z venku je úžasný. Střechy působí jakoby krajkovým dojmem a při bližším pohledu je patné, jak jsou jednotlivé dřevěné tašky opracované. Celý kostel sedí na velikých kamenech jakoby tak nějak poskládaných. Stěny jsou z velikých opracovaných kmenů a jednotlivé díly do sebe zámkově pasují vytesanými překlady.
Původně zde byl jen maličký kostel, který byl postaven jako kaple pro okolní oblast. Místní lidé v roce 1728 dostali povolení k vybudování hřbitova a malého vesnického kostela na vlastní náklady.
Vlastní kostel byl postaven v letech 1763 až 1765, ale ještě neměl nynější vzhled. Zvonice byla postavena v roce 1821. V 19. století kostel prošel několika rekonstrukcemi. Původní je vnitřní vybavení a jen několik málo prken v lavicích je vyměněných. Zajímavá kazatelna s původní dřevěnou výzdobou. Každopádně úchvatná dřevěná podlaha. Mimochodem, pod dřevěnou podlahou se také pohřbívalo.
Venkovní hřbitov je velmi starý a těsně přiléhá k nádhernému jezeru.
Internet
http://whc.unesco.org/en/list/584 - základní informace na stránce UNESCO
www.petajavesi.fi - stránky lokality