Pneu na obytném voze

  Pneumatiky, jak hustit, jaké používatv létě nebo v zimě

  Pneumatiky, jak hustit, jaké používatv létě nebo v zimě a jak se k nim celkově chovat je, tak velké a složité téma, že jsem trochu na vážkách, jak to pojmout. Na jedné straně je moje praxe, naše zkušenost a na druhé je zkušenost odborníka. Na jedné straně náš styl jízdy, kdy nejezdíme po dálnicích, v létě jsme v chladných destinacích na severu a stále jsme podle českých předpisů přetíženi a na straně druhé je obytné auto, které jede v létě po dálnici na jih k moři, které má předepsanou váhu a za den ujede 800 km, jako nic. Požádal jsem kamaráda Martina o rady porady, který se zabývá pneumatikami mnoho let, pracuje v oboru a je velmi zkušený, sečtělý, a hlavně dané věci opravdu rozumí. Proto v článku uvádím moje zkušenosti a zkušenosti odborníka.

 Otázka je, co od pneu, každý z nás očekává. Asi hodně záleží na tom, jak to máme každý z nás v sobě nastavené. Vždy, když se někde někdo s někým baví o pneu, tak většinou se skoro každý, snaží trumfnout jeden druhého, kolik kilometrů na pneu najel, čím více tím se jedná o lepšího a zručnějšího řidiče, je to takové nepsané měřítko.

   Za sebe můžu říci, že i u mne byly doby, kdy jsem se chvástal tím, kolik jsem na pneu najezdil (tím myslím první roky strávené za volantem čtyřiceti tunového kamionu) S léty praxe, přibývajícími roky se můj pohled na toto postupně měnil. Jedna zásadní věc, která toto ovlivňuje je, kdo pneu, na kterých jezdíme platí. Pokud si je platím sám, tak si styl jízdy a zacházení s pneu určuji já. Pokud jsem zaměstnanec a pneu tudíž za mne hradí kdosi, tak většinou bývá ze strany toho kdosi?? tlak, aby na pneu, které dává k dispozici řidičům vydrželi co možná nejdéle (tady ale nejde o stáří ale najeté km) Ono, když máte na takovém kamionu 12 pneu a každá stojí bratru deset tisíc korun. To už stojí za to přesvědčit řidiče, aby s pneumatikami zacházeli slušně. 

   A co to vlastně je to slušné zacházení??

Jedna zásadní, a i povinná věc pro každého, kdo sedá do vozidla (jakéhokoli) je, že než vyrazí na cestu (silnici) musí mimo jiné, zkontrolovat stav a nahuštění pneumatik. Nevím kolik je řidičů, co každé ráno, když jedou do práce běhá kolem auta a minimálně kopne do pneu, aby zjistil, v jakém stavu pneu jsou. Ti zkušenější poznají, že něco není v pořádku již po pár kilometrech. A ti co ne, tak na to přijdou také, ale většinou pozdě, kdy již je pneu k nepoužití. 

Hmotnost auta

Předně musím nejdříve napsat něco o našem Flíčkovi. Jedná se o Fiat Ducato na podvozku, kterému se říká Alko.  Tento podvozek je postaven na větší zatížení a to na 4250 kg.  A to z důvodu toho, že v Německu může držitel řidičského oprávnění na osobní vozidlo řídit i právě takovéto vozilo s touto celkovou hmotností. 

 Při koupi našeho Flíčka se nás prodejce ptal, jakou chci do TP napsat tonáž. Samozřejmě jsem musel říci že do 3500 kg.

  Z tohoto vyplývá že náš podvozek snese větší zatížení, a to až oněch 4250 kg.

Slovo odborníka :

Pozor na uvedenou maximální hmotnost vozidla.

Pokud má některý bydlík v TP zapsánu max. hmotnost přes 3500 kg, pak se v ČR na něj může nahlížet jako na nákladní vozidlo a v zimním období, pokud je sníh nebo led, by tedy musel mít na hnací nápravě zimní pneu hloubkou vzorku min. 6 mm. Naopak na hnané nápravě by nemusel mít paradoxně ani zimní pneu a stačí 1,6mm. To je jeden z paradoxů Českých zákonů. Vyhláška v ČR řeší u vozidel nad 3500kg pouze hnací nápravu a přední není vůbec zmíněna. Většina zemí má zimní normu 4 mm.

 

 Pneumatiky

A nyní k pneumatikám, naše jsou 215/70 R15 CP 109 R tento údaj je na boku každé pneumatiky, a ještě údaj o max. tlaku na který je možno pneu nahustit a jiné údaje.

Mne v tuto chvíli zajímají poslední dva údaje 109 R jedná se o to že 109 je index nosnosti v našem případě je to 1030 kg a R znamená jakou nejvyšší rychlostí můžu na těchto pneu jet což v tomto případě R je 170 km/h.

  Další údaj, který najdeme na pneu je na kolik barů můžeme tuto pneu nahustit a opět max.

 V našem případě je napsáno 5.5 bar

 Nyní tedy víme, jak můžeme každou pneu zatížit a jaký tlak max. pneu vydrží aniž bychom riskovali poškození. Jdeme tedy dále na vozidle máme čtyři pneumatiky z toho každá má nosnost 1030 kg což dohromady je 4120 kg. Pokud bude rozložení hmotnosti našeho Flíčka optimální můžeme vážit oněch 4120 kg, což nám ale nedovoluje konstrukce vozidla a vlastě hodnota max. hmotnosti stanovená ve velkém a malém Technickém průkazu. A každou pneu můžeme nahustit na 5.5 bar. Ještě máme na vozidle štítek u Fiat Ducato je na sloupku dveří u řidiče, kde jsou hodnoty, jaký tlak by měl být v pneu na přední a zadní nápravě. V našem případě je na tabulce přední náprava 5 bar a zadní 5.5 bar. Nyní tedy víme, jak na tom jsme u mne je to takto:

Flíček váží i s posádkou a plnou lednicí zásobami jídla nádrží s vodou nádrží s naftou a vším co na naši cestu potřebujeme právě oněch 4120 kg plus mínus 100 kg (jídlo, voda, obsah lednice, nafta).

 Pneumatiky hustím zásadně studené, a to co nejvíce (prostě po ránu) tlakuji je na 5.8–6 přední i zadní. Je to o trochu víc, než udává údaj na pneu a cedulce na sloupku dveří, ale něco proměří tlakoměr, který je u stojanu, kde kontroluji. V každém případě při takto nahuštěných pneu kontroluji častěji jestli se uprostřed dezénu neopotřebovávají více než na okrajích. U podhuštěných je to opačně na stranách se sjíždí více než v prostředku.

 Slovo odborníka:

Huštění – zmiňuješ, že hustíš více než je maximální udaný tlak. Osobně vím, že pneu to vydrží, ale pozor při delších jízdách Tlak se po zahřátí pneu huštěných vzduchem zvýší na delší cestě třeba i o 20–30 % podle vlhkosti vzduchu. My používáme k huštění pneumatik vzduch, který je za kompresorem sušen sušičkou, a i takový vzduch má stále rozpínavost.

Osobně bych doporučoval a na svém voze mám pneu huštěné dusíkem.

Někteří lidé namítají, že vzduch je vlastně z většiny stejně dusík tak proč. Atmosféra obsahuje až 78 % dusíku. Nicméně ze zkušenosti vím, že pokud nahustím pneu v Praze vzduchem na 2,4bar tak v Brně mohou mít klidně 3,0bar, kdežto pneu huštěná na 2,4bar dusíkem bude mít v Brně 2,5bar. Tvrdnutí pneumatiky díky přehuštění a následně natlakování teplem má pak vliv jak na přilnavost, tak i na trpění podvozku. Máme v našem servisu uskladněno 2200ks kol zákazníků a pokud dohušťujeme po půl roce uskladnění pneu huštěné vzduchem, běžně musíme dohustit cca 0,5bar. Pneu huštěné dusíkem nemusíme hustit skoro vůbec nebo max. 0,2bar. Dusík má totiž mnohem větší molekuly a tudíž mnohem horší prostupnost porézním prostředím, jakkoliv se může guma nebo pryž zdát neporézní. I sklo je porézní :o)). Zároveň pneu tolik netrpí oxidací díky kyslíku, ale to je podružné, jelikož pneu dnes už nejezdí 10 let ale většinou se mění za 3–5 let.

 Kdy měním pneumatiky

První, co musím podotknout je, že nejezdíme po dálnicích a pokud už na dálnici musím tak jedeme max. 100 km, ale spíše menší rychlostí mezi kamiony. Jinak jezdíme po okreskách a místních komunikacích, kde kolikrát skoro nikdo nejezdí.

 Při takto zatížených pneu je kontroluji hodně často vizuálně a každé cca dva měsíce i tlakoměrem.  Celkem často pneumatiky přendávám z přední na zadní nápravu hned jak uvidím jakékoli změny. To hlavně na předních, jelikož hodně často zajíždíme na místa mimo silnici po šotolině i kamenech k moři, a to někdy po dost krkolomných cestách jak z kopce, tak do kopce. Ale ono stačí i hodně prudký kopec s trošku drsnějším asfaltem (který je právě v zemích na jihu kvůli teplotě od slunce) a na předních záběrových pneumatikách se vzorek natrhá.

Z tohoto důvodu je ihned přendám na zadní nápravu a oni se tam zas trošku srovnají tím, že se ojedou a tak dále pořád dokola.

 Již máme nazutou druhou sadu pneu, a to tu původní na kterých jsme Flíčka koupili, neboť jsou to pneu letní a mi jsme odjížděli na zimu tak jsme koupili nové celoroční, na kterých jsme najezdili 46000 km dva roky naší cesty.

    Otázka je, jeto hodně nebo málo????

Pro mne je to dost na to kudy jsme s Flíčkem jezdili za tuto dobu. Pneumatiky nebyly, opotřebované na spodní hranici, podle mne zbývalo cca 20 % vzorku, ale byly hodně poškozené (potrhaný vzorek kousky vzorku i chyběli ale malinké cca 0,5 x 0.5 cm) 

tady mi jde právě o naši bezpečnost a našeho okolí také ale se vyvaruji toho, že budu muset shánět na cestě pneu, pokud mi bouchne nebo bude jinak zničená (pro mne tady znamená někdy dříve znamená déle)

  Slovo odborníka :

 Další úskalí je po novu u celoročních pneumatik.

 V ČR stačí, když má v zimním období pneumatika na bočnici označení M+S nebo M/S. Například ale už i Německo vyžaduje v zimním období zimní pneumatiky, která má na bočnici piktogram vločky uvnitř horských vrcholů tzv. TPSF (Three Peaks Snow Flake). A to velká část tzv. univerzálních pneumatik nemá. Je to novinka cca 1–2 roky.

  Rezervní kolo

 Další důležitá věc je ta, že mi u Flíčka nemáme rezervní kolo, a tak je důležité se i z tohoto důvodu o pneu více starat. Na místo rezervního kola je náš Flíček vybaven opravárenskou sadou (kompresor a opravárenská pěna), jako druhou možnost sebou vezeme opravárenské knoty na rychlou opravu zvenčí pneumatiky. Tyto dvě sady dokážou opravit píchlou pneumatiku do průměru 8 mm šroubu, nikoliv z boku proraženou. Jsme skoro v polovině naší desetileté cesty máme najeto 85 tisíc km a za sebou máme jeden defekt v Pompejích, kdy jsem na parkovišti najel na desítku šroubek takové ty s tou velkou hlavou co drží spodní plasty pod motorem.

Naštěstí jsem si ho všiml hned jak jsem se vracel od pokladny, kde jsem platil parkovné. Šroub ještě ani nabyl celý vražený do pneu, ale již ucházela.

Slovo odborníka:

Jako první bych zmínil rezervní kolo. Určitě chápu, že bydlík je omezen prostorem. Rezervní kolo bych, ale určitě měl v každém svém autě. Boční průraz je pak problém. Do servisu nedojede.

 Výběr dezénu

 Slovo odborníka:

 Je třeba vzít v úvahu, kde se vozidlo pohybuje. Dnes je trendem výroba pneumatik s pásovým dezénem, To má své výhody ale i nevýhody.

 Nespornou výhodou je samozřejmě nízký valivý odpor a tím snížená spotřeba paliva a samozřejmě lepší brzdné vlastnosti, ovšem spíše na suchu. Tyto pneumatiky mají vlastně skoro jen obvodové drážky, které nejsou dělené příčnými lamelami. To zvýší i kilometrový výkon, jelikož je více pryže v běhounu.

 Jenže to má i nevýhody. První z nich je hlučnost. Tyto pneu způsobují vyšší hlučnost uvnitř vozu díky tomu, že pneumatika má permanentní kontakt s vozovkou. Pneumatiky členitější jsou tišší díky střídání figur při odvalování.

 Druhá nevýhoda jsou horší vlastnosti na vlhké nebo mokré vozovce. Právě díky pásovému dezénu s absencí příčných lamel jsou klouzavější, častěji proklouznou třeba i v záběru a díky odvodu vody pouze obvodovými drážkami, tedy pouze ve směru rotace, a nikoliv do boku jsou náchylnější k aquaplaningu a i brzdné vlastnosti na vlhku jsou horší než u pneu členitějších. Takže záleží na preferencích řidiče. Pokud chce ušetřit na palivu a km výkonu, pak jsou určitě výhodnější, ale co se bezpečnosti na vlhku týče, musí s těmito vlastnostmi počítat a jízdu dostatečně uzpůsobit. Členitější pneumatiky jsou výhodnější i pro regionální ježdění, jelikož v zatáčkách, serpentinách apod., méně trpí, jelikož bloky se zatáčce lépe přizpůsobí než pásy. Osobně bych oželel pár kilometrů a pár litrů nafty a volil pneu spíše členitější. Například Continental je určitě vynikající pneumatika, ale osobně bych si vzal členitější, navíc i levnější Barum. Na suchu Conti zabrzdí třeba o 1 m dříve, na mokru ale později. 

Navíc pokud se podíváš na štítek pneumatiky, který je dle mého názoru absolutní nesmysl, jelikož posuzuje pouze 3 hodnoty a třeba brzdy pouze na suchu a hlučnost pouze vnější, tak údaj o spotřebě je velmi zavádějící nebo spíše nadnesený. Rozdíl ve spotřebě mezi pneumatikami označenými ,,C“ nebo ,,D“ je cca 0,1l ale pozor – na 1000km.

 Tak důležité informace, jako je brzdění nebo boční handling na vlhku na štítku vůbec nenajdete, stejně jako vnitřní hlučnost. Přitom si myslím, že by byly důležitější. Navíc na štítek není obecná norma a každý výrobce si jej tvoří sám, zodpovědné firmy obvykle zodpovědně. Není ale problém najít reálnými vlastnostmi mnohem horší pneu z Asie, které mají na štítku samá „Áčka" a na letních pneu značku M/S.

Značky pneu jsou jen příklad z našeho koncernu. Jinde je to podobné. Svou roli hraje i tvrdost pneumatiky.

 Například Bridgestone, Pirelli a Dunlop patří obvykle mezi tvrdší pneu a adheze je tak horší. Volil bych pneu středně tvrdé nebo měkčí, které mají lepší adhezi jak při projetím zatáček, tak při brzdění.

 Tvrdé pneu najedou více kilometrů ale na úkor bezpečnosti. Jsou lidé, kteří nedají dopustit na kilometrový výkon čínských pneu. Opravdu najedou hodně ale dobrzďovat kolonu bych na nich nechtěl.

  Závěrem za mne:

 Tolik za mne a naše pneu, ještě jednou podotýkám, je to moje zkušenost takto to dělám a každý si se svými pneu zacházejte tak jak praví pravidla o silničním provozu.

 Pokud budu chtít dodržovat pravidla silničního provozu, tak nemůžu na silnici, to je dané.

 A pokud vyjedu riskuji pokutu (pokud mne někde zváží) anebo budu účastníkem dopravní nehody (aniž bych ji zavinil) a někoho napadne mne zvážit.  Toho jsem si vědom a počítám s tím, že se to možná stane.

    Ale více mne zajímá moje bezpečnost a ostatních okolo mne, když jedu. Z toho, co jsem popsal pro mne vyplývá toto:

 Podvozek nepřetěžuji je postaven na 4250 kg

  Pneu nepřetěžuji, pokud jsem s váhou 4120 kg a mám váhu dobře rozloženou.

 To, co já s pneu u našeho Flíčka dělám nikomu nevnucuji a už vůbec toto není návod, jak se ke svým pneu máte chovat vy, kdo jste toto četl.

Slovo odborníka dodal:  Martin H

Tabulky Index nosnosti a rychlosti: