Jak na plyn v zahraničí díl první. 

Plyn na dlouhodobějších cestách, tak to je velké téma, které se stále dokola řeší. Každý se snaží najít nějakou cestu, která mu bude vyhovovat a já zde popíšu naše zkušenosti a několik dalších možností, které používají kolegové na cestách delší dobu, tak jako my.

 

7.1.2015 Bursa - Turecko 

Už devátým rokem jezdíme tak, že v zimě jsme na jihu a v létě na severu. Trávit zimu na horách v obytném autě je holý nesmysl, který by ufinancoval málokdo. Jistě, týden, dva dovolené v lyžařském středisku není problém, ale já tu teď chci mluvit o dvou, třech, nebo našich sedmi zimních měsících strávených někde na jihu Evropy. Představa, že vystačíme s jednou desetikilovou lahví je holý nesmysl. Ale vezmu to trochu popořádku. Takže, jak to vyřešit, abychom měli co nejméně starostí.

 

15.1.2016 Kréta - Řecko

Nejdříve spotřebiče.

Předně si musíme říct, co vše nám plyn spotřebovává. Například my máme velkou lednici s odděleným mrazákem a ta si vezme 380 gr plynu za 24 h a to je 11.40 kg nebo 20.748 l ( 1 kg plynu má objem 1.82 litrů a nebo obráceně, jeden litr plynu váží 0.55 kg ) za 30 dnů. Na ten přepočet mezi litry a kilogramy je dobré dávat si pozor. My tankujeme do svých lahví v litrech, ale ti, co lahve mění tak platí většinou dle kg. Běžná 10kg lahev odpovídá zhruba 20l plynu. A jak je vidět, vystačila by nám jedna lahev zhruba na měsíc a to jen čistě na provoz lednice. A protože níže uvádím spotřeby hlavně v litrech, můžeme si to na kilogramy převést vynásobením 0.55. Tedy 20l x 0.55 =11 kg. A hned budete vědět kolik výměn lahví bude asi tak potřeba. Malé lednice si samozřejmě vezmou plynu méně, ale spotřeba tam zcela určitě bude taky slušná. Řešením je, pokud bychom lednici měnili, pořídit si elektrickou lednici, kterou budeme dobíjet solárními panely. V tomto případě narážíme na drobný a zcela zanedbatelný problém, musí nám svítit sluníčko. Pokud bude týden zataženo, nebo rovnou pršet, nastanou nám starosti, čím lednici nakrmíme, solární panely nám nedodají tolik, kolik potřebujeme. Pak buď musíme na pár dnů do kempu na přípojku, baterie dobít anebo, jako naši přátelé, zajet na odlehlé místo, aby nikoho nerušili, nastartovat centrálu a opět dobít baterie.

 

14.1.2017 oblast Benátky - Itálie

Vaření je neoddiskutovatelné. Existují sice naftové plotýnky, ale já jí v práci neviděla a nesetkali jsme se s nikým, kdo jí v obytném autě měl. Můžeme zauvažovat o výměně plynového sporáku za naftový, ale pořizovací cena je šílená. Pokud jsme na cestě delší dobu, tak si samozřejmě vaříme. Jistě, dá se plyn ušetřit, když budeme hodně grilovat, nebo si zajdeme na večeři do restaurace, ale grilovat se také nedá moc často a jsme i hodně limitovaný místem, kde stojíme a kde grilovat můžeme a restaurace jsou spíše sváteční záležitost. Takže, musíme počítat se spotřebou plynu na vaření. Pro jakousi představu nám poslouží letní měsíce, kdy netopíme, ale používáme jen lednici a vaříme. U nás to byla spotřeba zhruba 40 l plynu za ideální letní měsíc. Tedy opět, pokud se podívám výše na krkolomný propočet spotřeby lednice, což mě vyšlo kolem 20 l, tak v létě na ohřev teplé vody na osprchování a vaření jsem spotřebovala také zhruba jednu 11kg lahev, tedy 20 l plynu. 

18.1.2018 Sicílie - Itálie

Topení to je dost často opomíjené. Mnozí si představují, že pokud pojedou v zimě na jih Evropy, tak tam přeci je takové teplo, že není potřeba topit. Bohužel, není to pravda, i kdybychom byli rádi, aby to pravda byla. Hlavně si musíme říct, kde na tom jihu Evropy chceme být. Prožili jsme zimu na Krétě, v Turecku, na Peloponésu, na Sicílii, Francie Azurové pobřeží, Kanárské ostrovy, Portugalské pobřeží, Španělsko Andalusie. Spotřeba plynu byla v zimních měsících velmi rozdílná viz. Finance na cestách, kam pečlivě a poctivě zapisuji vše, co na cestě utratíme. Pokud se podíváme na rok, měsíc a spotřeby, tak hned v cestopisu lze zjistit, kde jsme byli a proč jsme protopili málo nebo hodně. Takže, například spotřeba za měsíc leden Turecko 134 l, Peloponés , Kréta 69 l, Sicílie 104 l ,Francie Azurové pobřeží 108 l, Kanárské ostrovy 44 l, Portugalské pobřeží 89 l, Itálie oblast Benátky 171 l, Andalusie 92 l.  Andalusie 86,5 l. Tady je vidět, že na topení spotřebujeme poměrně dost plynu. A zase, pokud máme vestavbu, která je menší, tak spotřebujeme plynu podstatně méně, ikdyž to je taky otázka jestli to tak opravdu je, protože s vestavbou zkušenosti nemáme, ale pokud jsme v klasickém obytném autě, tak bohužel, tu spotřebu moc neokecáme. Z toho všeho vyplývá, že i na jihu Evropy se občas musí přitopit a strašně záleží na tom, jaké počasí zrovna v Evropě panuje. Některé zimy jsou teplotně velmi příjemné a některé nás dokáží nemile překvapit. Bohatě stačí, když prší a hned je chladněji, otočí se vítr a chlad vane z vnitrozemí. Pokud klesne teplota pod deset stupňů, tak si večer a ráno rádi přitopíme. Nemá cenu psát, jak to je v zimě kdekoliv na jihu Evropy, protože jeden rok může být zima příjemná a rok na to celé dny protopíme. Z naší statistiky je vidět, že i na jihu se topit musí a někdy a někde opravdu hodně. Takové ty rady, že se v zimě na jihu netopí, tak to je blbost. Topí, někdy více, někdy méně, ale topí.

11.1.2019 Azurové pobřeží - Francie

Řešením je, naftové topení, ale pokud máme obytné auto už s topením plynovým, tak ho buď necháme vyměnit, staré plynové za mrzký peníz prodáme a koupíme nové naftové anebo, musíme dál hledat řešení, a i na zimu ve Španělsku se připravit.

Konečně se dostávám, co si pořídit, abychom měli na cestách co nejméně starostí typu, kde a do čeho koupit plyn.

My jsme si hned na začátku chtěli pořídit plynovou nádrž, ale k nám šla namontovat jedině do kufru, to by znamenalo přidat spoustu železa na bezpečné upevnění, a tak jsme před první cestou nechali do kastlíku na bomby namontovat dvě hliníkové, plnící s vývodem na spodní část auta. Kolegové, kteří jsou striktně proti vrtání do auta si nechávají udělat plnící šroubení v kufru, pokud mají schránku na lahve v zadní části auta. Problém by ale nastal v zemích, kde se plyn může tankovat jen do aut. Obsluha nám jednoduše odmítne plyn natankovat, protože vidí lahve. Ano, několikrát jsme se setkali s tím, že jsme obsluhu přesvědčovali, že na plyn jezdíme. Když jsme si nebyli jistý a pohybovali jsme se v zemi, kde se lahve u stojanu neplní, a tak, než dojedeme ke stojanu, Zdenda dopředu našroubuje redukci, aby obsluha lahve vůbec neviděla. Takže podle nás je nejlepší nechat si zabudovat plynovou nádrž a jako druhé řešení plnící hliníkové láhve s duokontrolem, který nám zajistí bezpečný provoz. Další možností je, kolegové mají jednu lahev klasickou českou a jednu španělskou. Na český plyn jedou do Španělska a pak už používají jen španělskou lahev, kterou mění, což ve Španělsku není vůbec žádný problém. Ve Španělsku se dá koupit jejich lahev, jak se říká pod rukou. Oficiální cesta je dost komplikovaná, je potřeba mít jejich ňiňo, což je jakési identifikační číslo, které se získává na městském úřadě, ale bez znalosti jazyka je to pro nás dost komplikované. Můžeme uspět na benzínce, kde nám prodají lahev, kterou jim tam nechal cestovatel, který jí nechtěl vézt domů. Chce to jen zkoušet, objet několik benzínek, spíše menších a ruka noha se domlouvat s penězi v ruce, jestli nemají lahev na prodej. Cena je kolem 20–30 eur za prázdnou a s náplní 40–50 eur. Můžeme uspět anebo taky ne, na toto nelze se spoléhat a lahev zpět neprodáme, protože na ní nemáme doklad o koupi. Může se nám podařit koupit lahev od řidiče, který lahve rozváží, ale opět, na to musíme mít kliku. Ještě mě napadá vyzkoušet sílu FB a zkusit koupit lahev od kolegy, který už do Španělska nepojede a lahev se mu válí v garáži. Takže, pokud nechceme investovat do plnících lahví nebo nádrže, tak řešení jet na zimu do Španělska s jednou českou a jednou španělskou lahví je elegantní, ale rozhodně se nelze spolehnout na to, že nějak, někde na benzince lahev koupíme.

Některé čerpací stanice na jihu Španělska jsou už nachystané a mají sady nástavců na plnění ocelových lahví, ale co jsme viděli, tak plní jen šedé německé. Malé dvoukilové lahve ze zkušenosti kolegů nenaplní vůbec.

Další varianta je, když máme elektrickou lednici, naftové topení, ale vařič na plyn. Naši přátelé mají tuto kombinaci a z jejich skoro devítiletého cestování vědí, že jedna dvoukilová lahev jim vyjde na průměrně 22 dnů. Jedou tříměsíční cestu a potřebují 4 dvoukilový, a ještě jednu mají jako rezervu. Malé dvoukilové lahve se jim lépe ukládají do úložného prostoru, ale jinak spotřebují jen na vaření za tři měsíce jednu velkou lahev, tedy 20 l plynu. Nutno podotknout, že Zdenda si po špatných zkušenostech každou lahev váží mincířem, aby si je nevezli s sebou jen částečně naplněné.

Konečně, další velké téma jaký plyn. Propan butan nebo čistý propan? Celých skoro devět let tankujeme jen a jen LPG na čerpacích stanicích. Nedělám si iluze o čistotě plynu, ale zodpovědně prohlašuji, nikdy jsme neměli jediný problém se spotřebiči. Myšleno problém, který by zavinil nekvalitní plyn.

 Pro lepší pocit si můžeme nechat namontovat filtr nečistot, který údajně vezme až 99% nečistot. Víme o něm, ale ještě jsme se neodhodlali ho koupit. Zkrátka, protože jsme neměli problém, tak nevznikla ani potřeba filtru.

 

14.1.2020 Kanárské ostrovy Španělsko

Na toto bych odkázala na skvělý servis, se kterým máme velkou a velmi dobrou zkušenost Mat servis Zlín. K nim se sbíhají problémy s plynovými spotřebiči v obytných autech, vestavbách a karavanech. Pokud by někdo chtěl jakoukoli radu nebo servis, zde je odkaz. https://www.matservis.cz/ Já jsem si dovolila z jejich stránek překopírovat:

„Propan – Už v názvu se často uvádí oslovení "čistý" propan. Dá se tedy předpokládat, že palivo, které proudí do systému v karavanu, nebude nic zanášet a špinit. Bohužel musíme z našich zkušeností konstatovat, že v propanu se čím dál více vyskytuje úplně stejné množství nečistot, jako ve směsi propanu a butanu. Zásadním důvodem je zřejmě distribuce plynu ke konečnému zákazníkovi. Velké firmy totiž plyn při přepravě a skladování nijak nerozlišují a používají stejné autocisterny, zásobníky, a dokonce i lahve. Tak se dostává nečistota obsažená v propan-butanu také do směsi propanu. Tím pádem jediná zásadní výhoda propanu je jeho schopnost se odpařovat i v teplotách pod bodem mrazu. Ten, kdo jezdí na hory v zimním období, nám dá určitě za pravdu, že bez propanu to prostě nejde.“ Dále pan Matouš uvádí, že:

Směs plynů propanu a butanu je nejrozšířenější v prodejní síti plynu.

Prodává se také na čerpacích stanicích pro pohon motorových vozidel. Prodává se letní a zimní směs. Procenta rozdělení plynů má každý prodejce lehce odlišné. Ve směsi se také často vyskytuje parafínová složka ve formě tekutého oleje, která se strhává při odběru a poté zanáší reduktory a ventily ve spotřebičích. V zimním provozu se často stává, že po vyčerpání propanu výrazně klesne tlak a spotřebiče přestanou fungovat.“ Jako nevýhodu uvádí že složka butanu se přestává odpařovat kolem +5 °C.

5.1.2021 Portugalsko 

 A protože Zdenda udělal malou úpravu ve vedení tepla, tak my problém s nízkými teplotami a špatným odpařováním nemáme. Mnohokrát jsme se ocitli v mínusových teplotách, i když se jim vyhýbáme. Nicméně, mínusové teploty jsme zažili i mnohadenní. V Turecku jsme zapadali sněhem a v mrazech jsme týden čekali, než odklidí sníh, ale nikdy se nám nestalo, že by přestávalo jít topení nebo že by mi sporák skomíral. Byli jsme v maximu cca -5°C a vše nám fungovalo jak mělo, ale a to je důležité, Zdenda si pohrál s rourou, která vede teplý vzduch a připevnil na ní odbočku ke kastlíku, který je k tomu od výrobce určený, tedy je zespoda odvětrávaný, kde jsou lahve. Když topíme tak zároveň jedna odbočka topení vede vyvrtanou dírou k lahvím, které ohříváme teplým vzduchem.

 

17.1.2022 Andalusia - Španělsko 

Závěrem bych doporučila všem cestovatelům, kteří tráví celou zimu ve Španělsku, zamyslet se nad možností instalace buď plynové nádrže nebo plnících lahví. Investice se nám za jednu nebo dvě zimy vrátí v podobě mnohem lacinějšího plynu tankovaného na přímo. Pokud nejezdíme v zimě na hory, nemá cenu se zabývat variantou, že nám plyn „zamrzne“, protože odjíždíme na podzim a vracíme se na jaře. Dalším, velmi elegantním řešením je vyjet s jednou českou a jednou španělskou lahví a tu španělskou vyměňovat. Českou mít jen jako rezervu, než tu španělskou vyměníme a na přejezd z a do Čech. Jenom proboha nedejte na chytré rady typu „jedna dvoukilová bomba plynu mě stačí na půl roku“.

 

10.1.2023 Murcia - Španělsko

A nakonec, jedna naše příhoda. Na cestě podél pobřeží Atlantiku ve Francii, byl leden, jsme potkali kolegy z Čech, kteří si za hříšné peníze půjčili na necelé tři týdny velké obytné auto a jako úplný nováčkové vyjeli na vysněnou cestu a dovolenou. Pominu to, že zaplatili půjčovně dvě plné desetikilové lahve a jedna jim nevydržela ani na hranice, protože byla skoro prázdná, naštěstí jí ještě stihli u nás vyměnit. Ovšem my jsme se potkali po necelém jejich týdnu cestování a už měli jednu lahev prázdnou. Bylo jasné, že i při největším šetření nemají šanci s plynem vyjít. Vymýšleli jsme všelijaké fígle, jako za jízdy mít lednici přepnutou na baterku, trošku si vyhřát prostor svíčkami, v noci se k sobě víc tulit, spát v kulichu, teplákách a v tlustých ponožkách. Přes den bylo hezky, štěstí jim přálo, ale odpoledne se prudce ochladilo a večer padala teplota k 4 °C, a to je sakra chladno. Řešením by bylo, přes den spát, protože se auto vyhřálo sluníčkem a v noci jet a vyhřát kabinu pro změnu motorem, ale to by toho zase moc neviděli. To samozřejmě bylo myšleno z legrace. No a jak to dopadlo? Museli se rychle předčasně vrátit s poslední trochou plynu jen na uvaření čaje. Zbytek draze zaplacené dovolené a zkušenosti strávili v zimních Čechách, kde protopili další slušné peníze. A proč? Majitelé půjčovny si MYSLELI, DOMNÍVALI SE, že jim dvě velké lahve budou bohatě stačit, přestože věděli, kam jedou a jeden kolega karavanista je jako začátečníky ujistil, že dvě lahve jsou až kam, plně dostačující, protože u pobřeží Atlantiku přeci nemrzne!

Zítra budu pokračovat, jak najít nejlevnější plyn na cestách. Dneska už toho bylo dost.

Jak na plyn v zahraničí díl druhý.  

 V první části mého povídání o tom, jak hospodařit s plynem, co by tak bylo nejlepší si pořídit, abychom měli na dlouhodobějším cestování co nejméně starostí jsem probrala vše co mě napadlo, co běžně používáme a tak podobně. Popsala jsem několik možností jako např.

Pokud máme ledničku na plyn a plynové topení (vaříme všichni na plynu), tak jednoznačně nám z toho vychází pořídit si buď plynovou nádrž nebo hliníkové plnitelné lahve. I pokud je jen lednice na plyn a topení máme naftové, tak stejně nám ani dvě lahve plynu na delší dobu nebudou stačit a zase budeme řešit, kde seženeme plyn. Další možností je, pokud jezdíme stabilně třeba do Španělska, získat jejich jednu lahev a tu na čerpací stanici měnit.

Rozhodně bych se přimlouvala na vývod plynu, myšleno, kudy plníme lahve nebo nádrž, tak si jí nechat udělat v dolní části nástavby, abychom nemuseli tankovat plyn při otevřeném kastlíku nebo kufru. Obsluha nemusí vidět, kam ten plyn tankujeme. Připomínám, jsou země, kde velmi neradi vidí tankování plynu do lahví. V nejhorším případě může obsluha tankování odmítnout, protože naše lahve vyhodnotí jako nebezpečné.

A pokud se shodneme, že toto vše už máme jaksi vyřešené, zbývá otázka, kde a jak natankujeme plyn.

Na tankování plynu potřebujeme mít sadu redukcí.

Uvědomme si, že některé země mají různé typy šroubení v pistoli a my musíme být na to přepravený. Jsou i raritní země, kde budeme potřebovat dva typy redukcí, přes které natankujeme plyn do našich lahví.

 

Základní rozlišení je takovéto.

 Typy nástavců, které se standartně prodávají a používají a které by měl každý vozit s sebou.

 

Na některých čerpacích stanicích redukce poskytují, ale takových je hrstka a rozhodně nelze se na to spoléhat.

 

Doporučuji, než dojedeme ke stojanu s plynem, Zdenda dopředu vyndá taštičku s redukcemi a buď předem nebo u stojanu redukci namontuje. Tak obsluha nikdy nevidí, do čeho plyn plníme. Je to malá jistota, že nám neodmítnou plyn prodat, pokud by měli problém tankovat LPG do lahví.

 

Pro některé začínající kolegy cestovatele může být oříškem najít čerpací stanici s plynem. Samozřejmě se nám už stalo, a ne jednou, že nám někdo volal, kde se dá plyn ve Španělsku natankovat. Pak Zdenda složitě na dálku pomáhá instalovat aplikaci do mobilu na vyhledávání plynu, nafty v místě, kde zrovna jsme.

 

Na našich stránkách v kartě RPC na cesty (Rady porady na cestu) – Praktické – je odkaz na aplikaci vyhledávání nejlevnější nafty nebo plynu, kterou už několik let používáme. Jakoukoliv takovou aplikaci, ať už na pítka, parkování, čerpací stanice bychom měli mít nainstalovanou v mobilu nebo tabletu, počítači už z domova abychom v zahraničí nenarazili na nedostatek dat a aplikaci si nemohli nainstalovat. Tady platí jediná rada, a to zajet třeba k McDonalds, připojit se k jejich síti a aplikaci nahrát. Ale v klidu domova, před cestou si aplikace vyzkoušíme, natrénujeme si používání, protože se může stát, že jsme třeba jen zapomněli nějaké heslo, které máme doma v šuplíku napsané tak proč si ho pamatovat. Víme přesně, kde to heslo je, ale ve Španělsku je nám to prd platné.

Zdenda hlavně používá aplikaci

 

V mobilu si najdeme ikonu Google Play a dál pokračujeme podle obrázku výše. Velmi jednoduše nainstalujeme a pak už to chce si s aplikací jen pohrát.

 

Zaklikneme Current Location což je něco jako moje současná poloha, vybereme v Fuell type jestli chceme naftu nebo plyn, zvolíme si vzdálenost od nás a dáme start. Objeví se nám všechny čerpací stanice v daném okruhu od nás a my si jen vybíráme cenu a vzdálenost.

 

A můžeme pokračovat dál. Líbí se nám cena a vzdálenost čerpací stanice Adridan a když na něj klikneme objeví se nám další okno, které pak vypadá takto.

 

Teď musíme zpozornit, protože cena se nám líbí, vzdálenost je přijatelná, ale otevírací hodiny jsou vynulované. To znamená, že je stanice zavřená, zrušená nebo se jen jedná o šum v síti, chybu a stanice normálně funguje. Je jen na nás, jestli na místo zajedeme, zjistit, jak se věci mají, nebo si vybereme jinou čerpací stanici, protože nechceme riskovat zbytečnou jízdu. Každopádně, následně klikneme na ikonu pod hvězdičkou a jsme přesunuti do mapy, kde máme vyznačenou cestu a pokud dál klikneme na jet, tak nás telefon dovede na místo.

 Další aplikaci máme v počítači a tou je

 

Opět, jako s každou aplikací si musíme nejdříve pohrát, abychom zjistili, jak to celé funguje. Ale námaha se nám jednoznačně vyplatí, jen musíme chtít.

 

Je to maličko složitější aplikace, nicméně velmi přehledná s mnoha funkcemi. Zvolíme si zemi a dozvíme se pár úvodních informací a můžeme pokračovat dál.

 Můžeme si nadefinovat trasu.

 

Zkrátka, tento program je velice zajímavý, plný různých možností, které nám mohou velmi zpříjemnit cestování. Nejen zpříjemnit, ale hlavně zlevnit. Tady jsem uvedla na dvou příkladech pouze to, co běžně používáme, ale aplikací a programů je ohromná spousta. Jde jen o to, co je komu bližší, někdo má rád složitější aplikace, někdo preferuje jednoduchost.

 Všimla jsem si, že mnoho spíše starších cestovatelů používá na vše mobil. Jak na prohlížení sociálních sítí, na hledání různých informací o místě, kde zrovna jsou, tak používají velice dobré Mapy.cz jako navigaci a myslím si, že aplikace do mobilu Palivo Flash neboli Fuel Flash bude všem ke štěstí bohatě stačit.

 Tím bych asi ukončila povídání o plynu. Probrala jsem spotřebu plynu v běžném provozu obytného auta, výhody plnitelných lahví nebo nádrží, co vše musíme s sebou mít abychom plyn vůbec natankovali, jak najít plynové čerpací stanice a jaké používáme aplikace na hledání čerpací stanice v místě, kde zrovna jsme. Dál už si musí každý poradit sám a sám se rozhodnout, co si pořídí a co bude používat. My jsme se hned na začátku rozhodli jít takovou cestou, abychom měli co nejméně starostí, abychom nemuseli stále řešit kde naplníme lahve, kde nám je vymění, kde je koupíme, kde nám je vezmou zpátky a samozřejmě, ruku v ruce s tím jde cena za plyn a lahve. Takto máme problém vyřešen. S montáží jsme samozřejmě dostali revizní protokol platný 10 let. Takže máme deset let pohodlného cestování po Evropě, aniž bychom se zatěžovali tím, že nám někde cestou plyn dojde a my budeme muset řešit co dál. Ale to už bych se opakovala, je to stále dokola.

 Na závěr, nebo na začátek by se mi líbil citát z Hamleta : „Být nebo nebýt – to je otázka, je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?“

Maličko bych slavný citát upravila: "Koupit nebo nekoupit to je otázka, je lepší mít stálé starosti anebo s nimi jednou pro vždy skoncovat? "  

 Šťastné a spokojené cestování přátelé, kolegové.